Pozvánka na šestou jihočeskou ornitologickou konferenci

 

Jihočeský ornitologický klub ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou vás zvou na

Šestou jihočeskou ornitologickou konferenci

Konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK), pobočky České společnosti ornitologické (ČSO)

  • Datum: 27.–29. 9. 2019 (pátek–neděle)
  • Místo: České Budějovice, Jihočeská univerzita

 

V rámci konference se můžete těšit na řadu zajímavých přednášek, tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, diskuzní panel Petra Voříška, terénní exkurzi, společenský večer a další doprovodný program.

Podrobnější informace budou k dispozici a registrace konference bude spuštěna na jaře 2019.

Pro aktuální informace sledujte stránky Jihočeského ornitologického klubu:

https://jokcso.webnode.cz/

Pokud si přejete již v předstihu konzultovat téma své přednášky (posteru), nebo chcete navrhnout vhodného přednášejícího, neváhejte se obrátit na tajemníka pro vědu a výzkum Jihočeského ornitologického klubu: RNDr. Vojtěch Kubelka, PhD (kubelkav@gmail.com). Přednášky nebo postery nejsou limitovány vazbou k jižním Čechám, naopak podporujeme ornitology z celé České republiky, aby se s námi přijeli podělit o své zajímavé poznatky.

Těšíme se na setkání s vámi.

Konferenční výbor

Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje

Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel.

Česká společnost ornitologická v nyní končícím dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky upozorňovala na nebezpečí, která naše sídla živočichům chystají. Vlajkovou lodí byla kampaň Bezpečné zastávky. „Projekt hodnotíme jako úspěšný především proto, že se nám efektivně podařilo upozornit veřejnost na vážné problémy, jako jsou například kolize ptáků s prosklenými plochami. Lidé si problémů nejen všímají, ale dokonce se je sami snaží řešit, což je skvělé,“ hodnotí koordinátorka projektu Gabriela Dobruská.

Vítězný návrh výběrového řízení na novou podobu přístřešků pro MHD. Foto: IPR Praha

Jako jeden z příkladů efektivního zabezpečení prosklených ploch uvádí plánované zastávky pražské MHD. Návrh, který vyhrál výběrové řízení, bude bezpečný pro ptáky díky decentním tečkám, pokrývajícím souvisle skleněné plochy. Bezpečnost pro ptáky byla jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku,“ vysvětluje Lukáš Viktora. V ČSO se věnuje problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami a s některými uchazeči výběrového řízení konzultoval způsob řešení bezpečnosti vůči ptákům.

Skutečnost, že lidé více vnímají skla jako hrozbu pro ptáky, potvrzují i závěry z  projektového dotazníku. Jeho první kolo proběhlo na začátku projektu, druhé o dva roky později na jeho konci. „Zatímco v prvním kole uvedlo nejvíce respondentů jako největší hrozbu úbytek zeleně, v druhém kole jejich odpovědi ukazují na změnu názoru – na pomyslném prvním místě se umístila skla. Nárůst byl dokonce o více než 50 % – z 22 na 34 % dotázaných. Naše kampaň tedy měla efekt,“ komentuje koordinátor kampaně Bezpečné zastávky Zbyněk Janoška.

Z dotazníku je také patrné, že se ČSO daří vyvracet mýtus jednoho dravce, tedy přesvědčení, že jedna silueta dravce na skle je dostatečné zabezpečení proti nárazům ptáků. „Dotázaní hodnotili různá provedení zabezpečení skleněných ploch proti kolizím s ptáky podobně, jako se hodnotí práce dětí na většině škol. Průměrná známka fotografie plochy s jednou siluetou se zhoršila z 3,7 na 4,3. Velkou roli zde pravděpodobně sehrála kampaň Jedna silueta nefunguje, která byla podpořená divácky úspěšným videem,“ hodnotí Janoška.

V návaznosti na kampaně Bezpečné zastávky a Jedna silueta nefunguje začali lidé správným způsobem zabezpečovat zastávky v jejich bydlištích. “Zpočátku se nám hlásili jednotlivci, postupně se zapojilo více než 20 škol a dětských kolektivů. Čím dál častěji se jedná o systémová zabezpečování ze strany obcí a měst. Namátkou můžeme uvést Plzeň, Třeboň či Mladou Boleslav, brzy se přidá Praha. Celkem evidujeme více než 120 zabezpečených zastávek a každé snahy o zabezpečení si velmi vážíme,“ zdůrazňuje Dobruská a upozorňuje, že zatímco zabezpečování zastávek se daří, prosklené pláště budov nadále zůstávají velkou výzvou pro architekty.

 

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)

petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.

Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizejí motýli a další opylovači, není snadné spatřit zajíce a dříve běžným ptákům, jako je sýček nebo chocholouš, hrozí, že u nás brzy zcela vyhynou. „U řady druhů je úbytek skutečně enormní,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek a dokonce 97 % koroptví. Z mysliveckých statistik přitom víme, že zrovna koroptve prudce ubývaly již dlouho před rokem 1982. Mnoho dříve zcela běžných druhů balancuje nyní na hraně přežití.“

Samec koroptve polní
Samec koroptve polní volající samici na lokalitě nedaleko Písku. Foto: Libor Šejna

Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé. Společná zemědělská politika přitom dosud nebyla schopná těmto negativním dopadům zemědělství zamezit,“ popisuje Václav Zámečník, zemědělský specialista Česká společnosti ornitologické.

Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.

Velké lány na jižní Moravě
Velké lány na jižní Moravě. Po svažitém terénu bez překážek snadno steče voda a způsobuje erozi a bleskové povodně. Foto: Ludmila Korešová

V následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. „O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Moudré hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. „Debata o budoucí Společné zemědělské politice dává příležitost, aby nový systém podporoval a odměňoval odpovědné hospodaření a kladl bariéru dalšímu ničení půdy, vody i přírody,“ dodává Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří,“ uzavírá Vermouzek.

 

Petici podporují: Arnika, Auto*Mat, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, Koalice pro řeky, Konopa, Nadace na ochranu zvířat, Pražské matky, PRO-BIO, Síť ekologických poraden STEP, Společnost pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a mnoho dalších.

Připojte se také!

Co mohu udělat pro krajinu

Děkujeme za váš zájem o petici za zdravější zemědělství. Přečtěte si, co ještě kromě podpisu petice můžete pro krajinu udělat.

  • sdílet informace o petici na sociálních sítích s hashtagem #peticezakrajinu
  • vytisknout petici v papírové podobě a šířit – zde stažení ZDE
  • říci o petici přátelům
  • pomoci nám s kampaní
  • napsat o petici článek do lokálního média
  • zapojit svou organizaci jako partnera petice
  • kupovat místní výrobky
  • oslovit zemědělský podnik v okolí a zeptat se, co dělá pro ptáky
  • finančně podpořit aktivity a kampaně prosazující šetrné zemědělství

 

Populace čejky chocholaté se od roku 1982 snížila o 82 %. Foto: Jan Grünwald

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například biopásů a polních cest. Foto: Václav Zámečník

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Článek z Ptačího světa, jak můžete pomoct ptákům v zemědělské krajině ke stažení zde

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Sledujte cestu mladých orlů královských

Vzpomínáte si na dva sourozence orlů královských, kterým jsme v červenci 2018 nasadili batůžky vybavené moderní sledovací technologií, abychom mohli sledovat jejich aktivitu a odhalit případná nebezpečí? Díky vysílačkám teď můžete i vy zjistit, kde se mladí orli zrovna nacházejí.

Ačkoli jde o sourozence, jejich cesty se již krátce po opuštění hnízda rozdělily. Zatímco jeden orel se zatím zdržuje výhradně ve střední Evropě, druhý odletěl přímou cestou na jih a nyní (21. listopadu) je na řeckém ostrově Kréta.

 

 

Více o projektu na webu www.imperialeagle.eu/cs

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO

Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme. 

Ostrovy s hnízdními koloniemi racků a rybáků na Nových Mlýnech. Foto: Gašpar Čamlík
  • říční niva má mnohem lepší schopnosti zadržet vodu, než lidmi vytvořené umělé přehrady.  

Na úvod bychom rádi připomněli, že vybudováním Novomlýnských nádrží v 70. a 80. letech zanikly rozsáhlé plochy lužních lesů a mokřadů, které byly natolik unikátní, že v současnosti již ve střední Evropě nemají obdobu. Vědecké studie dnes přitom jasně dokazují, že funkční říční niva má mnohem lepší schopnosti zadržet vodu, než lidmi vytvořené umělé přehrady.  Regulací toku a výstavbou přehrad se přitom v širokém okolí výrazně zhoršila i dostupnost vody a dnes se např. zbylé lužní lesy v dolním Podyjí musí povodňovat uměle. Hlavním socialistickým cílem vybudování tohoto díla, který si vzaly za své i porevoluční vlády, přitom měly být závlahy v okolních zemědělských plochách. Závlahové systémy zde však dodnes neexistují nebo jsou nefunkční, čímž nebyl naplněn hlavní smysl výstavby těchto nádrží. Není proto divu, že již krátce po revoluci se zde konaly demonstrace za vypuštění dolní Novomlýnské nádrže, např. tzv. akce Špunt.

 

  • vlivem vysoké vodní hladiny již nyní dochází k intenzivnímu rozplavování ostrovů.

Od té doby biologové a ochranáři požadují alespoň snížení hladiny střední nádrže, které by vedlo k zlepšení stavu mokřadních a lužních společenstev. Provozní snížení hladiny koncem 90. let se projevilo z pohledu ochrany přírody velmi pozitivně. V roce 2000 byla však hladina rozhodnutím vodohospodářů opět zvednuta, čímž byly mezitím nově vznikající mokřady opět zcela zničeny. Od té doby debaty o snížení hladiny střední nádrže pokračují. V novém plánu péče o přírodní rezervaci Věstonická nádrž na období let 2017–2026 je snížení hladiny uváděno jako jedno z nejdůležitějších opatření pro zachování a podporu hlavních předmětů ochrany. Již z tohoto pohledu je politováníhodné, že v roce 2018 po více než dvacetileté odborné diskuzi přichází záměr vodní hladinu střední Novomlýnské nádrže naopak zvýšit. A to v situaci, kdy vlivem vysoké vodní hladiny již tak dochází k intenzivnímu rozplavování ostrovů.

 

  • oblast je přírodní rezervací ptačí oblast v rámci soustavy Natura 2000

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny byla v roce 1993 zapsána do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy (součást lokality Mokřady dolního Podyjí), od roku 1994 je přírodní rezervací Věstonická nádrž a v roce 2005 byla vyhlášena jako ptačí oblast v rámci soustavy Natura 2000, která je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Hlavním předmětem ochrany jsou zde populace rybáka obecného (Sterna hirundo), orla mořského (Haliaeetus albicilla), husy velké (Anser anser), husy polní (Anser fabalis) a husy běločelé (Anser albifrons). Kromě toho jsou chráněna zimní shromaždiště více než 20 000 jedinců vodních ptáků a jejich biotopy. Kromě výše zmíněných je střední nádrž důležitá výskytem či hnízděním desítek druhů mokřadních ptáků včetně mnoha zvláště chráněných, kteří zde často mají nejvýznamnější lokalitu v rámci celé České republiky. Ochrana těchto populací i jejich biotopů je z tohoto důvodu jednoznačným veřejným zájmem.

 

Novomlýnské nádrže jsou významným hnízdištěm rybáka obecného. Foto: Ján Svetlík
  • zvýšená hladina by zaplavila ostrovy s hnízdními koloniemi a zničila biotopy pro desítky ohrožených druhů živočichů

Zvýšením hladiny střední nádrže o 35 cm by došlo k silnému negativnímu ovlivnění hnízdících populací vodních a mokřadních ptáků včetně hlavních předmětů ochrany. Toto zvýšení by mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi nebo zhoršení jejich již tak rozsáhlého rozplavování a zánik stávajících litorálních porostů, mimo jiné např. pomalu se stabilizujících mokřadů v ústí toku Svratky a Jihlavy. Tento zásah by tedy silně negativně ovlivnil hnízdní kolonie rybáka obecného a několika druhů racků a zničil biotopy, které jsou v době rozmnožování využívány desítkami ohrožených druhů živočichů.

 

  • kompenzace by stály stovky milionů korun

Pro odvrácení těchto negativních vlivů by byly nutné kompenzace, které by všechny ohrožené plochy nahradily v jejich plném rozsahu, což by zahrnovalo zvyšování stávajících ostrovů a budování rozsáhlých lagun jako náhradu za všechny zničené litorální mokřady. Náklady na tyto kompenzace lze vyčíslit na stovky miliónů korun.

 

  • již dříve byly ostrovy rozplaveny při zvyšování hladiny

Myšlenka budování ostrovů, s kterou nyní přichází Povodí Moravy, není nová.  Dva umělé ostrovy byly vybudovány za velké peníze při již výše zmiňovaném snížení hladiny v 90. letech za účelem dosažení funkčnosti biokoridoru spojujícího lužní a mokřadní porosty v prostoru navazujícím na ústí Jihlavy a Svratky. Poté však byly téměř zcela rozplaveny opětovným zvýšením hladiny, přičemž vysoký stav vodní hladiny, který trvá doposud, vede k intenzivnímu rozplavování i ostatních ostrovů. K tomuto navýšení hladiny dodnes chybí odpovídající kompenzační opatření, což zjevně v současné době nebrání tomu slibovat další.

 

  • malá průměrná hloubka je důvod, proč tu zimují tisícovky ptáků

Z pohledu pohnízdních a zimních shromaždišť desetitisíců vodních ptáků by zvýšení hladiny sice nemuselo představovat tak negativní zásah, ale je nutné zdůraznit, že právě malá průměrná hloubka střední nádrže je jedním z důvodů, proč se zde vodní ptáci v tak velkých počtech vůbec shromažďují. To souvisí především s dostupností potravy, která se většině přítomných druhů lépe obstarává v mělkých vodách. Naopak není pochyb, že by snížení současné hladiny střední nádrže zlepšilo podmínky pro hnízdění, průtah i zimování ptáků.

 

  • chybí podklady

Hlavním smyslem plánovaného zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží je dle státního podniku Povodí Moravy získání 9 miliónů m3 vody navíc, která by měla být využitelná pro závlahy polí zemědělských podniků v okolí. Jak jsme již výše uvedli, závlahové systémy v okolí Novomlýnských nádrží buď nejsou funkční, nebo vůbec neexistují. V případě jejich zprovoznění je podobně jako u kompenzací nutné počítat s investicemi řádově stovek miliónů korun. Kromě toho, že není jasné, kolik tato akce bude stát a kdo ji bude financovat, zcela chybí podklady, které by prokazovaly kolik zemědělců a v jakém rozsahu by závlahy v blízkém budoucnu reálně používalo, kdo by vodu platil a za kolik a zda by cena byla pro tyto strany akceptovatelná.

 

  • jaký smysl má zvyšování hladiny Novomlýnských nádrží?

Neméně zajímavou otázkou zůstává, kdo je vlastníkem zmiňovaných zavlažovacích soustav, byť nefunkčních, protože ty byly částečně privatizovány, a kdo by tedy z jejich uvedení do provozu měl největší zisk. Podle našich informací je navíc v povodí Dyje, v místech s funkčními závlahami, běžnou praxí, že si vodu ze závlahových kanálů odebírají zadarmo soukromé firmy a poté ji prodávají zemědělcům. Jiné firmy, které vodu používají jako chladicí kapalinu a v nezměněné podobě ji vracejí zpět, za ni přitom draze platí. V této souvislosti považujeme za vhodné zmínit, že Povodí Moravy disponuje několika vodárenskými nádržemi, z nichž se voda k ničemu nepoužívá (např. vodní díla Boskovice nebo Fryšták). Pro koho má tedy být plánované zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží přínosem a jaký má vůbec smysl?

 

  • kromě sucha hrozí i povodně

Dalším problematickým bodem je držení Novomlýnských nádrží na maximální možné hladině v době, kdy vzhledem ke změnám klimatu a častým výkyvům počasí hrozí kromě sucha i častější a méně předvídatelné povodně. Po dvou extrémních letech sucha zapomínáme, co nám ještě nedávno hrozilo. To se ukázalo např. při povodních v roce 2006, kdy vzhledem k nízké retenční kapacitě zadržela tato soustava poměrně malý objem vody a tu bylo nutné odpouštět ještě v době trvajících vysokých průtoků v řece Dyji, čímž bylo výrazněji zasaženo území pod nádržemi. Dopad povodně byl tehdy snížen spíše suchými poldry, tedy ohrázovanými částmi nivy Dyje s lužními lesy a lukami. V případě dalšího zvedání hladiny schopnost retence této nádrže ještě poklesne a při příchodu povodňové vlny lze tedy očekávat výrazné zvýšení rizika záplav v oblasti pod Novomlýnskými nádržemi, kde se nachází celá řada obcí včetně města Břeclavi. Naopak snížení hladiny nádrží by zvýšilo jejich retenční schopnost a snížilo tak riziko povodní v dolním Podyjí v budoucnu.

 

  • sucho je důsledek velkoplošného hospodaření

Co se týče problematiky současného sucha v krajině, tak bychom rádi připomněli, že kromě změny klimatu je tento problém u nás způsoben především zcela nešetrným velkoplošným hospodařením v krajině. Především zemědělská krajina je od druhé poloviny 20. století devastována melioracemi, scelováním lánů, zánikem důležitých krajinných struktur, masovým používáním herbicidů a pesticidů a s tím vším spojenou erozí, degradací půd, výrazně sníženou schopností zadržet vodu a výrazným úbytkem biodiverzity. Především zemědělské společnosti konvenčně hospodařící na velkých plochách dodnes často vůbec neřeší udržitelnost svého počínání. Přitom nástroje k návratu a zadržení vody v zemědělské krajině jsou známy, stejně jako je známo, že účinná opatření vyžadují komplexní přístupy (viz např. Otevřený dopis České limnologické společnosti z června 2018). Vina za nedostatek vody v krajině leží z velké části právě na zemědělcích, nikoliv na státu.

 

  • zvyšování hladiny nádrží jako řešení problému se suchem je krátkozraké

Záměrem navýšení hladiny Novomlýnských nádrží budeme de facto dotovat řešení problému, za který jsou významnou měrou zodpovědní právě ti, kteří budou mít z tohoto záměru prospěch. Stát by tedy měl tlačit na zemědělce, aby šetrně pečovali o obhospodařovanou půdu, včetně opatření pro zadržování vody v krajině, a aby tak bylo jejich hospodaření do budoucna udržitelné. Je třeba přehodnotit smysl tisíců kilometrů odvodňovacích zařízení, revitalizovat vodní toky opět do přírodě blízkého stavu tak, aby byly obnoveny přirozené funkce říční nivy včetně retence vody. A ne místo toho podporovat krátkozraká, v době nedostatku vody líbivá a především opět k životnímu prostředí nešetrná řešení, jako je zvětšování objemu vody ve střední nádrži na úkor jedné z nejcennějších jihomoravských mokřadních rezervací.

Za Jihomoravskou pobočku ČSO Gašpar Čamlík (tel. 731 782 066), Jan Sychra

Ochrana ptáků před nárazy do skel funguje i v Mladé Boleslavi

Pan Josef Rutterle v Mladé Boleslavi a okolí inicioval zabezpečení 13 zastávek. Rádi zveřejňujeme jeho dopis. 

Mladé Boleslavi a obci Kosmonosy jsme dosud polepili 13 zastávek MHD. Ve spolupráci s městem jsme tak rozšířili povědomí o problematice kolizí ptáků se skly a s touto činností budeme rozhodně pokračovat. Jak to ale celé začalo, s kým jsme spolupracovali a koho jsme do těchto aktivit zapojili?

 

Zabezpečená zastávka 9. května u Magistrátu města Mladá Boleslav. Foto: Josef Rutterle

Na začátek je důležité zmínit prvotní snahu paní Veroniky Skopcové, která strávila spoustu času nad zasazením se o zabezpečení mladoboleslavských zastávek polepováním, ve spolupráci s městskými školami. Odbor dopravy nicméně navrhl trvalejší způsob zabezpečení pískováním, který však byl shledán příliš nákladným, a tudíž bylo zabezpečování zamítnuto.

Po několika letech jsem se o tuto problematiku začal zajímat díky kampani Ptáci a skla od České společnosti ornitologické. Osobně jsem zmapoval nebezpečnost zastávek v Mladé Boleslavi a blízkém okolí, přednesl výsledky na místním magistrátu, který již tentokrát polepování schválil. Zde jsem se také dozvěděl, že o zabezpečování má zájem i mladoboleslavské Ekocentrum Zahrada, především pak místní pedagog Martina Kotlabová.

 

Kroužek Brontíků při zabezpečování první zastávky. Foto: Josef Rutterle

Na jaře 2018 jsme na tomto problému začali spolupracovat, až jsme společně s kroužkem Brontíků polepili první zastávku v Havlíčkově ulici. Před jejím polepením se mohly děti samy přesvědčit, díky mrtvé sýkoře modřince přímo pod prosklenou stěnou zastávky, že skla ptáky opravdu zabíjejí. Zabezpečování bylo tímto odstartováno, zapojily se další kroužky Ekocentra a bezpečných zastávek přibývalo. Nesmím zapomenout zdůraznit dobrou spolupráci s městem, které nám velmi pomáhá, zastávky před polepením umyje a zaplatí použitý materiál.

Co se zmíněných materiálů týče, držíme se jednoduchých geometrických tvarů, kterými jsou, až na první polepenou zastávku, různě barevná kolečka. Jsou efektivní, esteticky velmi přijatelná a jejich aplikace je jednoduchá i pro děti.

 

Se zabezpečováním zastávek v Kosmonosech pomohli i místní Mladí hasiči. Foto: Josef Rutterle

Naše dobrovolné snažení jsme následně rozšířili do blízké obce Kosmonosy, kde opět došlo ke skvělé spolupráci, konkrétně s paní Kateřinou Petříčkovou ze správního odboru obecního úřadu. Obec materiál také financuje a k polepení jedné místní zastávky jsme zapojili i kroužek Mladých hasičů. Zabezpečení nechceme nechat pouze na úrovni zastávek MHD, ale chceme se zaměřit i na jiné nebezpečné stavby v Mladé Boleslavi.

Touto spíše příběhovou cestou jsem se vám, čtenářům, snažil přiblížit naši aktivitu, ale hlavně vzkázat, že ochrana přírody a ptáků i pouze tímto konkrétním směrem má smysl. Naše krajina je totiž stále více člověkem ovlivňována a informovanost o problémech s tím spojených je důležitá, aby se i lidé ve městech cítili s přírodou spjati a uvědomovali si na ni náš neoddiskutovatelný efekt, na ptácích tak dobře viditelný. Přidanou hodnotou celé této ochranné aktivity jsou pak chvíle strávené polepováním, které si všichni, včetně dětí, velmi užili, něco se dozvěděli a na několika místech snad i zpříjemnili některým občanům čekání na autobus.
Josef Rutterle

Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží

Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Toto zvýšení by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO. Continue reading „Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží“