Reportáž z členské exkurze do NP Stolové hory 2019

14. – 16. června 2019 nás exkurze ČSO zavedla nedaleko za hranice – do Národního parku Stolové hory v Polsku, tedy do krajiny příkrých skal, skalních věží i téměř rovných náhorních plošin, tajemných soutěsek i hlubokých roklí, pospojovaných do rozsáhlých přírodních labyrintů. Hlavním lákadlem byly především sovy, neboť území je známé jako hnízdiště kulíšků, sýců rousných i výrů velkých.
budova správy NP Stolové hory v Karlowě
Foto: Barbora Bartak

Continue reading „Reportáž z členské exkurze do NP Stolové hory 2019“

včelojed

Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří

Děkujeme všem, kdo podporují celoevropskou kampaň BirdLife International Flight for survival (Let o život), mající za cíl zlepšení ochrany stěhovavých ptáků. ČSO se rozhodla přispět svojí kampaní Let o život. Kdo by chtěl stěhovavým ptákům na jejich cestách i hnízdištích pomoci, může darovat přes zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz  Let o život  .  70% vybraných peněz ČSO pošle partnerům ve Středomoří na podporu jejich ochranářské a vzdělávací činnosti a 30% využije na ochranu stěhovavých ptáků v Česku (např. na ochranu hnízd motáků lužních před vysekáním při zemědělských pracech nebo na opravu čapích hnízd).  Děkujeme a přinášíme konkrétní příklady, co naši partneři pro ochranu stěhovavých ptáků dělají a na jaké činnosti tedy vybrané peníze poputují. Z textu níže je zřejmé, že nejvíce jsou peníze potřebné na organizaci a vybavení protipytláckých  kempů a na vzdělávací a osvětovou činnost.

ITÁLIE

  • Italský partner BirdLife International, LIPU, letos odhalil rozsáhlou pytláckou síť působící v okolí Národního parku Gargano, kde nezákonně pomocí hlasitých reproduktorů lákají na hlas a poté střílí křepelky polní. Okamžitě  informoval policii a místní úřady, kterým pomohl k zmapování místních pytláckých aktivit. Chytit a usvědčit pytláky ale  bude ještě těžké, jsou výborně organizovaní a mají své hlídky, naopak policie má nedostatek lidí a potřebovala by i přístroje pro noční vidění. Nicméně bez lidí z LIPU by tato pytlácká činnost zůstala zcela nepovšimnuta.

 

  • Díky každoročně pořádaným mezinárodním protipytláckům táborům se podařilo významně snížit množství zastřelených dravců nad Messinskou úžinou, dříve smutně proslulou jako jednou z nejdůležitějších, ale také nejnebezpečnějších migračních lokalit pro dravce. Jen včelojedů lesních zde ročně zastřelili na 5000. Dnes jich je zde ročně zastřeleno maximálně sto a to díky vyškoleným dobrovolníkům, úzce spolupracujícím s místní policií. Nejen, že řádně a rychle dokumentují a hlásí všechny případy zastřelení dravců, ale hlásí i výskyt a pravděpodobný směr velkých hejn dravců, takže se policie může soustředit na místa očekávaného výskytu pytláků. V osmdesátých letech, kdy tábory začínaly, se to neobešlo bez násilí, včetně střelby na policejní auta a bomby umístěné do kanceláře místní pobočky LIPU. Situace už je klidnější, nicméně tábory každoročně pokračují, práce je stále dost, ale díky tomu je nebe nad Messinskou úžinou už přece jen o něco bezpečnější.

 

  • Napomáhá i práce s veřejností – LIPU v Kalábrii pořádá velký festival oslavující migraci ptáků, zejména dravců a ve spolupráci s místními cestovními kancelářemi připravují rozvoj ekoturismu zaměřeného na birdwatching.
Včelojed lesní.  Foto: LIPU, Luigi Sebastiani

KYPR

  • Na Kypru jsou zejména drobní pěvci loveni do sítí a na lep především kvůli jejich prodeji do restaurací, které tajně prodávají zakázanou, ale bohužel velmi lukrativní „ptačí delikatesu“ zvanou ambelopoulia (prodávaná kolem 80 Eur). Jedná se o výhodný byznys a tak má  BirdLife Cyprus opravdu plné ruce práce, odhady chycených ptáků jdou do milionů ročně!

 

  • Obzvláště v období migrace ptáků jsou zaměstnanci i dobrovolníci BirdLife Cyprus každý den v terénu a pátrají po sítích, reproduktorech a tyčkách s lepem, osvobozují ptáky, informují policii. Pokud se podaří pachatele chytit, probíhá soud a dostane většinou pokutu až 4000 Eur. Padají ovšem i (zatím) podmíněné tresty odnětí svobody. Konkrétní příklad z rána 11. září: nalezeno 107 tyček s lepem, přehrávací zařízení (hrající hlas pěnice černohlavé), oboje zkonfiskováno policií, pachatel bohužel na místě nebyl. Osvobozeno a vypuštěno bylo 12 pěnic černohlavých.

 

  • Přímé akce a čím dál lepší spolupráce s policií nestačí, je potřeba změnit myšlení lidí (ptáci byli na Kypru chytáni po staletí). Proto BirdLife Cyprus pořádá množství vzdělávacích programů pro školy, vydal stolní hru jejíž hrdinou je pěnice černohlavá i knížku o pozorování ptáků pro děti. Pro veřejnost pořádá nejméně 4 velké akce ročně – zaměřené na pozorování ptáků, vyrábění budek a pítek.

 

  • Zdá se, že se na Kypru začíná blýskat na trošku lepší časy – ačkoli stále není vyhráno, poslední zprávy říkají, že odhad počtu ulovených ptáků byl v roce 2018 o 85% nižší oproti roku 2016 ! Rozdíl je poznat zejména na území britských suverénních vojenských základen, kde je spolupráce s policií výrazně lepší. Stoupá také počet lidí, kteří BirdLife v jeho úsilí podporují.
Pěnice černohlavá, chycená na lep © Birdlife Europe – Flight for Survival

 

ŘECKO

  • Situace je vážná zejména na Ionských ostrovech, kde je každé jaro nelegálně zastřeleno okolo 70 000 hrdliček divokých (a okolo půl milionu legálně na podzim).

 

  • Birdlife Řecko každé jaro monitoruje v terénu jakékoli pytlácké aktivity, které ihned hlásí policii.

 

  • Na Ionských ostrovech pravidelně navštěvuje školy se vzdělávacím programem a snaží se o změnu myšlení (nejen) nejmladší generace.Vzdělává a informuje místní lidi, podnikatele a v létě i turisty.

 

  • Úzkostlivě stráží posledních 5 hnízdišť supa mrchožravého.

 

  • Podobně jako v Česku a dalších zemích, i v Řecku pracuje pes vycvičený na vyhledávání otrávených návnad.

 

  • V přípravě je Tv spot a dokumentární film o zabíjení ptáků.
Vzděláváním pomáhají v Řecku budovat kladný vztah dětí k ptákům. Foto BirdLife Řecko.

LIBANON

  • Na jaře mnohými lidmi otřásly záběry zastřelených čápů z Libanonu. Pravdou je, že v této zemi je lovecká tradice nesmírně silná a ptáky zde zabíjejí často pouze pro zábavu. Nejhorší je situace v okolí jezera Qaraoun v údolí Beqaa. Každoročně tudy migrují statisíce čápů a tisíce z nich neopustí údolí živí.

 

  • BirdLife Libanon společně s dalšími organizacemi (především CABS – Comittee against Bird Slaughters) během každé migrace pořádají protipytlácké tábory, kdy hlídají nejnebezpečnější lokality a úzce spolupracují s policií i s rozumnějšími loveckými asociacemi. Pro příklad: jen mezi 20. září a 1. říjnem 2019 bylo na základě jejich zpráv zatčeno 16 pytláků, zabaveno 11 pušek a řada sítí, přehrávacích zařízení a jestřábích košů s živou ptačí návnadou.

 

  • Blýská se i v Libanonu na lepší časy? V některých oblastech, díky intenzivní práci ochranářů , letos viditelně poklesly počty zabitých ptáků. A to až o 80% oproti předchozím letům – např. v oblasti Ekhbe v Libanonských horách, lokalitě známé díky tahu dravců, pelikánů i čápů. Dobrovolníci nalezli výrazně méně vystřelených nábojnic, zastřelených či poraněných ptáků a slyšet je mnohem méně střelby.
Čápi bílí táhnou přes Libanon v ohromných počtech, mnoho z nich cestu nepřežije. Foto BirdLife Libanon.

EGYPT

 

  • V Egyptě byl lov ptáků, zejména křepelek polních, vždy běžnou součástí obživy. V poslední době ovšem nabral obludných , komerčních rozměrů díky používání rozsáhlých sítí, táhnoucích se stovky kilometrů a především díky používání hlasitých nahrávek křepelčích hlasů. Partner BirdLife International v Egyptě spolupracuje s vládními úřady na zjednodušení a zefektivnění protipytláckých zákonů i na jejich důsledném vymáhání (což je mnohokrát problém nedostatku lidí).

 

  • BirdLife Egypt se navíc snaží ptáky chránit i pomocí vzdělávání a propagace ekoturismu. Turismus je v Egyptě jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů, BirdLife Egypt se proto  věnuje propagaci birdwatchingu mezi místními lidmi – snaží se je naučit, že díky němu mohou mít z ptáků ještě větší užitek, než když je uloví. Například v oblasti jezera Burullus školí lidi z místní komunity v poznávání ptáků, aby mohli pracovat jako průvodci, společně vybudovali pozorovatelnu a organizují exkurze za ptáky.
Křepelka polní, Egypt, Foto: NCE_Watter_AlBahry

 

CHORVATSKO

  • 40 000 křepelek je každým rokem nelegálně zastřeleno v Chorvatsku. Křepelka se zde oficiálně lovit smí, ovšem ne s pomocí lákání na hlas, které pytláci s oblibou používají v období migrace.

 

  • I proto vyhlásil chorvatský BirdLife křepelku Ptákem roku 2019 a zintenzivnil protipytlácké tažení a to i za pomocí dronů. Výsledkem je nalezení 51 nelegálních reprodukčních zařízení, 12 oznámení na policii, které vedlo k úřednímu zabavení 29 zařízení.

 

  • Do boje proti pytlákům se BirdLife Chorvatsko snaží zapojit i místní lovecké asociace, pro které pořádá terénní exkurze, a sérii jednání. Cílem je zapojení alespoň tří loveckých organizací do odhalování a nahlašování nelegálního lovu.

 

  • I v Chorvatsku věnují veliké úsilí výchově. Kromě různých akcí pro školy i pro veřejnost například přímo ve spolupráci s dětmi připravují stolní hru na téma ptačí migrace, která bude široce dostupná pro školní mládež.
Policií zabavené přehrávací zařízení a nalezené oběti nelegálního lovu. Foto BIOM.

BULHARSKO

  • V Bulharsku se intenzivně věnují především ochraně nejvzácnějšího evropského supa – supa mrchožravého a to jak hnízdícím ptákům, tak protahujícím. Sup mrchožravý je ohrožen nejen ztrátou přirozeného prostředí, nedostatkem potravy, trávením a nárazem do elektrického vedení. Pro svůj neobvyklý vzhled je vyhledáván pytláky a pašeráky, kteří jej střílí a vycpaniny pak prodávají na černém trhu.

 

  • Jednotlivá hnízda dobrovolníci aktivně stráží a chrání před lidským vyrušováním. Domácí populace je podporována vypouštěním jedinců z odchovů – mláďata  věnovaly různé zoologické zahrady, včetně pražské a zlínské ZOO. Před vypouštěním je označí satelitními vysílači, aby mohli sledovat jejich pohyb a lépe zjistili kde a jak je chránit. Na osud a cesty značených mláďat se můžete podívat zde: http://www.lifeneophron.eu/#a-the-fate-of-the-captive-bred-egyptian-vultures-released-this-year-in-bulgaria

 

  • BirdLife Bulharsko organizuje sérii školení pro zástupce policie, celníků a soudců. Chtějí zvýšit jejich povědomí o nelegálním obchodu s ptáky docílit efektivnějšího potírání ptačí kriminality.

 

  • BirdLife Bulharsko se společně s dalšími 13 partnery ze zemí podél supí migrační trasy snaží vytvořit tzv. bezpečné zóny – které vyčistí od otrávených návnad (široce používaným zejména proti šelmám) a kde zřídí speciální krmiště, kde supům zajistí dostatek potravy.

 

  • BirdLife Bulharsko se společně s dalšími partnery snaží zvrátit povolení užívání veterinárního přípravku Diclofenac – který se používá k léčení skotu, a který má fatální dopad na ptáky – v Indii např. zdecimoval supí populace až o 90 % , než byl zakázán. Bohužel v Evropě (a v Africe) byl nedávno povolen. Více na http://www.banvetdiclofenac.com/en/home/
Supi mrchožraví na krmišti v Bulharsku. Foto: BSPB_BorisBelchev

Závěť pomáhá i ptákům – dnes začíná Měsíc dobročinné závěti

I prostřednictvím daru ze závěti lze konat dobré skutky, pomoci zachovat přírodu pro další generace nebo přispět na jakýkoli jiný dobročinný účel podle toho, co je komu blízké. Dnešním Mezinárodním dnem závětí startuje Měsíc dobročinných závětí, kdy bude dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na jakoukoli dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplacen notářský poplatek za sepsání závěti.

Konat dobré skutky. Pro někoho samozřejmá součást života, pro jiného výzva, k jejíž realizaci zatím nenašel dost odhodlání nebo inspirace. Naštěstí nikdy není pozdě začít, protože pomáhat lze jak za života, tak i po něm, a to třeba i prostřednictvím závěti. Sepsáním poslední vůle zabezpečíte především rodinu, blízké. A navíc můžete částí daru ze závěti podpořit činnost vybrané dobročinné organizace!

Česká společnost ornitologická se již s darem ze závěti setkala. Jak říká Lucie Hošková, vedoucí fundraisingu a péče o dárce: „Rádi bychom u příležitosti Mezinárodního dne závětí zavzpomínali na paní Eugenii Venzarovou, členku ČSO a velkou milovnici ptáků, která zemřela letos na jaře. Paní Venzarová byla velmi kulturní a zcestovalá žena, její největší láskou však byli ptáci. Na ty pamatovala i ve své závěti, kde odkázala České společnosti ornitologické polovinu svých úspor. Hluboce si tohoto dobrého skutku vážíme“.

Mezinárodní den závětí 13. září lidem v desítkách zemí po celém světě připomíná význam závěti a možnost věnování peněz, nemovitosti či cenných papírů dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci. Konat dobré skutky totiž lze jak za života, tak i po něm, a to prostřednictvím závěti. Koalice Za snadné dárcovství (jejíž je Česká společnost ornitologická členem) za finančního přispění Nadace Via při příležitosti Mezinárodního dne závětí od 13. září do 12. října vyhlásila Měsíc dobročinné závěti. V tomto období dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na jakoukoli dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplacen notářský poplatek za sepsání závěti. Více na zavetpomaha.cz.

V Česku je téma darů ze závěti ještě trochu v plenkách, zvláště ve srovnání se západními zeměmi, kde je forma darování ze závěti běžná, malý nebo velký dar darují tisíce lidí a nejen bohatí. Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK a českého UNICEF ze srpna 2019 ukazuje, že např. v sousedním Rakousku jsou závěti běžnější praxí – závěť tu již sepsalo nebo sepisuje 35 % lidí nad 50 let, zatímco v České republice je to pouze 7 % lidí. V závětích Rakušané častěji než Češi myslí na dobročinnost. Podle průzkumu se rozhodne darovat ze závěti 11 % Rakušanů oproti 2 % Čechů.

Ředitel koalice Za snadné dárcovství Jan Gregor na základě dosavadních zkušeností shrnuje, kdo věnuje dar neziskové organizaci formou závěti nejčastěji: „Lidé, kteří nemají dědice, a jejich majetek by zbytečně propadl státu. Lidé, kteří za svého života podporovali charitu dary či dobrovolnictvím a chtějí svým způsobem pomáhat i po smrti. Lidé, kteří si přejí, aby jejich odkaz přetrval. Lidé, kteří již zabezpečili své dědice a chtějí část majetku věnovat na účel, v němž spatřují smysl. V zásadě jde o štědré lidi, kteří za svého života uvědoměle hospodaří se svým majetkem a navíc si uvědomují, že tato jejich zodpovědnost smrtí nekončí.“

 Ať už jsou pohnutky jakékoliv, jisté je, že darovat ze závěti může každý a že i malý dar má smysl.

Kontakty

Česká společnost ornitologická

Lucie Hošková, tel: 602972368, hoskova@birdlife.cz

www.birdlife.cz

Koalice za snadné dárcovství a kampaň Závět pomáhá:

 www.zavetpomaha.cz

www.snadnedarcovstvi.cz

Mediální servis: 2media.cz, s.r.o., Pařížská 13, Praha 1

www.2media.cz, www.facebook.com/2media.cz, www.instagram.com/2mediacz

konference

Pozvánka na podzimní členskou schůzi ČSO, České Budějovice, 28.9. 2019

Milí členové ČSO,

srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019  od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu  https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/

Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)

  • Z. Vermouzek, L. Hošková et al. – Zpráva o činnosti ČSO
  • G. Dobruská – Krajina pro čápy a Čapí hnízda
  • G. Dobruská – Pískovny pro břehule
  • V. Zámečník – Trávení hrabošů a zemědělská politika
  • Z. Vermouzek – Rezervace ČSO
  • V. Sychrová – Let o život – podpořme ochranu ptáků ve Středomoří!
  • Z. Vermouzek – LSD a JPSP, shrnutí sezóny a losování
  • L. Hošková – Připravované akce

 

Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.

Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.

V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.

Těšíme se na Vás!

Jiří Flousek, předseda výboru ČSO

Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO

ČSO kontroluje nadpoloviční většinu Josefovských luk!

SRDEČNĚ DĚKUJEME! Díky neskutečné dárcovské odezvě se podařilo vykoupit všech 6 předjednaných ha, včetně 4ha koňské pastviny!

Když se v polovině listopadu podařilo po dlouhých jednáních přesvědčit jaroměřskou církev, aby prodala 4 ha pozemků na Josefovských loukách, které ČSO do té doby pronajímala pro potřeby koňské pastviny, měli jsme ohromnou radost i obavy současně. Radost z toho, že máme možnost uskutečnit vůbec největší nákup, že by se nejistý nájem mohl proměnit ve vlastnickou jistotu, že takto velký pozemek, navíc obhospodařovaný koníky, poskytne ptákům dostatečný prostor pro hnízdění i sběr potravy a že se kontrola ČSO nad pozemky konečně může přehoupnout přes vysněnou polovinu. Ovšem, i když jsme vyjednali velmi příznivou cenu za metr, plocha je to veliká, takže cena tomu odpovídala – celkem, i s dalšími předjednanými pozemky, 1,2 mil Kč. A ke splacení do konce ledna. Obavy tedy byly také.

Nicméně, jak se ukázalo, lidem na ochraně ptáků skutečně záleží a po našich výzvách dary doslova pršely. Malé i velké částky, všechny velmi důležité. Od zmíněné poloviny listopadu se doteď jen na Josefovské louky podařilo vybrat více než 1,5 milionu Kč, které nejen, že pokryly všechny nákupy, ale ještě zbyde na nezbytné další výdaje související s vyřízením nákupů i na případné další menší výkupy.

Musíme přiznat, že jsme skutečně dojatí a všem dárcům opravdu ze srdce děkujeme. Nejen za peníze, ale především za jejich zájem o ptáky a přírodu vůbec a za krásná slova podpory.

Co se podařilo vykoupit?

Kromě koňské pastviny o rozloze 4,17 ha  jsme získali louky těsně přiléhající ke Slavíkovskému ptačníku, tedy největší soustavě tůní, kde budou tvořit důležitou nárazníkovou zónu mezi strojově sečenými loukami a ptačníkem. Další širší pruh pozemků jsme získali ve střední části luk a díky tomuto výkupu se podařilo scelit pozemky o výměře 5 ha.

Veškeré platby již proběhly a církev nyní odesílá na katastr návrh na vklad. Definitivně budou pozemky připsány ČSO do dvaceti dní, tedy v polovině února.

Mimochodem, konkrétních 41 683 m2 koňské pastviny představuje největší jednorázový nákup v historii Josefovek. Současně kupní cena 833 660 Kč je nejvyšší cena dosud zaplacená za jednorázový nákup.

Na aktualizovanou mapu pozemků se můžete podívat na http://bigfiles.birdlife.cz/JLPozemky.pdf

ČSO tak nyní kontroluje (včetně spoluvlastnictví) 39,7 ha, tj. 52% Ptačího parku. Tedy téměř 40 ha určených pro ochranu mokřadních a lučních ptáků a dalších živočichů a rostlin.

Děkujeme za ptáky, koně a celou přírodu Josefovských luk!

Lucie Hošková

 

Na Josefovských loukách jsme vykoupili první hektar z šesti předjednaných.

Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří posílají peníze na Josefovské louky! Je vás opravdu hodně a díky tomu jsme již nyní před Vánocemi mohli uskutečnit první nákup z celkem 6ha předjednaných pozemků. Za 234 763 Kč jsme vykoupili 1,2 ha cenných pozemků – např. se podařilo získat louky těsně přiléhající ke Slavíkovskému ptačníku, tedy největší soustavě tůní, kde budou tvořit důležitou nárazníkovou zónu mezi strojově sečenými loukami a ptačníkem. Další širší pruh pozemků jsme získali ve střední části luk a díky tomuto výkupu se podařilo scelit pozemky o výměře 5 ha.

Jak to v současnosti vypadá s pozemky ve vlastnictví ČSO si můžete prohlédnout na mapě zde: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/josefovske-louky/kupte-si-pozemek-na-josefovskych-loukach/

Největší nákup cca 4 ha pozemků nás čeká na konci ledna, kdy byćhom měli vykupovat celou dosavadní koňskou pastvinu za 883 000 Kč. Pevně věříme, že se nám tuto částku podaří shromáždit, úžasná odezva dárců tomu napovídá. Uspějeme-li, získá ČSO konečně nadpoloviční většinu pozemků a bude tak moci ještě lépe ovlivňovat ochranu ptáků.

Pokud byste rádi také podpořili výkup pozemků na Josefovských loukách, využijte prosím zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz

Veškeré dotazy ohledně darů vám ráda zodpovím na hoskova@birdlife.cz.

Děkujeme!

Lucie Hošková

ČSO hledá pracovníka na pozici Koordinátor výzkumu a monitoringu

Hlavní náplní práce bude řízení a rozvoj stávajících a příprava nových programů občanské vědy. Hledáme odborně zdatnou a všestrannou osobnost s širokým záběrem od práce s daty a psaní odborných článků, přes vymýšlení a zadávání nových funkcí softwaru až po komunikaci s programátory, s terénními spolupracovníky i s novináři.

Ideálně plný, možno i zkrácený úvazek, pracoviště Praha-Smíchov, Na Bělidle 34.

Nástup dle dohody, ideálně od září 2018. Pracovní smlouva na dobu neurčitou.

Popis práce a veškeré další podrobnosti jsou k dispozici zde: Inzerat_CIT_SCI

 

Zájemci, hlaste se u ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka,
ČSO, Na Bělidle 34, 150 00  Praha-Smíchov, 773 380 285, verm@birdlife.cz.

Přihlášky zasílejte emailem, přiložte:

  • stručný životopis nebo odkaz na váš osobní web či LinkedIn,
  • dopis, ve kterém napíšete něco o sobě, hlavně proč máte zájem o tuto práci

 

Termín pro zaslání přihlášek je 10. září 2018, následně proběhnou ústní pohovory (přesné termíny dohodneme telefonem).

Ukládejte pozorování do Avifu, má to smysl!

Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?

Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.

Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif). K dispozici je i mobilní aplikace Avif Mobile (fungující na platformě Android).

Avif je určen všem zájemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti, „amatérských“ ornitologů, birdwatcherů i vědců a slouží ke sdílení a uchovávání záznamů o pozorování všech druhů ptáků na českém území. Slouží nejen ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (tj. včetně běžných druhů) pro pozdější vědecké využití.

Avif poskytuje prostřednictvím četných nadstaveb prostředí pro záznam, uchování a využívání údajů ze specializovaných projektů, jako je sledování čapích hnízd, výzkum zpěvu strnadůmapování hnízd čejek, ale i pro nový atlas hnízdního rozšíření nebo nový dlouhodobý monitorovací program LSD. Díky datům z Avifu vznikl i nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí. Data z Avifu se promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Údaje z  Avifu také významně přispívají k naší spolupráci se společností E.ON, Česká republika s.r.o.  na co nejefektivnějším zabezpečení sloupů v oblastech významných pro hnízdění ptáků. Cenné jsou i fotografie ptáků sedících na sloupech elektrického vedení – díky nim můžeme vyhodnocovat jak ptáci tyto“posedy“ používají a využít tyto poznatky k lepšímu zabezpečení.

Proto, až vyrazíte na ptáky, nezapomeňte údaje zaznamenávat a vkládat do faunistické databáze Avif.birds.cz!  

(Foto)reportáž z vydařené výjezdní členské schůze ČSO v Písku

Příjemná atmosféra, mnoho zajímavých přednášek z činnosti ČSO, povídání o ptácích nejen jižních Čech, výměna zkušeností mezi organizátory vycházek za ptáky, uvedení nového programu sčítání ptáků, spousta nových produktů z e-shopu ČSO,  k tomu setkání mnoha podobně naladěných lidí jak během vlastní akce, tak večer v útelné hospůdce, nedělní exkurze na rybník Řežabinec spojený s ukázkou vyhledávání mrtvých ptáků specielně vycvičenými psy. Taková byla ve zkratce výjezdní členská schůze ČSO, která proběhla v Písku během minulého víkendu 25.-26.11.2017.

 

Partnery akce byla společnost E.ON, ČR, s.r.o., Swarovski – Optik a Pro-Bio, které na akci poskytlo občerstvení.

Continue reading „(Foto)reportáž z vydařené výjezdní členské schůze ČSO v Písku“