Čížek lesní se krmí olšovými semínky.

(Pod)zimní LSD startuje právě dnes

Vyzkoušejte LSDDnes je 1. listopadu, tedy první den prvního zimního sčítání LSD — i když by se pro něj hodil název „podzimní“ a aktuální teploty jsou spíš letní. Ale začněme od začátku: Jaký význam má sčítat běžné druhy mimo hnízdní sezónu?

 

K čemu je dobré zimní LSD?

Cílem Liniového sčítání druhů, nového programu občanské vědy ČSO, je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí. Přitom je jasné, že ptáci žijí v krajině po celý rok a že využívají i rozdílná prostředí. Například typicky lesní holubi hřivnáči se v této době objevují v hejnech na polích.

Na polích jsou právě v této době k vidění často i velká hejna hřivnáčů. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz.

Kvantitativní údaje o našich ptácích v zimě prakticky neexistují, totéž platí o významu jednotlivých typů prostředí. Přitom právě období zimního nedostatku potravy se mnoha ptákům stává osudným a přežívání zimy je jedním z významných faktorů ovlivňujících početnost ptačích druhů. Věnovat se ptákům v zimě, včetně sčítání, tedy má rozhodně smysl — i když to u nás nemá velkou tradici.

Termíny zimního sčítání jsou tři: začátek listopadu, přelom prosince a ledna a přelom února a března. Více krátkých sčítacích termínů je potřeba, protože zima je dlouhá a podmínky se během ní dost zásadně mění. Ptáci reagují jak na aktuální počasí a aktuální přístupnost potravy, tak na dobu roku jako takovou. Příkladem mohou být čížci, kteří se během podzimu a zimy živí především semeny stromů, ale v předjaří, kdy je potrava v přírodě čím dál vzácnější, navštěvují houfně krmítka. Velmi pravděpodobně vyhledávají jiné prostředí na začátku a na konci zimy. Platí to ale pro všechny čížky a každý rok? Odpovědět podobné otázky by mělo pomoci právě zimní LSD. Pomocí tří vybraných termínů postihneme změny v chování i početnosti ptáků na začátku zimy, uprostřed zimy i v předjaří, kdy navíc získáme údaje i o časně hnízdících druzích. Například strakapoudi nebo sýkory v té době již aktivně obhajují teritoria.

Čížek lesní se krmí olšovými semínky.
Kde hledají čížci potravu v různých částech zimy? To, stejně jako mnoho jiných věcí, pořádně nevíme, a odpovědi by nám mělo dát LSD. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto.cz.

 

Kdy a jak se do podzimního LSD zapojit?

Metodika LSD je shodná pro jarní i zimní období, je zveřejněna na www.birdlife.cz/lsd. V době publikace tohoto článku sice ještě neobsahuje popis nejnovějších funkcí mobilní aplikace, ale ten jednak bude brzy doplněn, jednak jde o drobná, snadno pochopitelná vylepšení.

Sčítat ptáky může ve svém okolí každý, kdo je bezpečně pozná podle vzhledu i po hlase. Zvláště hlasy mohou být v zimním období těžší, protože mnoho z nás zatím nemělo potřebu věnovat se detailně každému pípnutí. Zdatných ornitologů je ale přesto u nás dostatek. A pokud si nevěříte, bude nejlepší vyzkoušet si sčítání na nečisto.

Pro výběr čtverců a vytyčení sčítacích linií platí stejná pravidla, jako na jaře, která jsou popsaná v metodice. Spolupracovníci, kteří již mají své jarní linie, mohou buďto sčítat na nich nebo si mohou na zimu vylosovat jiný čtverec. Linie v jednom čtverci ovšem zůstávají stejné trvale, bez ohledu na roční období.

Den sčítání by měl spadat mezi 1.—14. listopad a čas sčítání není omezen, tedy sčítat můžeme od východu do západu slunce, přičemž nejlepší je sčítat ráno a dopoledne. Při volbě času sčítání bychom měli mít na paměti, že v následujících letech bychom měli začínat stejně. Pokud budu například letos sčítat 3. listopadu od 7:30, v následujícím roce mohu sčítat sice opět kterýkoli den od 1. do 14. listopadu, ale začít bych měl mezi 7 a 8 hodinou.

 

Zimní novinky

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Pokud ještě někdo s účastí v LSD váhá, mohly by ho přesvědčit novinky, které jsme na zimní sezónu připravili. Tou první je, že všichni zájemci dostanou propisku s dotykovým hrotem, která se bude velice hodit pro práci s mobilem či tabletem, až bude opravdu zima.

Řady změn a vylepšení se díky ochotě programátora Přémy Černého dočkala mobilní aplikace. Nově jde otáčet mapou, zmenšit štítky s názvy již zapsaných druhů nebo přiřadit (téměř) libovolný druh na tlačítko pro rychlé zadávání. To vše jsou ale jen malé krůčky ve srovnání s velikým skokem vpřed, kterým je kompletní hlasové zadávání. Funguje sice bohužel jen na místech s dobrými signálem mobilního telefonu, protože využívá rozpoznávání hlasu vyvinuté Googlem, ale i tak může sčítání hodně usnadnit. Celý záznam lze totiž nadiktovat, i se všemi podrobnostmi o chování ptáka a okolnostech pozorování. Stačí říct například „strakapoud velký viděný ostatní dva hotovo“ a pokud Google nadiktovanému textu správně porozumí, vytvoří aplikace záznam dvou neteritoriálních jedinců strakapouda velkého. Jak to bude fungovat v terénu za různých podmínek, je ovšem teprve potřeba vyzkoušet. LSD je skutečně dobrodružstvím v neprobádaných končinách obrazně i doslova.

 

Za okny je barevný podzim, pojďme tedy o víkendu vyrazit za ptáky a posunout společně naše ornitologické poznání zase o kousek dál! Přeji vám krásné zážitky s podzimním LSD!

Vyzkoušejte LSD

Hledáme pracovníka pro komunikaci

Hledáme náhradu za odcházející kolegyni, která má na starosti komunikaci. Práce spočívá především v udržování aktuálních informací na webu, facebooku a twitteru, v psaní tiskových zpráv, zodpovídání dotazů a v komunikaci s medii. Hledáme někoho, kdo snadno a rychle formuluje psaný text a koho baví být v neustálém kontaktu s lidmi.

Poloviční až plný úvazek.

Pracoviště Praha-Smíchov, Na Bělidle 34; možnost částečné práce z domova.

Nástup dle dohody, ideálně co nejdříve, nejpozději od 1. ledna 2019.

Smlouva na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou.

 

Inzerát ke stažení: Inzerat_KOMUNIKACE.pdf

 

Stručný popis práce

  • Zajištění externí komunikace ČSO a jednotlivých projektů podle schváleného plánu – práce tiskového mluvčího (psaní tiskových zpráv, zodpovídání dotazů, aktivní komunikace s medii apod.).
  • Správa kanálů ČSO na sociálních sítích, spolupráce na správě webu ČSO.
  • Příprava a vedení ochranářských a vzdělávacích kampaní.

 

Požadujeme

  • SŠ vzdělání,
  • excelentní komunikační schopnosti v osobním, telefonním i písemném kontaktu, kreativní myšlení,
  • bezchybný písemný projev v češtině, schopnost rychlé formulace psaného textu,
  • schopnost a chuť být v neustálém kontaktu s lidmi, schopnost koncentrace, prioritizace a dodržování termínů při větším množství drobných úkolů,
  • znalost angličtiny slovem i písmem alespoň na pracovní úrovni (překlady tiskových zpráv, pracovní jednání s kolegy z ciziny, účast na mezinárodních akcích),
  • kladný vztah k nevládním organizacím, k ptákům a k ochraně přírody,
  • alespoň základní znalosti ptáků (opravdu základní – např. co je brhlík, čím se živí ledňáček a kde hnízdí rorýs?).

 

Výhodou

  • vzdělání nebo praxe v novinařině či marketingu, zkušenosti s psaním autorských textů,
  • zkušenosti s profesionálním využíváním sociálních medií,
  • zkušenosti s fotografováním, úpravou fotek, natáčením a stříháním videí,
  • zkušenosti se správou webu,
  • zkušenosti s vedením ochranářských kampaní,
  • pokročilé ornitologické znalosti.

 

Nabízíme

  • pestrou, kreativní a smysluplnou práci s viditelným ochranářským dopadem,
  • práci ve vlivné nevládní organizaci, která je partnerem BirdLife International v Česku,
  • úvodní zaškolení, možnost pravidelné účasti na školeních a seminářích, včetně zahraničních,
  • inspirativní, přátelští a vstřícní kolegové, pracoviště v centru Prahy,
  • velkou míru samostatnosti, pružnou pracovní dobu, možnost částečné práce z domova,
  • telefon s neomezeným tarifem, kvalitní dalekohled, notebook,
  • základní mzdu 27 000 Kč (hrubá mzda při plném úvazku, při zkráceném adekvátní podíl), s možností navýšení po zkušební době.

 

Zájemci, hlaste se u ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka, 773 380 285, verm@birdlife.cz.

Přihlášky zasílejte emailem, přiložte:

  • stručný životopis,
  • dopis vysvětlující Váš zájem o tuto práci,
  • vyjádření, jaká výše úvazku by pro Vás byla ideální,
  • ukázku vašich publikovaných textů, postů na sociálních sítích, prezentací, případně videí, na které jste hrdí.

 

Termín pro zaslání přihlášek je 30. září 2018. Pohovory s vybranými uchazeči proběhnou v týdnu od 8. října.


Všechny aktuální nabídky práce v ČSO

Hledáme architekta či projektanta pro pozorovatelny a turistickou infrastrukturu na Josefovských loukách

Atraktivita Josefovských luk vzrostla v letošním roce nebývale jak pro ptačí, tak pro lidské návštěvníky. Ptákům velmi svědčí dvě letošní novinky – mozaika vypasené a vyšší trávy, která vniká pastvou divokých koní, a také mělké tůně a břehy Slavíkovského ptačníku. Loni vyhloubený ptačník umožnil hnízdění několika párům kulíků a čejek, spolu s bekasinami tak na loukách prokazatelně hnízdí již tři druhy bahňáků. Kromě toho na zamokřených loukách opět hnízdí chřástali kropenatí a čírky modré. Počet druhů, které se během letošního jara zastavily na tahu, je ještě mnohokrát delší.

Na čerstvých březích ptačníku vyhnízdilo několik párů kulíků říčních. Kulíci se stali třetím prokazatelně hnízdícím druhem bahňáků.  Foto: Jaroslav Vaněk, 10. 6. 2018, avif.birds.cz.

Bohatý výskyt ptáků jak na tahu, tak později v hnízdní sezóně přitahuje ornitology a fotografy z široka daleka a další lidé se přicházejí podívat na divoké koně. V letošním roce padl i rekord v počtu školních dětí.

Pozorovatelna ve vstupním areálu vybudovaná v roce 2015 je stále jedinou pozorovatelnou na území ptačího parku. Foto: archiv ČSO.

Přesto ale ptačí park neplní svoji osvětovou funkci dokonale. Kromě vstupního areálu chybějí pozorovatelny i povalové chodníky, které by jednak umožnily přístup i do silně zamokřených částí parku, jednak usměrnily pohyb návštěvníků tak, aby během návštěvy minimálně rušili ptačí obyvatele. Fotografové by jistě přivítali i speciální fotografické kryty umožňující dostat se k ptákům opravdu blízko.
Přestože vybudování podobných věcí není složité, pro získání povolení jsou nezbytné řádné technické dokumenty. Proto se nyní obracíme na členy a příznivce ČSO s výzvou, zda se najde projektant či architekt, který by měl chuť potřebnou dokumentaci pro ČSO zpracovat. Forma spolupráce je věcí dohody, může jít jak o dobrovolnou práci, tak o standardní objednávku a fakturaci. Zásadní je zájem vytvořit na Josefovských loukách pro návštěvníky pěkné, příjemné a užitečné prostředí.
Zájemci, hlaste se prosím správci parku Břeňkovi Michálkovi na email michalek@birdlife.cz, 734 226 037.

Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“

O víkendu do nížin na špačky růžové

Zdá se, že v posledních dnech jsme po mnoha letech svědky invaze špačků růžových do střední Evropy. V posledních dnech pozorování těchto pro nás exotických ptáků z okolních zemí jen prší, v Srbsku dokonce snad i hnízdí. V Maďarsku se objevují i více než stohlavá hejna. Že se špačci růžoví objevují i u nás, potvrdil ve středu 23. května Igor Uhřinovský z Olomoucka.

Část z hejna 10 špačků růžových pozorovaných 23. května na Olomoucku. Foto: Igor Uhřinovský, avif.birds.cz

Continue reading „O víkendu do nížin na špačky růžové“

Je ideální čas vyrazit na Liniové sčítání druhů

Od 15. května běží druhý termín Liniového sčítání druhů. V tom prvním, který byl současně historicky prvním sčítáním tohoto nového programu, se zapojilo 44 lidí, kteří dohromady sčítali 63 čtverců (dvě linie v každém čtverci, dohromady tedy 126 linií).

Po prvním termínu obsahuje databáze 9 333 záznamů o výskytu a chování 126 druhů a celkem o 11 526 jednotlivých ptácích. Takový soubor už je docela hodnotným zdrojem poznání, a ve druhém termínu by se měl minimálně zdvojnásobit. Na reálné výsledky je sice ještě brzy, ale jednoduchý pohled na data říká, že třeba pro stanovení zjistitelnosti druhů budeme mít docela dobré podklady. Jen namátkou: zatímco střední vzdálenost, na kterou byli zjišťováni králíčci nebo šoupálci, byla jen 45 m a 47 m, u drozdů zpěvných činí střední vzdálenost 82 m a u brávníků dokonce 125 m.

 

Z rychlé analýzy prvních dat LSD můžeme vidět například o kolik se liší střední vzdálenost, na kterou jsme schopni zjistit přítomnost králíčků, šoupálků, drozdů zpěvných a brávníků. Foto: Tomáš Bělka, Dušan Boucný a Petr Šaj, birdphoto.cz.

 

Docela zajímavé je rozmístění jednotlivých sčítacích lokalit. Nápadné jsou shluky kolem Prahy a Brna, dobře jsou pokryté severní Čechy a většina Moravy. Sčítání naopak prakticky chybějí v jihovýchodních, jižních a západních Čechách. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, kde si LSD zatím nenašlo ani jednoho příznivce. Je to velká příležitost pro zde žijící ornitology, kteří mají ještě možnost pročíst si metodiku na www.birdlife.cz/lsd a bílá místa zaplnit. Začít sčítat je totiž možné i od druhého termínu.

Lokality LSD zcela chybějí v Plzeňském a Karlovarském kraji, málo jich je také v jižních a jihovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě (stav k 15. květnu 2018). Pomůžete bílá místa zaplnit?

 

Velké poděkování patří všem 44 spolupracovníkům, kteří se do LSD zapojili hned od začátku. Jsou to: Jaroslav Bažant, Hana Bednářová, Václav Beran, Jan Cibulka, Gašpar Čamlík, Kamil Čihák, Jaroslav Fišera, Jan Grünwald, Petr Hájek, Kryštof Horák, Miroslav Jelínek, Martin Jůna, Hana Kazmířová, Alena Klvaňová, Vojtěch Kodet, Jaroslav Koleček, Zdeněk Konečný, Jaroslav Kouřil, Ivana Kroutilová, Vašek Křivan, Lenka Křížová, Vojtěch Kubelka, Martin Kupka, Jiří Lehký, Květoslava Matlachová, Filip Petřík, Jiří Pokorný, Jaromír Pospíšil, Petr Procházka, Martin Pudil, Tereza Putalová, Jiří Reif, Josef Rutterle, Jiří Sládeček, Martin Strnad, Vlasta Škorpíková, Gabriela Štětková, Hana Trachtulcová, Denis Urbanský, Zdeněk Valeš, Zdeněk Vermouzek, Jiří Vlček, Petr Voříšek, Jakub Vrána a minimálně dvě manželky a přítelkyně, jejichž jména se bohužel v databázi nezobrazují. Přehled jmen mimo jiné ukazuje, že terénní ornitologie přestává být výhradní doménou mužů, což je jistě dobře.

Cíl 50 sčítaných čtverců jsme již dosáhli, nyní chybí již jen 6 nových spolupracovníků, abychom tohoto čísla dosáhli i počtem zapojených lidí. Přidáte se?

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Úspěšný start Liniového sčítání druhů

Nadcházející týden, včetně prodlouženého víkendu, je posledním, kdy lze sčítat v historicky prvním termínu Liniového sčítání druhů. Zveřejňujeme přehled současné situace, aby si dosud váhající nenechali ujít příležitost být u toho.

LSD využívá možností mobilních zařízení s androidem, díky kterým je zadávání polohy i chování každého zjištěného ptáka jednoduché a rychlé.

Z velkého počtu více než devadesáti zájemců o LSD jich ke 2. květnu odeslalo sčítání 27, další se na sčítání ještě chystají. Potěšitelné je, že odsčítaných čtverců je již nyní 40 (každý po dvou liniích), neboť šest lidí sčítalo dva čtverce, jeden člověk tři a jeden dokonce šest čtverců. Od více spolupracovníků mám bez přehánění nadšené reakce, alespoň pro některé z nás (včetně mě) se tedy LSD stává skutečně návykovým.

Podrobnější pohled na data říká, že jsme zatím zaznamenali 8016 jedinců 126 druhů, přičemž na jeden čtverec připadá průměrně 177 jedinců 33 druhů. V první pětce co do počtu jedinců se umístili (překvapivě 🙂 špaček, pěnkava, černohlávek, koňadra a kos. Takovýto přehled ale ve skutečnosti znamená jen to, že jde o druhy běžné a současně snadno zjistitelné. Jaké jsou skutečné početnosti, se dovíme až ze statistického modelování po několika sezónách.

První smysluplné výsledky LSD ale budou rozhodně již na podzim. Díky všem spolupracovníkům!

Na základě současného stavu si dovoluji vyslovit optimistické přesvědčení, že cílových 50 čtverců v prvním roce se podaří splnit. A bylo by příjemné, kdybychom se alespoň přiblížili i 50 spolupracovníkům. Můžeme k tomu přispět jak vlastním zapojením, tak motivací kamarádů.

Na závěr jen připomínám známou věc, že podrobná metodika je ke stažení na www.birdlife.cz/lsd a návod na hlasové zadávání je na http://www.birdlife.cz/hlasove-zadavani-v-avif-mobile/. Hlasové zadávání je opravdu velký pomocník, bohužel ale na mnoha místech v terénu nefunguje.

 

Přeji všem příjemný prodloužený víkend s LSD!

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Liniové sčítání druhů je spuštěno

LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokalitymobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.

Continue reading „Liniové sčítání druhů je spuštěno“

Malé členské granty ČSO na rok 2018

Malé členské granty budou pokračovat i v roce 2018. Uzávěrka žádostí je 31. prosince 2017.

Ke stažení

 

Vyplněnou žádost zašlete do 31. prosince 2017 na adresu verm@birdlife.cz.

Malé členské granty jsou určeny k podpoře dobrovolné individuální aktivity členů na poli výzkumu nebo ochrany ptactva. Typicky budou jejich příjemci lidé, kteří se systematicky věnují amatérské ornitologii, ale jejich aktivitu limituje nedostatek prostředků. Příjemci mohou být i profesionálové, kteří mohou žádat o podporu svých dobrovolných aktivit nad rámec pracovních povinností.

Snažíme se, abychom se všichni mohli věnovat ptákům, proto je dokumentace ke grantům omezena na minimum. Stejně stručná a věcná by měla být i žádost. V případě, že pro plánování projektu umíte používat logický rámec, můžete jím nahradit celou žádost. V tom případě stačí jen dopsat informace o žadateli a doplnit harmonogram. Pro všechny ostatní, pro které jsou logický rámec a Ganttův graf španělskou vesnicí, je připravena jednoduchá žádost. Při jejím vyplňování se snažte být co nejstručnější. Žádost budou hodnotit ornitologové, kterým není potřeba vysvětlovat obecné informace. Příkladem takové zbytečné obecné informace je, že v lesích je málo dutin. Pokud by bylo cílem projektu vyvěšení hnízdních budek, je mnohem důležitější zdůvodnit, proč zrovna ve vámi vybraném lese je potřeba vyvěšovat budky pro konkrétní vybraný druh. Žádost není slohovým cvičením. Kde to jde, uveďte potřebné informace v odrážkách.

Hodnotící komise ani nikdo jiný nebude do návrhů grantů zasahovat, škrtat některé části či krátit rozpočet. Snažte se proto navrhnout vše reálně, nezveličujte rozpočet, zvažte, zda zvládnete vše, co navrhujete. Pokud bude něco nepřiměřeně přehnané, bude celý grant vyřazen!

Projekty bude hodnotit komise ve složení Tomáš Diviš, Martin Fejfar, Jaroslav Koleček a Martin Pudil.

Pokud vám něco není jasné, přečtěte si znovu tento článek a pravidla. V případě, že opravdu nenajdete odpověď na to, co vás zajímá, kontaktujte Zdeňka Vermouzka, verm@birdlife.cz, 773 380 285.