Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť

První ptačí navrátilci ze zimovišť museli v uplynulých dnech čelit silným mrazům. Občasné mrazíky a chladnější počasí jsou sice schopni zvládat, ale letošní delší mrazivé období místy doprovázené i sněhovou pokrývkou jim značně ztížilo přístup k potravě, kterou v tomto období tvoří hlavně žížaly. Ptáci tak hledali místa, kde měli alespoň nějakou šanci něco ulovit. Na mnoha místech tak bylo možné zahlédnout ptáky i v těsné blízkosti lidských sídel, například na dvorcích nebo zahradách, kde se obvykle neobjevují. Na potravně vhodných stanovištích lidé pozorovali i nezvykle velká hejna. Změnilo se i chování ptáků – zejména oslabení jedinci ztráceli plachost a při vyrušení odlétali často až na poslední chvíli. Velmi slabí jedinci pravděpodobně nepřežili, ale nastávající oteplení přináší naději pro ptáky v dobré kondici.

Ptačí navrátilci museli čelit silným mrazům. Vysílení ptáci ztráceli plachost. Foto: Filip Laštovic

Continue reading „Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť“

Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď

Právě v těchto dnech se k nám masově vracejí ptáci, kteří dosud čekali, až poleví mrazy. Proto stojí za to vyrazit o tomto víkendu do přírody a sledovat špačky, čejky, skřivany nebo drozdy, kteří urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.

Na zpěv skřivanů polních jsme si letos museli počkat o něco déle. Návrat ptáků zpomalily mrazy. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Continue reading „Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď“

Velký jarní úklid se chystá již za měsíc, letos i s Gabrielou Koukalovou

Pojďte jarním úklidem pomoci ptákům a nejen jim! Odklizením odpadků zlepšíme naše životní prostředí, ale krajina bez poházených plechů, plastů, skla a dalšího nepořádku bude bezpečnější i pro zvířata. Například odhozené provázky a vlasce mohou ptákům odškrtit nohu a pokud si je ptáci zabudují do hnízda, mohou se na nich oni jnebo jejich mláďata dokonce oběsit.

Do hlavního termínu celorepublikové dobrovolnické akce Ukliďme svět, ukliďme Česko zbývá přesně měsíc. Patronkou akce se stala pro letošek sportovkyně roku 2017 Gabriela Koukalová.

Pohled z okna, či na teploměr tomu příliš neodpovídá (letošní zima si s odchodem dává opravdu na čas), ale již za měsíc, v sobotu 7. dubna, se odehraje hlavní vlna dobrovolnických úklidů pořádaných v rámci akce Ukliďme svět, ukliďme Česko.

Podaří se letos opět překonat rekord v počtu zapojených dobrovolníků? Na odpověď na tuto otázku si  musíme ještě měsíc počkat. Mohla by tomu ale napomoci i účast řady známých osobností, mezi kterými letos vyniká Gabriela Koukalová, naše historicky nejúspěšnejší biatlonistka, oceněná vloni titulem sportovkyně roku. Co ji přimělo se aktivně zapojit do uklízení přírody a propagace celé akce? „Při tisícovkách naběhaných treninkových kilometrů se pohybuji převážně v přírodě. Sníh sice většinu nepořádku milosrdně zakrývá, ale přesto je odpadků v lese víc než je zdrávo a občas nám i komplikují přípravu. Není výjimkou, když při jízdě ve stopě vytáhnu na hůlce třeba pet lahev nebo jiný předmět, který nemá v lese co dělat. Proto jsem sama už dříve odpadky ze stopy sbírala a podpořit akci Ukliďme svět, ukliďme Česko, především v osvětové rovině, mi přišlo jako prima nápad. Snad to trochu pomůže, aby toho nepořádku vznikalo co nejméně,“ usmívá se sportovkyně.

V loňském roce se do úklidové akce aktivně zapojilo přes 96 tisíc dobrovolníků , kteří uklízeli na 2 500 místech. Velmi si vážíme toho, že se Gábina Koukalová stává naší patronkou a věřím, že se nám díky tomu podaří letos do úklízení zapojit ještě širší veřejnost”, uvedl Miroslav Kubásek, jeden ze zakladatelů akce.

Organizátoři akce pak vyzývají: „zapojit se může každý, stačí udělat první krok, zaregistrovat se jako organizátor, nebo se přidat  k úklidu jako dobrovolník. Kde všude se bude uklízet, ukazuje interaktivní mapa na www.UklidmeCesko.cz. Na tom, jak vypadá naše prostředí, se podílíme všichni, i za jeden den lze udělat velkou změnu. Pojďte do toho společně s námi a Gábinou Koukalovou v sobotu 7. dubna“.

Tiskovou zprávu vydalo Ukliďme Česko a Český svaz ochránců přírody.

www.uklidmecesko.cz

Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!“

Venku sice mrzne, až praští, ale přesto Jaro ožívá právě dnes! Jakmile mrazy poleví, je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net! K letošnímu desátému výročí Jaro ožívá máme pro ptáky nachystaný dárek. Společně proměníme neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Výzva „Zabezpečte skla!“, téma letošního roku, poletí mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Šiřte ji a zapojte se i vy, zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu. Vše se dozvíte na www.springalive.net.

Continue reading „Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!““

Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU

Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Continue reading „Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU“

S péčí o ptáky na Josefovských loukách pomáhají divocí koně

V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.

Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.

Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.

Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!

Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!

Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.

Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.

Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.

Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.

Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Vyšel Panurus 26 (2017)

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vyšel Panurus 26 (2017)“