Přikrmování ptáků na krmítkách je velmi oblíbenou aktivitou po celém světě. Převážně v období, kdy ptáci mají nedostatek potravy nebo ji potřebují víc, můžeme krmením pomoct běžným druhům ptáků navštěvující krmítko. Odměnou je možnost pozorovat jedinečné divadlo, ve kterém se nám zblízka předvedou nejen běžní obyvatelé přilehlého parku či zahrady, ale i skrytě žijící druhy. Na krmítku máme ptáky doslova na dosah, a tak se můžeme snadno naučit rozeznávat jednotlivé druhy. Velkou roli může sehrát také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vybudovat kladný vztah k přírodě.

Nicméně všeho moc škodí, a může to platit i pro přikrmování, jak ukazují poslední studie. Pokud se rozhodnete ptáky přikrmovat, doporučujeme přikrmovat zodpovědně a mít na paměti rizika spojená s touto oblíbenou aktivitou.

Vědci jsou teprve na začátku pochopení všech pozitivních a negativních dopadů, které jsou spojeny s velmi rozšířeným přikrmováním. Přidejte se do pozorování a sčítání ptáků na krmítkách v rámci programu Ptačí hodinka a pomozte nám odhalit zajímavé výsledky o chování zimujících ptáků a významu přikrmování.

Jak správně přikrmovat

Pokud se rozhodneme krmit a budeme se držet několika zásad, můžeme ptákům na krmítkách přikrmováním pomoci. Musíme mít ale na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu či balkon (i parapet okna) na sebe bereme zodpovědnost a ptákům můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit.

Rizika přikrmování a doporučení:

• Přikrmováním podporujeme jen několik běžných druhů. Ostatním druhům se doplňkům stravy v podobě krmení nedostává, a tak mohou být v nevýhodě. Například mohou být vystaveni větší konkurenci ze strany krmítkových druhů (např. při výběru hnízdní dutiny).
  • Proto bychom měli krmit s mírou, nepřekrmovat. Nevadí pokud krmítko zůstane po nějaký čas prázdné.
  • Krmíme hlavně v zimním období při nízké teplotě a sněhové pokrývce, kdy je pro druhy nejtěžší najít dost potravy.
  • Mimo zimní období hrozí vyšší riziko přenosu chorob, ptáci mají jiné potravní nároky a přikrmovat tak, abychom omylem neublížili, je mnohem obtížnější. Uzpůsobíme proto raději zahradu, balkon či své okolí tak, aby ptáci našli dostatek přirozené potravy a úkrytů. Pomůžeme tím i hmyzu, nejen ptákům. Více na Ptačí zahrady.
• Krmítka představují v přírodě neobvyklou situaci, kdy se na stejné malé ploše opakovaně potkávají ve velkých počtech různé druhy ptáků. Taková místa mohou sloužit k přenosu nemocí. Velký pokles populace zvonků zelených (nyní i pěnkav obecných) ve Velké Británii dávají vědci do souvislosti s rozšířeným přikrmováním, který způsobil přenos krmítkové nákazy tzv. trichomonázy mezi zvonky.
  • Pro snížení rizika přenosu nemoci na krmítkách doporučujeme mít raději víc menších krmítek.
  • Krmítka je potřeba pravidelně čistit horkou vodou (jednou týdně).
  • Pravidelně sledujeme ptáky na krmítku a v případě podezření na výskyt nakaženého ptáka vyhoďte veškerou potravu na krmítku i pod ním a místo vydezinfikujeme. Po opláchnutí nechme krmítko řádně vyschnout a alespoň na dva týdny krmení přerušíme. Napadení jedinci jsou apatičtí, působí „rozcuchaným“ dojmem. Posedávají na krmítku, ale nemohou polykat potravu. Sami se nákazy obávat nemusíme.
  • Pomozte s mapováním výskytu nemocí vyplněním formuláře. Cenná jsou i hlášení z minulosti.
• Umístěním krmítek v blízkosti domů hrozí ptákům dvě nebezpečí – predátoři v podobě domácích koček a skleněné plochy.
  • Krmítka umisťujeme daleko od nezabezpečených skleněných ploch.
  • Krmítka umisťujeme na klidné a dobře přehledné místo, nejlépe ve stínu, odkud mají ptáci rozhled a mohou včas uniknout před případnými predátory.
• Špatnou nabídkou potravy nebo zkaženým jídlem můžeme ptákům ublížit. Nezdravé jídlo nebo nepůvodní krmivo může mít negativní dopady na jednotlivé druhy i celá společenstva.
  • Ptákům se snažíme nabídnout pestrou nabídku kvalitního krmiva, které pochází z ověřených zdrojů. Pestrá nabídka přiláká zároveň víc druhů.
  • Potrava musí být vždy chráněna před sněhem a deštěm, aby se nekazila.
  • Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Vhodné potraviny z naší kuchyně, jako je vařená rýže, maso nebo lůj, nesmějí být kořeněné, solené, uzené, přepálené apod.

Čím krmit

Potrava u nás přezimujících opeřenců je převážně rostlinná a tvoří ji různá semena, bobule a jiné plody. Většina ptáků běžně navštěvujících krmítka nejlépe přijímá slunečnicová semena. Vrabci nebo hrdličky uvítají na krmítku také obilná zrna jako oves, proso a pšenici. Zakoupit můžeme také již namíchané směsi krmení pro přezimující ptáky označované jako krmivo pro venkovní ptactvo či zimní směs. Když ponecháme na podzim několik jablek na stromě, budou nám za ně vděční kosi a kvíčaly, a budeme-li mít štěstí, dočkáme se i malého hejna pestrých severských návštěvníků – brkoslavů severních. Strakapoudy, sýkory či brhlíky nejlépe pohostíme tukovou směsí, kterou můžeme zakoupit v podobě lojových koulí. Ještě levnější a zábavnější, hlavně pro děti, může být zhotovení závěsného tukového krmítka vlastními silami (viz. Vyrobte si sami).

Na krmítku se v žádném případě nesmíme zbavovat kuchyňských zbytků, jako jsou všechna slaná, sladká, kořeněná, přepálená, uzená nebo zkažená jídla. Ptákům způsobují těžké zažívací potíže a leckdy i smrt.