Kde se právě nacházejí táhnoucí vlaštovky? Přiletěly už kukačky do Evropy? Kdy můžeme očekávat přílet hrdličky divoké do Česka? Odpovědi i na tyto otázky pomůže zjistit nově spuštěná online verze EuroBirdPortalu, který prostřednictvím dat od dobrovolníků sleduje výskyt ptáků v celé Evropě. Česká společnost ornitologická denně do projektu dodává data prostřednictvím Faunistické databázebirds.cz.Continue reading „Kdy přiletí hrdlička divoká? Sledujte její tah na mapě“
Česká společnost ornitologická vyhlašuje Ptákem roku 2019 hrdličku divokou. Pomyslné žezlo přebírá od sýčka obecného, se kterým sdílí jeho původní domovinu v zemědělské krajině.Continue reading „Pták roku 2019: hrdlička divoká“
Europoslanci Výboru pro životní prostředí se při hlasování o reformě zemědělské politiky EU přiklonili na stranu ochrany přírody a požadují, aby 15 miliard EUR šlo na podporu biodiverzity. Je to velmi důležitý krok při jednání o reformě Společné zemědělské politiky EU, která dosud zemědělce chránící přírodu nepodporovala dostatečně.
Ačkoli jsou sourozenci, dělí je vzdálenost zhruba 2 000 kilometrů. Zatímco jeden z dvojice orlů královských, jejichž cestu sledujeme od července 2018, se aktuálně zdržuje na pomezí Rakouska, Slovenska a Maďarska, druhý orel ihned po opuštění hnízda zamířil na jih a už od poloviny listopadu je na Krétě v oblasti pohoří Asterousia. Continue reading „Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů“
Velký zájem veřejnosti vzbudilo první celoplošné sčítání ptáků na krmítkách v Česku. Česká společnost ornitologická získá díky spolupráci tisícovek dobrovolníků důležité údaje o ptácích, kteří u nás zimují. Lidé mají čas na poslání svých pozorování do 15. ledna.
Už nyní jsou k dispozici průběžné výsledky. „Aktuální počet (7. ledna ve 12:00) odevzdaných sčítání je 8 650 od 11 706 účastníků,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.
Už tento víkend bude Česko historicky poprvé sčítat ptáky na krmítkách. Organizátor Česká společnost ornitologická tak ve spolupráci s veřejností zahájí dlouhodobý program, který pomůže zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. Do sčítání se prozatím přihlásilo více než 1600 zájemců.
Zkušenosti se sčítáním ani pokročilé ornitologické znalosti nejsou podmínkou, zapojit se může každý. „Pro pohodlnější zápis pozorování jsme připravili pomocný sčítací arch s kresbami nejčastějších hostů na krmítku. Pomůže účastníkům s určováním ptáků a průběžným zapisováním údajů,“ vysvětluje Dita Hořáková, koordinátorka programu z České společnosti ornitologické.
Sčítání bude probíhat od 4. do 6. ledna 2019. „Sčítat budeme po dobu jedné zvolené hodiny. U každého pozorovaného druhu zapisujeme vždy pouze nejvyšší počet současně spatřených jedinců. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich šest a po chvíli jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku,“ říká k metodice Hořáková. Dodává, že bereme v úvahu všechny ptáky, které během sčítací hodiny spatříme, ať už přistáli na krmítku nebo jen prolétli kolem.
Každý účastník se může do sčítání zapojit opakovaně. „Samozřejmě se časy nesmějí překrývat. Nejdříve dokončíme jedno hodinové sčítání, a pak můžeme začít další. Místo lze změnit nebo zůstat na stejném. Pozorování vždy odesíláme pro každou hodinu zvlášť,“ upřesňuje Hořáková.
Zároveň upozorňuje, že zapisujeme pouze ptáky, které jsme během sčítací hodiny skutečně viděli. „I když víme, že běžně k nám létá například červenka a pří sčítání se neukázala, do formuláře ji nezadáváme,“ zdůrazňuje.
Důležité jsou i záznamy o tom, že ptáci v danou hodinu na místo pozorování nepřilétli. „Zjištění, že je na místě ptáků málo či dokonce žádní, je pro celkový obrázek důležité. Určitě nám pošlete své výsledky, i kdybyste během své hodiny nespatřili žádného ptáka,“ vyzývá Hořáková.
Údaje ze sčítání budou účastníci zadávat online na stránkách programu. „Pokud nemají tuto možnost, je možné poslat výsledky i poštou pomocí papírového formuláře, který je ke stažení na webu. V obou případech do 15. ledna 2019,“ říká Hořáková.
Přihlášení do sčítání a následné odeslání výsledků na webových stránkách:
Strakapoud velký na krmítku je opravdu zážitek. Přilákat ho můžeme na tukovou směs, kterou sami vyrobíme. Foto: Zuzana Pernicová
Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:
Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.
Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.
PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím – přispívá k zachování zdravé planety.
Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka
Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.
Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům.
„Ohňostroje jsou pro ptáky nepříjemné až traumatizující a mohou mít za následek i smrt,“ upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Negativní reakce psů a koček na ohňostroje jsou veřejnosti dobře známé. Domácí zvířata ale většinou mohou najít úkryt v podobě domů, dvorků, bud. Divoce žijící ptáci takovou možnost nemají a nejčastěji reagují únikem od zdroje. „Ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svého nocoviště a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Tyto střety bývají smrtelné,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Pro racky je Vltava v Praze nejvýznamnějším zimovištěm v republice. Najdeme jich tu dva až tři tisíce. Kromě toho na Vltavě početně zimují labutě, lysky, kachny a mnoho dalších včetně vzácnějších druhů. Foto: Katarína Slabeyová
V Praze na Silvestra 2012 novoroční ohňostroj vyplašil labutě na Vltavě natolik, že při odletu narazily do trolejí a popadaly mezi diváky. Jedna zemřela na místě, druhá pravděpodobně utonula, když ji policista zraněnou vrátil do vody. Třetí skončila v záchranné stanici v Jinonicích. Ze zahraničí známe případy, kdy se následkem ohňostrojů stovky a tisíce ptáků zabily nárazy do budov a dopravních značek.
Vědci Amsterdamské univerzity se dlouhodobě zabývají reakcemi ptáků na novoroční ohňostroje. Od roku 2008 monitorují jejich pohyb pomocí radarů. Reakce je vždy totožná. Hned po novoročních ohňostrojích tisícovky ptáků zimujících na několika sladkovodních plochách a mokřadech hromadně opustí svá zimoviště, přičemž vylétnou až do výšky 500 m.n.m. Ptáci přitom jednak zbytečně vyčerpávají zásoby energie, jednak nemusejí najít bezpečné nocoviště a stávají se kořistí predátorů.
Česká společnost ornitologická doporučuje vyvarovat se odpalování ohňostrojů a petard, především v blízkosti zimovišť.„Například Vltava v Praze patří k významným zimovištím vodních ptáků, a pro některé z nich, jako třeba pro racky, je nejvýznamnějším v celé republice.Aktuálně tu najdeme tisícovky ptáků mnoha druhů,“ říká Vermouzek.
Obce mají možnost ohňostroje zakázat
Používání pyrotechniky mohou významně regulovat obce obecními vyhláškami. „Oslava příchodu nového roku může proběhnout důstojně a vesele i bez ohňostroje, zato s vědomím sounáležitosti člověka s ostatními živými tvory,“ říká Vermouzek.
Tyto stránky používají soubory cookies k ukládání uživatelských dat a preferencí a pomáhají nám tak zlepšovat uživatelskou zkušenost. Používáním stránek souhlasíte s ukládáním těchto souborů. Více informací
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.
Archiv autora: 
//
Plastia
Zelenadomacnost.com
PRO-BIO
