Pozorujte ptáky — občanská věda v ČSO

Pozorování ptáků spojuje členy ČSO bez ohledu na věk, profesi či formální znalosti. Věnují se mu děti i jejich prarodiče, univerzitní profesoři i lidé všech ostatních profesí.

Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.

Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif).

 

Občanská věda v ČSO

ČSO nabízí řadu způsobů, jak se mohou lidé s různou úrovní znalostí zapojit do ornitologického výzkumu. Všechny možnosti mají jedno společné: Dobrovolný zájem o ptáky a přírodu a vlastní vůli účastnit se společného ornitologického výzkumu. Postupy vědeckého bádání, při nichž hraje účast širokého okruhu dobrovolných spolupracovníků klíčovou roli, shrnujeme pod název „občanská věda”.  Valná většina výzkumných aktivit ČSO je postavená právě na principech občanské vědy, čímž se ČSO odlišuje od všech dalších výzkumných institucí, jako jsou vysoké školy nebo ústavy Akademie věd.

Následující přehled je seřazen od nejjednodušších způsobů občanskovědního výzkumu ptáků, které zvládnou i zájemci s dosud minimálními znalostmi ptáků, po vysoce specializované odborné programy.

 

Bezpečné zastávky

K účasti v programu Bezpečné zastávky není potřeba znát ptáky vůbec, přesto významnou měrou pomáhá k jejich ochraně. I nteraktivní mapě na webu zastavky.birdlife.cz jednoduše ohodnotíme konkrétní zastávku hromadné dopravy a ideálně i připojíme fotografii. Podle stupně nebezpečnosti pro ptáky se zastávky zbarví zeleně (bezpečná), oranžově (riziková) nebo červeně (nebezpečná zastávka). Získaná data využíváme při jednáních s vlastníky a provozovateli zastávek ohledně řádného zabezpečení. Na webu jsou k dispozici i tipy na efektivní zabezpečení prosklených zastávek.

 

Jaro ožívá

Především pro děti, školní třídy i zájmové kroužky je určen mezinárodní program a web Spring Alive, Jaro ožívá. Sledujeme a zapisujeme přílet (první pozorování) pěti známých a nezaměnitelných druhů: vlaštovek, kukaček, čápů, vlh a rorýsů. Na animované mapě pak můžeme sledovat jejich jarní pohyb Evropou. Navíc je připravena pestrá paleta námětů na hry a činnosti s dětmi ve škole i mimo školu.

 

Hnízdění čápů bílých

Sledování čápů je nenáročná a prospěšná aktivita, velmi vhodná i pro rodiny s dětmi. Jakékoli pozorování čáp na hnízdě přitom stojí za zaznamenání a pomáhá k závěrečnému vyhodnocení úspěšnosti hnízdní sezóny. Pozorování čápů na hnízdech zaznamenáváme na čapím webu cap.birdlife.cz/mapa.

 

Faunistická databáze — záznam jednotlivých pozorování

Jakékoli pozorování ptáků, u nějž známe základní informace (datum, místo, pozorovaný druh) má smysl zaznamenat. Čím víc detailů zapíšeme, tím větší má takové pozorování potenciál pro budoucí vyhodnocení. Všechna pozorování, od nejběžnějších druhů po vyslovené rarity, zapisujeme do Faunistické databáze ČSO, avif.birds.cz.

 

Faunistická databáze — kompletní seznamy

Zápis kompletního seznamu, tedy všech druhů, které jsme na dané lokalitě v daném časovém úseku pozorovali, je výrazně hodnotnější variantou oproti zápisu jen vzácných a atraktivních druhů. Dává vlastně tím nejjednodušším možným způsobem standardizovaný snímek ptactva v daném regionu, v budoucnosti umožní vyhodnotit třeba postupnou nenápadnou proměnu hojného druhu ve druh velmi vzácný nebo naopak. Pro řadu druhů poskytují kompletní seznamy prakticky jediné použitelné informace pro vyhodnocení změn jejich početnosti. Samozřjemě i zde platí, že čím víc podrobností zapíšeme, tím jsou záznamy hodnotnější. Oddělené počty samců a samic nesou informaci o poměru pohlaví, zápis stáří pozorovaných ptáků vypovídá o věkové struktuře populací. Nic (kromě zápisu všech pozorovaných druhů) není pevně předepsané, máme možnost podle své chutě a schopností pořizovat zápisy jednodušší nebo komplexnější. Vždy ale platí, že i nejprostší kompletní seznam s pouhým výčtem druhů má smysl. Kompletní seznamy zadáváme do Faunistické databáze ČSO, avif.birds.cz.

 

Registrace hnízdišť rorýsů, kavek, jiřiček

Velmi oceníme přesné údaje o hnízdění rorýsů, kavek a jiřiček na městských i vesnických budovách. Jejich hnízda jsou ohrožena stavebními úpravami a právě registrace hnízdišť pomůže k jejich záchraně — stavebníci i odpovědné úřady díky webu rorysi.cz vědí, které budovy hostí jednotlivá hnízda či hnízdní kolonie, a mohou stavební práce přizpůsobit, hnízdiště zachovat nebo v nejhorším případě instalovat náhradní budky.

 

Fotografování ptáků na sloupech elektrického vedení

Tato aktivita probíhá ve spolupráci se společností E.ON. Fotografujte živé ptáky sedící na sloupech či drátech elektrického vedení nebo mrtvé ptáky, které naleznete pod sloupy či dráty. Fotografie s příslušnými údaji vložte do faunistické databáze avif.birds.cz (v poli Aktivita zvolte možnost „sedící na sloupě el. vedení“ nebo „mrtvý pod sloupem el. vedení“ či „mrtvý pod dráty el. vedení“). Fotografie poskytnou přesnější informace, jakým způsobem ptáci na jednotlivé typy sloupů usedají, což může pomoci při vývoji zabezpečujících prvků na sloupech a drátech. Údaje k uhynulým ptákům přispějí k vyhodnocení rizikových úseků a naplánování prioritních oblastí k zabezpečení.

 

Nářečí (nejen) českých strnadů

Původně doprovodná akce k Ptákovi roku 2011, dnes ukázkový program občanské vědy běžící v Česku, Polsku, Velké Británii a na Novém Zélandě. Veškeré informace, kontakty a instrukce naleznete na strnadi.cz. Nahrávat strnady má stále smysl — a dá se to zvládnout jako příjemné zpestření mnoha jiných aktivit v terénu.

 

Hnízdění čejek a kulíků na zemědělské půdě

Vyhledávání kdysi hojných čejek a velice nenápadných kulíků na rozlehlých lánech patří již k náročnějším ornitologickým aktivitám, pro řadu lidí ale představuje neodmyslitelnou součást jara. Informace o tom, která místa čejky a kulíci vyhledávají, využíváme přímo k zařazení těchto lokalit do zemědělských dotačních schémat, díky nimž mohou zemědělci umožnit ptákům vyhnízdění, aniž by je to omezovalo v hospodářské činnosti. Pozorování zadáváme na cejka.birds.cz, nezbytné je ale seznámit se předem s metodikou sledování.

 

Sčítání hnízdních populací vodních ptáků

Sčítání hnízdících vodních ptáků provádíme na všech lokalitách s výskytem vodního ptactva. Každou lokalitu je žádoucí zkontrolovat dvakrát, ve druhé polovině května a ve druhé polovině června. Podrobnosti naleznete na stránkách programu.

 

Jednotný program sčítání ptáků (JPSP)

JPSP je dlouhodobý monitorovací program, pomocí kterého každoročně sledujeme vývoj početnosti u nás hnízdících běžných druhů ptáků. Dobrovolní spolupracovníci, kteří rutinně zvládají určovat ptáky podle vzhledu i podle hlasu, sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně publikované trendy početnosti jednotlivých druhů a vícedruhové indikátory. K záznamu sčítání i k prohlížení výsledků slouží samostatný web jpsp.birds.cz.

 

Liniové sčítání druhů (LSD)

Liniové sčítání druhů (LSD) je nový dlouhodobý monitorovací program České společnosti ornitologické založený na principech občanské vědy. Na kilometrových liniích zaznamenáváme vždy po dobu jedné hodiny všechny jedince všech druhů ptáků pomocí zvláštní aplikace pro tablety a mobilní telefony s větším displejem. Cílem je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí; tedy získat informace nezbytné k účinné ochraně našich ptačích populací. Na jaře 2017 proběhlo úspěšné praktické testování terénní metodiky i programového vybavení a od roku 2018 se nový program rozběhne naplno.