jaro

Jaro ožívá s návratem čápů. Zapojte se do sledování hnízd

Počátkem března začala další sezóna Jaro ožívá. Prvním z poslů jara, jejichž postupný přílet děti v rámci tohoto mezinárodního projektu sledují, je čáp bílý. Dle prastaré pranostiky Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, by čápi měli v těchto dnech teprve opouštět Afriku. Na Jaro ožívá www.springalive.net jsou ale již zaznamenána pozorování čápů bílých u nás! Někteří pokračují dál na sever, jiní, jak ukazuje mapa čapích hnízd na www.birdlife.cz/capi, obsazují hnízda. Těch obsazených k dnešnímu dni je již 41. Continue reading „Jaro ožívá s návratem čápů. Zapojte se do sledování hnízd“

Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2020

Ku příležitosti letošního Světového dne mokřadů se uskutečnilo 17 vycházek. Poslední proběhne v Horním Podluží až 28. 3., jelikož v únoru bývají místní mokřady obvykle pokryté sněhovou pokrývkou.

Sluníčko a velmi teplé počasí vytáhlo na letošní vycházky velké množství lidí, které leckde organizátory až zaskočilo. Hned na několika vycházkách se jejich počet dokonce blížil stovce! Počasí se však negativně podepsalo na množství ptáků pozorovaných vodních ptáků, naopak množství již zpívajících pěvců bylo na tuto dobu neobvyklé. Zaznemenáni byli i první jarní navrátilci – čejky, skřivani a špačci.

Atmosféru jednotlivých vycházek nejlépe dokreslí následující fotoreportáž:

Děkujeme všem organizátorům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas vycházce a představit návštěvníkům význam mokřadů a život jejich obyvatel!

Gabriela Dobruská

Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2020

Vážení organizátoři Vítání ptačího zpěvu,

ptačí švitoření dnešního rána mi připomnělo blížící se termín letošního Vítání ptačího zpěvu. Ten tradičně připadá na první květnový víkend, letos tedy 2. – 3. května 2020. Pokud plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši, prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 20. března 2020, nejlépe přes Google formulář. Prosím o dodržení termínu kvůli mapě. Dodatečné přidávání vycházek je v ní časově náročné.

Případná pdf pozvánek můžete posílat na dobruska@birdlife.cz. Continue reading „Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2020“

Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2020

2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.

 

Navštivte s námi mokřady a poznejte jejich ptačí obyvatele!

 

Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.

hnízda

Ornitologové snížili hnízda čápů v Moravskoslezském kraji

Hnízdo čápů bílých je důkladná stavba, která vydrží desítky let a čápi ji každoročně vrství. V některých případech může hmotnost hnízda dosáhnout až tunu, a proto je třeba ho odborně snižovat. Na přelomu podzimu a zimy letošního roku členové Slezské ornitologické společnosti, pobočky České společnosti ornitologické, snížili v rámci projektu Krajina pro čápy čtyři vytipovaná hnízda v Moravskoslezském kraji. Zajistili tak bezpečnost hnízd pro své okolí na několik dalších let. Continue reading „Ornitologové snížili hnízda čápů v Moravskoslezském kraji“

Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů

Zimní vycházka podél Vltavy. Foto: Š Bílek

Vážení organizátoři vycházek,

počátkem února 2020 se uskuteční již šestý ročník zimních vycházek k vodním plochám. Datum vychází na první únorový víkend. Pokud je to možné, prosíme, směřujte vycházku přímo k tomuto termínu. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před i po tomto termínu.

Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2020 přes Google formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky. Vzhledem k tomu, že se datum konání vycházek překrývá s datem distribuce příštích Spolkových zpráv, nenajdete přehled jednotlivých vycházek ve zprávách, ale bude zveřejněn pouze na webu ČSO.

Gabriela Dobruská

Fotoreportáž z Festivalu ptactva 2019

Letošnímu Festivalu, hlavně sobotním vycházkám, počasí moc nepřálo. Přesto o vycházce na Josefovských loukách jejich správce Břeněk Michálek píše: „Jeden z nejlepších Festivalů, přestože celou dobu pršelo. Procházka Josefovskou džunglí byla o to „autentičtější“ 🙂. Více si o této vycházce můžete poslechnout v reportáži Ondřeje Šebestíka z rádia Wave.

Atmosféru jednotlivých vycházek můžete načerpat v následující fotoreportáži:

Doufáme, že i vám se akce líbily a moc děkujeme všem organizátorům za čas a ochotu přiblížit úžasný tah ptáků lidem.

Za ČSO Gabriela Dobruská

Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

zabiják

Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?

Na počátku října letošního roku, stejně jako vloni, proběhla kampaň Skleněný zabiják. Upozorňovali jsme na nebezpečí, které pro ptáky představuje sklo obecně, zvláště pak celoskleněné pláště budov. Jednotlivými příspěvky se nám podařilo oslovit celkem více než 170 000 lidí. Continue reading „Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?“

Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement