Přihlaste se na seminář pro zemědělce, myslivce a vlastníky půdy

Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva

Zemědělci, myslivci i vlastníci půdy mohou už dnes, pokud se tak rozhodnou, efektivněji chránit ptáky a ostatní živočichy. Existuje celá řada nástrojů, které mohou zlepšit stav zemědělské krajiny.

V nektarodárných biopásech bylo zjištěno až 125 druhů volně žijících včel „samotářek“, čmeláků a vosy. Foto: Anna Talašová

Jedním z hlavních důvodů, proč se dostatečně nevyužívají, je neznalost těchto nástrojů a jejich přínosů pro cílové druhy i pro samotné hospodáře. Právě osvěta je prvním krokem, jak tyto možnosti představit dotčeným hospodářům a motivovat je k zodpovědnějšímu přístupu ke krajině. Větší využívání nástrojů může podpořit nejen hrdličku divokou, ale i celou řadu dalších mizejících ptačích druhů zemědělské krajiny.

Proto Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s ČSO připravila pro zemědělské hospodáře a vlastníky zemědělské půdy vzdělávací projekt, zaměřený na zvýšení povědomí o možnostech obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti zemědělské krajiny. Vzdělávací akce jsou podpořeny z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství.
V průběhu roku 2019 se uskuteční 10 dvoudenních vzdělávacích akcí spojených s exkurzemi v 10 krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský). Akce zacílené na Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj už proběhly nebo je jejich kapacita naplněná. Pokud máte zájem, můžete se přihlásit na zbývající akce, jejichž přehled je uveden níže:

termín – místo vzdělávání – místo exkurze
25.-26.4.2019 – Jihlava – Vidonín, Myslivecký spolek Borovina
30.-31.5.2019 – Ostrava – Albrechtice, Ing. Marek Daňhel
27.-28.6.2019 – Pardubice – Chlumec nad Cidlinou, Kinský dal Borgo, a.s.
25.-26.7.2019 – Hradec Králové – Vinaře, JUDr. J. Sehnal
22.-23.8.2019 – České Budějovice -Bavorovice, Josef Vacík
26.-27.9.2019 – Plzeň – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
24.-.25.10.2019 – Příbram – Malá Hraštice, Petr Chlumecký

Semináře jsou samostatné, vždy se jedná 2denní akci. Vstupné je zdarma. Přihlásit se je možné emailem nebo telefonicky na kontakt uvedený níže:

Ing. Marek Kraus
Tel: +420 221 592 964
Mob: +420 602 363 568
Email: marek.kraus(zavinac)cmmj.cz

K přihlášení je nutné nahlásit jméno, příjmení, o koho se jedná (zemědělec, majitel zemědělského nebo lesního pozemku, popř pomocník zemědělce). V případě, že se jedná o zemědělce nebo lesníka, tak je ještě potřeba doplnit IČ a email.

Stěžejními tématy budou:
– zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
– praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
– agroenvironmentální a klimatické opatření Biopásy a Ochrana čejky chocholaté,
– zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
– zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
– správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
– nelegální zabíjení necílových živočichů – postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.

Dvě čejčí mláďata se snaží ukrýt v ploše zařazené do egroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté. Kromě čejek tento dotační titul podporuje celou řadu dalších živočichů včetně opylovačů. Foto: Václav Zámečník

Součástí semináře bude exkurze, na které budou představeny příklady správné zemědělské praxe vedoucí k ozeleňování krajiny.

Doufáme, že přínosem seminářů bude obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.

Lektorem bude Dr. Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (ČSO).

Ochrana hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2018

Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.

Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.

Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek

V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.

Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben

Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.

Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník

 

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí

Jaké jsou praktické zkušenosti zemědělců s AEKO Ochrana čejky chocholaté?

Součástí projektu Využití agroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté k optimalizaci nákladů a výnosů zemědělských podniků podpořeného Ministerstvem zemědělství bylo i vyhodnocení zkušeností zemědělců, kteří vstoupili v letech 2015 až 2016 do tohoto AEKO opatření. Celkem bylo osloveno 10 zemědělců v rámci celé České republiky. A jaké jsou výsledky?

  • z pohledu ekonomiky vychází opatření příznivě – čím jsou pozemky zamokřenější, tím je i přirozeně vyšší ekonomický přínos tohoto opatření
  • zemědělci vnímali přínosy tohoto opatření nejen pro samotné čejky, ale i pro další živočichy včetně opylovačů
  • většina zemědělců využívala variantu, kdy se pro druhou polovinu roku (od 16.6. do 15.7.) vysévá směs pro opylovače
  • cena prodávané směsi osiva se většině zemědělců zdála vysoká – ušetřit je možné nakoupením dílčích plodin a smícháním směsi samotnými zemědělci
  • pouze v jednom případě proběhla zimní kultivace až po zámrzu
  • všichni zemědělci hodnotili svoje rozhodnutí vstoupit do AEKO pozitivně

 

Zkušenosti získané dotazníkem byly následně využity při osvětě mezi zemědělci, kteří mají možnost AEKO využít.

Václav Zámečník

Projekt byl podpořen MZE.

Možnosti podpory čejky chocholaté v zemědělských kulturách

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové. Je tažná, zimoviště našich čejek se nachází v Západní Evropě a Středomoří.

Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%. Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Možnosti, jak je možné podpořit zemědělskou činností čejku chocholatou, jsou následující:

Orná půda

  • Zachovejte zamokřená místa v polích, kde čejky s oblibou hnízdí a vyhledávají potravu. Protože se obtížně obdělávají, neměla by jejich ochrana být příliš nákladná. Při orbě ponechte okolo zamokřených ploch několikametrové nezorané pásy neošetřené chemickými prostředky. Pro péči o místa s trvalejším či rozsáhlejším zamokřením můžete využít finanční prostředky z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací získáte na nejbližší Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK).

    Mokřiny v polích, které navazují na travní porosty, představují pro čejku optimální hnízdní prostředí. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud víte o konkrétních hnízdech čejek na vámi obdělávaných pozemcích, snažte se předejít jejich zničení při jarních pracích. Pokud práce nelze odložit, pokuste se na pozemcích, kde čejky hnízdí, provést všechny nezbytné zásahy v co nejkratším období (např. během jednoho týdne), aby v případě zničení hnízda měl pár dostatek času znovu zahnízdit.

    Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd čejky chocholaté. Foto: Václav Zámečník
  • Pokud je to možné, zachovejte v osevním postupu dostatečné zastoupení jarních plodin, které čejky s oblibou využívají pro hnízdění. Z nich je nejméně vhodná řepka, která roste příliš rychle.
  • V případě, že hospodaříte i na travních porostech, pokuste se uzpůsobit osevní postup tak, aby některé pole s jarní plodinou přímo navazovalo na travní porosty, kam čejky mohou odvést mláďata za potravou.

Travní porosty

  • Vytvořte a zachovejte zamokřené travní porosty. Čejky na těchto plochách najdou více potravy i v letních měsících. Vytvoření těchto ploch je možné např. ucpáním části drenážních sítí nebo zvýšením hladiny spodní vody přehrazením zavlažovacích kanálů. I relativně malá zamokřená plocha při okrajích travních ploch může zajistit dostatek potravy pro čejky a jejich mláďata.
  • Podpořte čejky hnízdící na travních porostech vstupem do agroenvironmentálního opatření Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků. Více informací vám poskytne nejbližší AOPK.
  • Vláčení a válcování luk s hnízdícími čejkami se pokuste provést již během podzimu nebo nejpozději do 15. března. Kosení trávy provádějte od středu pozemku k jeho okrajům, případně se sečí vyčkejte, až čejky s mláďaty opustí pozemek. Čejkám rovněž pomůžete, když travní porost na jejich hnízdištích posečete ještě jednou v říjnu nebo v první polovině listopadu, aby byl na jaře porost nízký.
  • Pokud hnízdí čejky na pastvinách, omezte v období od poloviny března do konce června zatížení na jednu dobytčí jednotku na hektar – čejka bude schopna uchránit hnízdo před ušlapáním. Vyšší zatížení na těchto pozemcích v pozdějším létě až do ukončení pastvy naopak zajistí nízký travní porost vhodný pro hnízdění čejek v následujícím roce.
  • Obzvláště významná hnízdiště čejek ani jejich bezprostřední okraje by neměly zarůstat vyššími dřevinami. Protože kácení dřevin je ošetřeno řadou právních předpisů, doporučujeme před jakýmkoliv zásahem do porostů dřevin kontaktovat AOPK, kde vám poskytnou informace a odborně zhodnotí účelnost zásahu.
  • Umožněte čejkám hnízdit na vlhkých loukách. Omezením hnojení přispějete k vytvoření vhodnějších podmínek ke hnízdění, protože porost není příliš vysoký ani hustý a současně je tím podporována vyšší diverzita bylin.


Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem zemědělstvím.