Zemědělství

Zemědělství zásadním způsobem mění podobu krajiny a vzniká tak nové prostředí, které využívají rostlinné i živočišné druhy původem z jiných typů přírodních stanovišť. Z ptačích druhů se jedná zejména o ptáky stepí (např. skřivan, drop nebo koroptev), mokřadů (např. kulík, čejka nebo čáp) i lesů (strnad, pěnice nebo dudek). Druhová rozmanitost kulturní zemědělské krajiny přitom závisí na celé řadě faktorů jako je např. morfologie terénu, hydrogeologické a klimatické podmínky nebo historický vývoj.

Jedním z typických druhů úzce vázaných na zemědělskou krajinu je skřivan polní. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz

Česká zemědělská krajina se za posledních 60 let významně změnila. V důsledku kolektivizace vzrostla velikost polí více než desetinásobně; stávající průměrná velikost půdního bloku dosahuje až 14 ha. Zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu byla odvodněna, rozoralo se až 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest, 30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha remízků. Cílem těchto změn bylo rozšíření území vhodného pro zemědělskou činnost, zejména orné půdy. Bohužel v mnoha případech se jednalo o zásahy neuvážené, kvůli kterým dnes čelíme mnoha environmentálním problémům. Jedním z nich je i výrazný propad biodiverzity zemědělské krajiny.

Pro českou krajinu jsou typické rozsáhlé lány několika plodin. Foto: Michal Hnízdil

Přesná data o tom, jak se druhová pestrost v naší krajině po roce 1950 měnila, bohužel nemáme. První ucelená data o vývoji biodiverzity v České republice přináší až od roku 1982 Jednotný program sčítání běžných druhů ptáků. Jeho výsledky k roku 2014 dokládají, že k největšímu poklesu početnosti, o téměř 30 %, došlo u ptáků vázaných na zemědělskou krajinu (celkem 20 druhů). Zhruba o 20 % ubyli lesní ptáci (17 druhů), zatímco u tzv. generalistů (19 druhů), tj. ptačích druhů bez užších stanovištních nároků, byl zaznamenán mírný nárůst početnosti.

Vývoj početnosti běžných druhů ptáků dle různých typů prostředí. Zdroj Jednotný program sčítání ptáků

Proto je jedním z našich hlavních cílů prosazovat takové způsoby zemědělského hospodaření, které jsou pro ptáky a ostatní živé organismy příznivé. Jedná se především o nastavení podmínek pro získání zemědělských dotací, vytváření nových nebo vylepšování stávajících dotačních programů zacílených na ochranu přírody (zejména agroenvironmentálních opatření), podpora přírodě šetrných zemědělských postupů včetně ekologického zemědělství nebo realizace drobných opatření zacílených na ochranu konkrétních druhů nebo celých společenství.