krmítka

Začíná sčítání ptáků na krmítkách!

Už tento víkend bude Česko historicky poprvé sčítat ptáky na krmítkách. Organizátor Česká společnost ornitologická tak ve spolupráci s veřejností zahájí dlouhodobý program, který pomůže zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. Do sčítání se prozatím přihlásilo více než 1600 zájemců.

Zkušenosti se sčítáním ani pokročilé ornitologické znalosti nejsou podmínkou, zapojit se může každý. „Pro pohodlnější zápis pozorování jsme připravili pomocný sčítací arch s kresbami nejčastějších hostů na krmítku. Pomůže účastníkům s určováním ptáků a průběžným zapisováním údajů,“ vysvětluje Dita Hořáková, koordinátorka programu z České společnosti ornitologické.

Pomocný sčítací arch ke stažení ZDE

Sčítání bude probíhat od 4. do 6. ledna 2019. „Sčítat budeme po dobu jedné zvolené hodiny. U každého pozorovaného druhu zapisujeme vždy pouze nejvyšší počet současně spatřených jedinců. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich šest a po chvíli jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku,“ říká k metodice Hořáková. Dodává, že bereme v úvahu všechny ptáky, které během sčítací hodiny spatříme, ať už přistáli na krmítku nebo jen prolétli kolem.

Každý účastník se může do sčítání zapojit opakovaně. „Samozřejmě se časy nesmějí překrývat. Nejdříve dokončíme jedno hodinové sčítání, a pak můžeme začít další. Místo lze změnit nebo zůstat na stejném. Pozorování vždy odesíláme pro každou hodinu zvlášť,“ upřesňuje Hořáková.

Zároveň upozorňuje, že zapisujeme pouze ptáky, které jsme během sčítací hodiny skutečně viděli. „I když víme, že běžně k nám létá například červenka a pří sčítání se neukázala, do formuláře ji nezadáváme,“ zdůrazňuje.

Důležité jsou i záznamy o tom, že ptáci v danou hodinu na místo pozorování nepřilétli. „Zjištění, že je na místě ptáků málo či dokonce žádní, je pro celkový obrázek důležité. Určitě nám pošlete své výsledky, i kdybyste během své hodiny nespatřili žádného ptáka,“ vyzývá Hořáková.

Údaje ze sčítání budou účastníci zadávat online na stránkách programu. „Pokud nemají tuto možnost, je možné poslat výsledky i poštou pomocí papírového formuláře, který je ke stažení na webu. V obou případech do 15. ledna 2019,“ říká Hořáková.

 

Přihlášení do sčítání a následné odeslání výsledků na webových stránkách:

 

Strakapoud velký na krmítku je opravdu zážitek. Přilákat ho můžeme na tukovou směs, kterou sami vyrobíme. Foto: Zuzana Pernicová

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Vltava v centru Prahy

Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové

Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům.

„Ohňostroje jsou pro ptáky nepříjemné až traumatizující a mohou mít za následek i smrt,“ upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Negativní reakce psů a koček na ohňostroje jsou veřejnosti dobře známé. Domácí zvířata ale většinou mohou najít úkryt v podobě domů, dvorků, bud. Divoce žijící ptáci takovou možnost nemají a nejčastěji reagují únikem od zdroje. „Ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svého nocoviště a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Tyto střety bývají smrtelné,“ zdůrazňuje Vermouzek.

Vltava v centru Prahy
Pro racky je Vltava v Praze nejvýznamnějším zimovištěm v republice. Najdeme jich tu dva až tři tisíce. Kromě toho na Vltavě početně zimují labutě, lysky, kachny a mnoho dalších včetně vzácnějších druhů. Foto: Katarína Slabeyová

V Praze na Silvestra 2012 novoroční ohňostroj vyplašil labutě na Vltavě natolik, že při odletu narazily do trolejí a popadaly mezi diváky. Jedna zemřela na místě, druhá pravděpodobně utonula, když ji policista zraněnou vrátil do vody. Třetí skončila v záchranné stanici v Jinonicích. Ze zahraničí známe případy, kdy se následkem ohňostrojů stovky a tisíce ptáků zabily nárazy do budov a dopravních značek.

Vědci Amsterdamské univerzity se dlouhodobě zabývají reakcemi ptáků na novoroční ohňostroje. Od roku 2008 monitorují jejich pohyb pomocí radarů. Reakce je vždy totožná. Hned po novoročních ohňostrojích tisícovky ptáků zimujících na několika sladkovodních plochách a mokřadech hromadně opustí svá zimoviště, přičemž vylétnou až do výšky 500 m.n.m. Ptáci přitom jednak zbytečně vyčerpávají zásoby energie, jednak nemusejí najít bezpečné nocoviště a stávají se kořistí predátorů.

Česká společnost ornitologická doporučuje vyvarovat se odpalování ohňostrojů a petard, především v blízkosti zimovišť. „Například Vltava v Praze patří k významným zimovištím vodních ptáků, a pro některé z nich, jako třeba pro racky, je nejvýznamnějším v celé republice. Aktuálně tu najdeme tisícovky ptáků mnoha druhů,“ říká Vermouzek.

Obce mají možnost ohňostroje zakázat

Používání pyrotechniky mohou významně regulovat obce obecními vyhláškami. „Oslava příchodu nového roku může proběhnout důstojně a vesele i bez ohňostroje, zato s vědomím sounáležitosti člověka s ostatními živými tvory,“ říká Vermouzek.

Kriticky ohrožení sýčkové ve třetině případů hynou v technických pastech

Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %.

Ornitolog Jakub Mráz okroužkoval koncem dubna 2010 na Ústecku dospělého samce sýčka obecného. O osm let později ho našel na stejné lokalitě, utopeného v napáječce pro koně. Byl nejstarším doloženým českým sýčkem. „V technických pastech uhynula v Česku v posledních desetiletích víc jak třetina (38 %) sýčků, u kterých známe příčinu smrti,“ upozorňuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.

Za posledních 20 let se počet sýčka snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. Foto: Paul Riddle

Ještě na začátku 20. století býval sýček naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. „Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ vysvětluje Šálek.

Sýček kvůli tomu přesídlil do bezprostředního okolí lidských sídel. „Obývá vesnice se stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, nevyhýbá se ani větším městům. Tady na sýčky čeká celá řada nebezpečí, která jim tu nevědomky přichystali lidé,“ popisuje Šálek.

Nejčastěji se jedná o roury a trubky, bazény, sudy a nádrže na vodu, okapy nebo i staré povalující se sítě. Pasti jsou největším problémem pro nezkušená mláďata, nevyhýbají se ale ani dospělým. „Temné vertikální otvory v rourách, šachtách či komínech přitahují zvědavost ptáků, kteří se po hladkých stěnách nedokáží dostat zpět na svobodu. Takové pasti jsou nebezpečné nejenom pro sýčka, ale i řadu dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno,“  zdůrazňuje Šálek.

Sýček, který spadl do sudu s vodou. Kvůli kluzké stěně se utopil. Foto: Ronald van Harxen

Následné zabezpečení je často rychlé a jednoduché. „Každý může pomoci zabezpečením technické pasti ve svém okolí, třeba položit odstavenou rouru do vodorovné polohy nebo dát plovák do sudu s vodou či do bazénu,“ vyzývá Šálek. Návod, jak zabezpečit pasti, je i v tomto letáku u jednotlivých ohrožení: https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/07/Smrtici-pasti.pdf

Ochránci sýčků v roce 2018 zabezpečili stovky technických pastí, například instalovali desítky plováků do sudů a osmi napáječek pro dobytek. Snížení počtu technických pastí může být klíčové pro záchranu této drobné sovičky v naší krajině. „Řada druhů balancuje na hraně přežití a u některých, třeba u sýčka, bez nadsázky záleží na každém jedinci. Ale i u běžnějších druhů je škoda každého života. Proč nechat zvířata zbytečně hynout, když i my můžeme vytvořit bezpečné prostředí, často s minimálním úsilím,“ apeluje Šálek.

Sudy s vodou lze zabezpečit umístěním plováku a připevněním drátěného pletiva na okraj, aby se případné oběti dostaly ven. Foto: Martin Šálek

Poznámky:

Sýček obecný (Athene noctua) je malá sova velikosti hrdličky. Shora je hnědošedý s velkými světlými skvrnami. Charakteristická je pro něj také velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček u nás vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky.

 

Další informace:

http://new.birdlife.cz/sycek/

https://www.facebook.com/OchranaSycka/

 

Projekt ATHENE je založen na spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu. Projekt ATHENE funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt spolufinancuje ČSO díky spolupráci s firmou Lafarge Cement a.s., Galerii Kodl s panem Vojtěchem Beranem a díky darům několika set jednotlivých dárců.

Ptáci neznají hranice. Češi a Němci budou sčítat ptáky na krmítkách společně

Teploty klesají pod bod mrazu a ptáci čím dál častěji hledají potravu u lidských sídel. Pokud jste ještě nenasypali do krmítka, je nejvyšší čas, vyzývá širokou veřejnost Česká společnost ornitologická. Současně zve k účasti v lednovém sčítání ptáků na krmítkách. Účastníci pomohou ptákům přečkat mrazivé počasí a zároveň pomohou získat důležité údaje o jejich stavech.

Historicky první sčítání ptáků na krmítkách v Česku odstartuje v pátek 4. ledna a vyvrcholí v neděli 6. ledna 2019. „Účastníci budou v jimi zvolenou hodinu přikrmovat, pozorovat a především sčítat naše zimní hosty. Poprvé se zapojí do programu občanské vědy, který už je mnoho let úspěšný ve Velké Británii, USA, Německu a v dalších státech,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.

Sčítat ptáky můžeme i bez krmítka, například na zahradě. Foto: Zuzana Pernicová

Organizátor Česká společnost ornitologická bude v části republiky spolupracovat s německými kolegy, přičemž využije jejich dlouholetých zkušeností. „V Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji a v přilehlé oblasti Bavorska budou účastníci sčítat ptáky ve společném přeshraničním projektu Ptačí hodinka. Pro zájemce z ostatních krajů je připravený program Ptačí krmítka. Metodika je stejná, ale každé sčítání má vlastní webovou stránku,“ objasňuje Hořáková.

Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj: ptacihodinka.birdlife.cz

Ostatní kraje: krmitka.birdlife.cz

 

Bavorská ornitologická společnost Landesbund für Vogelschutz (LBV) pořádá sčítání ptáků na krmítkách Stunde der Wintervögel již od roku 2005, a proto může českým ornitologům s organizací významně pomoci. V premiérovém roce se v Bavorsku zapojily do sčítání stovky lidí, v posledním ročníku v lednu 2018 to už byly desítky tisíc lidí.

Nesolené ořechy a slunečnicová semena potěší spoustu zimních hostů, například sýkoru parukářku. Foto: Antje Geigenberger

Na českém území se do projektu Ptačí hodinka prostřednictvím webu ptacihodinka.birdlife.cz prozatím přihlásilo 155 účastníků. „Zájemci se mohou hlásit až do 6. ledna 2019, kdy je závěrečný den sčítání,“ vysvětluje Hořáková a připomíná, že:

  • je vhodné přikrmovat průběžně už v prosinci, aby si ptáci zvykli místo navštěvovat,
  • účast je možná i bez krmítka, sčítat lze například v parku nebo na zahradě,
  • pokud ve zvolenou hodinu žádného ptáka nezpozorujeme, i tak údaj odešleme,
  • sčítáme za jakéhokoli počasí,
  • je možné účastnit se opakovaně, to znamená, že po ukončení naší sčítací hodinky můžeme začít sčítat znovu, pozorování ale vždy odesíláme pro každou hodinu zvlášť.

 

Lidé přihlášení do projektu Ptačí hodinka se mohou těšit na materiály, které jim usnadní a zpříjemní lednové sčítání. „V elektronické verzi získají plakát s druhy, které se na krmítkách běžně vyskytují a tipy k přikrmování,“ informuje Hořáková.

Plakát ke stažení ZDE

Díky společnému projektu získají čeští a němečtí ornitologové velké množství údajů o ptačích populacích. „Můžeme se například dozvědět, kteří ptáci u nás zimují a porovnávat údaje s německými kolegy. Časem získáme přehled, jací ptáci ubývají a přibývají a také zjistíme, jaké prostředí nejraději využívají,“ vysvětluje Hořáková.

Němečtí ornitologové již díky své Ptačí hodince získali mnoho nových poznatků. Například v roce 2008 poprvé zaznamenali zimování jeřábů v jižním Bavorsku a zjistili velký úbytek vrabce domácího v centru Mnichova.

Účastníci české Ptačí hodinky mají čas na odeslání údajů ze sčítání, ať už elektronicky či poštou, do 15. ledna. Ornitologové budou poté data vyhodnocovat. „Předpokládáme, že finální výsledky budeme mít do konce ledna,“ odhaduje Hořáková.

 

 O Ptačí hodince

Projekt je finančně podpořený z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Partnerem projektu je Plzeňský kraj. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje

Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel.

Česká společnost ornitologická v nyní končícím dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky upozorňovala na nebezpečí, která naše sídla živočichům chystají. Vlajkovou lodí byla kampaň Bezpečné zastávky. „Projekt hodnotíme jako úspěšný především proto, že se nám efektivně podařilo upozornit veřejnost na vážné problémy, jako jsou například kolize ptáků s prosklenými plochami. Lidé si problémů nejen všímají, ale dokonce se je sami snaží řešit, což je skvělé,“ hodnotí koordinátorka projektu Gabriela Dobruská.

Vítězný návrh výběrového řízení na novou podobu přístřešků pro MHD. Foto: IPR Praha

Jako jeden z příkladů efektivního zabezpečení prosklených ploch uvádí plánované zastávky pražské MHD. Návrh, který vyhrál výběrové řízení, bude bezpečný pro ptáky díky decentním tečkám, pokrývajícím souvisle skleněné plochy. Bezpečnost pro ptáky byla jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku,“ vysvětluje Lukáš Viktora. V ČSO se věnuje problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami a s některými uchazeči výběrového řízení konzultoval způsob řešení bezpečnosti vůči ptákům.

Skutečnost, že lidé více vnímají skla jako hrozbu pro ptáky, potvrzují i závěry z  projektového dotazníku. Jeho první kolo proběhlo na začátku projektu, druhé o dva roky později na jeho konci. „Zatímco v prvním kole uvedlo nejvíce respondentů jako největší hrozbu úbytek zeleně, v druhém kole jejich odpovědi ukazují na změnu názoru – na pomyslném prvním místě se umístila skla. Nárůst byl dokonce o více než 50 % – z 22 na 34 % dotázaných. Naše kampaň tedy měla efekt,“ komentuje koordinátor kampaně Bezpečné zastávky Zbyněk Janoška.

Z dotazníku je také patrné, že se ČSO daří vyvracet mýtus jednoho dravce, tedy přesvědčení, že jedna silueta dravce na skle je dostatečné zabezpečení proti nárazům ptáků. „Dotázaní hodnotili různá provedení zabezpečení skleněných ploch proti kolizím s ptáky podobně, jako se hodnotí práce dětí na většině škol. Průměrná známka fotografie plochy s jednou siluetou se zhoršila z 3,7 na 4,3. Velkou roli zde pravděpodobně sehrála kampaň Jedna silueta nefunguje, která byla podpořená divácky úspěšným videem,“ hodnotí Janoška.

V návaznosti na kampaně Bezpečné zastávky a Jedna silueta nefunguje začali lidé správným způsobem zabezpečovat zastávky v jejich bydlištích. “Zpočátku se nám hlásili jednotlivci, postupně se zapojilo více než 20 škol a dětských kolektivů. Čím dál častěji se jedná o systémová zabezpečování ze strany obcí a měst. Namátkou můžeme uvést Plzeň, Třeboň či Mladou Boleslav, brzy se přidá Praha. Celkem evidujeme více než 120 zabezpečených zastávek a každé snahy o zabezpečení si velmi vážíme,“ zdůrazňuje Dobruská a upozorňuje, že zatímco zabezpečování zastávek se daří, prosklené pláště budov nadále zůstávají velkou výzvou pro architekty.

 

petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.

Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizejí motýli a další opylovači, není snadné spatřit zajíce a dříve běžným ptákům, jako je sýček nebo chocholouš, hrozí, že u nás brzy zcela vyhynou. „U řady druhů je úbytek skutečně enormní,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek a dokonce 97 % koroptví. Z mysliveckých statistik přitom víme, že zrovna koroptve prudce ubývaly již dlouho před rokem 1982. Mnoho dříve zcela běžných druhů balancuje nyní na hraně přežití.“

Samec koroptve polní
Samec koroptve polní volající samici na lokalitě nedaleko Písku. Foto: Libor Šejna

Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé. Společná zemědělská politika přitom dosud nebyla schopná těmto negativním dopadům zemědělství zamezit,“ popisuje Václav Zámečník, zemědělský specialista Česká společnosti ornitologické.

Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.

Velké lány na jižní Moravě
Velké lány na jižní Moravě. Po svažitém terénu bez překážek snadno steče voda a způsobuje erozi a bleskové povodně. Foto: Ludmila Korešová

V následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. „O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Moudré hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. „Debata o budoucí Společné zemědělské politice dává příležitost, aby nový systém podporoval a odměňoval odpovědné hospodaření a kladl bariéru dalšímu ničení půdy, vody i přírody,“ dodává Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří,“ uzavírá Vermouzek.

 

Petici podporují: Arnika, Auto*Mat, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, Koalice pro řeky, Konopa, Nadace na ochranu zvířat, Pražské matky, PRO-BIO, Síť ekologických poraden STEP, Společnost pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a mnoho dalších.

Připojte se také!

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Sledujte cestu mladých orlů královských

Vzpomínáte si na dva sourozence orlů královských, kterým jsme v červenci 2018 nasadili batůžky vybavené moderní sledovací technologií, abychom mohli sledovat jejich aktivitu a odhalit případná nebezpečí? Díky vysílačkám teď můžete i vy zjistit, kde se mladí orli zrovna nacházejí.

Ačkoli jde o sourozence, jejich cesty se již krátce po opuštění hnízda rozdělily. Zatímco jeden orel se zatím zdržuje výhradně ve střední Evropě, druhý odletěl přímou cestou na jih a nyní (21. listopadu) je na řeckém ostrově Kréta.

 

Více o projektu na webu www.imperialeagle.eu/cs

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Ochrana ptáků před nárazy do skel funguje i v Mladé Boleslavi

Pan Josef Rutterle v Mladé Boleslavi a okolí inicioval zabezpečení 13 zastávek. Rádi zveřejňujeme jeho dopis. 

Mladé Boleslavi a obci Kosmonosy jsme dosud polepili 13 zastávek MHD. Ve spolupráci s městem jsme tak rozšířili povědomí o problematice kolizí ptáků se skly a s touto činností budeme rozhodně pokračovat. Jak to ale celé začalo, s kým jsme spolupracovali a koho jsme do těchto aktivit zapojili?

 

Zabezpečená zastávka 9. května u Magistrátu města Mladá Boleslav. Foto: Josef Rutterle

Na začátek je důležité zmínit prvotní snahu paní Veroniky Skopcové, která strávila spoustu času nad zasazením se o zabezpečení mladoboleslavských zastávek polepováním, ve spolupráci s městskými školami. Odbor dopravy nicméně navrhl trvalejší způsob zabezpečení pískováním, který však byl shledán příliš nákladným, a tudíž bylo zabezpečování zamítnuto.

Po několika letech jsem se o tuto problematiku začal zajímat díky kampani Ptáci a skla od České společnosti ornitologické. Osobně jsem zmapoval nebezpečnost zastávek v Mladé Boleslavi a blízkém okolí, přednesl výsledky na místním magistrátu, který již tentokrát polepování schválil. Zde jsem se také dozvěděl, že o zabezpečování má zájem i mladoboleslavské Ekocentrum Zahrada, především pak místní pedagog Martina Kotlabová.

 

Kroužek Brontíků při zabezpečování první zastávky. Foto: Josef Rutterle

Na jaře 2018 jsme na tomto problému začali spolupracovat, až jsme společně s kroužkem Brontíků polepili první zastávku v Havlíčkově ulici. Před jejím polepením se mohly děti samy přesvědčit, díky mrtvé sýkoře modřince přímo pod prosklenou stěnou zastávky, že skla ptáky opravdu zabíjejí. Zabezpečování bylo tímto odstartováno, zapojily se další kroužky Ekocentra a bezpečných zastávek přibývalo. Nesmím zapomenout zdůraznit dobrou spolupráci s městem, které nám velmi pomáhá, zastávky před polepením umyje a zaplatí použitý materiál.

Co se zmíněných materiálů týče, držíme se jednoduchých geometrických tvarů, kterými jsou, až na první polepenou zastávku, různě barevná kolečka. Jsou efektivní, esteticky velmi přijatelná a jejich aplikace je jednoduchá i pro děti.

 

Se zabezpečováním zastávek v Kosmonosech pomohli i místní Mladí hasiči. Foto: Josef Rutterle

Naše dobrovolné snažení jsme následně rozšířili do blízké obce Kosmonosy, kde opět došlo ke skvělé spolupráci, konkrétně s paní Kateřinou Petříčkovou ze správního odboru obecního úřadu. Obec materiál také financuje a k polepení jedné místní zastávky jsme zapojili i kroužek Mladých hasičů. Zabezpečení nechceme nechat pouze na úrovni zastávek MHD, ale chceme se zaměřit i na jiné nebezpečné stavby v Mladé Boleslavi.

Touto spíše příběhovou cestou jsem se vám, čtenářům, snažil přiblížit naši aktivitu, ale hlavně vzkázat, že ochrana přírody a ptáků i pouze tímto konkrétním směrem má smysl. Naše krajina je totiž stále více člověkem ovlivňována a informovanost o problémech s tím spojených je důležitá, aby se i lidé ve městech cítili s přírodou spjati a uvědomovali si na ni náš neoddiskutovatelný efekt, na ptácích tak dobře viditelný. Přidanou hodnotou celé této ochranné aktivity jsou pak chvíle strávené polepováním, které si všichni, včetně dětí, velmi užili, něco se dozvěděli a na několika místech snad i zpříjemnili některým občanům čekání na autobus.
Josef Rutterle

Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží

Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Toto zvýšení by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO. Continue reading „Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží“