Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec

Ještě na začátku hnízdní sezóny to se sýčky nevypadalo vůbec růžově. Jarní mrazy si na jednom z nejohroženějších druhů naší zemědělské krajiny vybraly svoji daň a další životy pak měly na svědomí technické pasti. Není divu, že počet samečků obhajujících teritorium byl oproti předchozím rokům nižší. Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické sovám pomáhali vyvěšováním bezpečných budek, zabezpečovali okolí hnízdišť a vyjednávali změny v hospodaření. Závěr letošní sezóny má i díky tomu pro Ptáka roku 2018 dobrý konec. Sýčci vyvedli přes 30 mláďat a v porovnání s předchozí sezónou ornitologové dokonce prokázali hnízdění na více lokalitách.

Letošní dramatická hnízdní sezóna skončila pro sýčky šťastně. Foto: Archiv ochránců sýčků

Continue reading „Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec“

Zabezpečených zastávek přibývá, ale s rozporuplnými výsledky

Ti z vás, kteří občas zavítají na stránky zastavky.birdlife.cz, si mohli všimnout, že jsme nejen překročili metu 10 000 ohodnocených zastávek, ale také toho, že v posledních týdnech přibylo těch zabezpečených.

Hodonín – Rodinova. Zastávka vybudována se zvýrazňujícími vodorovnými proužky. Foto: Zbyněk Janoška

Některé zastávky vznikají již se zvýrazňujícími prvky (například zastávky Hodonín – Rodinova), častěji však dochází k zabezpečení stávajících nebezpečných zastávek. Velké poděkování za to patří zejména školám, spolkům a dětem, které se zapojují do kampaně Jaro ožívá, zaměřené na zabezpečování skleněných ploch nebezpečných pro ptáky. Zároveň došlo v Brně k zabezpečení 20 zastávek, které po jejich provozovateli vyžadovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – a rozdíl mezi těmito akcemi nemohl být větší.

ČIŽP a ČSO začaly jednat s firmou CITY-TOOLS, s.r.o., která provozuje reklamu na zastávkách hromadné dopravy v Brně již v polovině roku 2016. Na prvním setkání firma představila návrh polepového vzoru, který byl jak ČSO, tak ČIŽP akceptován. Jednalo se o vodorovné proužky, tvořené textem obsahujícím název a logo firmy – řešení, které kromě předcházení kolizím s ptáky sloužilo i jako reklama pro firmu. Další jednání se nicméně táhla a až na po několika urgencích ze strany ČIŽP bylo na jaře 2018 započato se zabezpečováním zastávek. Celkem bude v Brně zabezpečeno 20 zastávek, které ČSO vyhodnotila jako nejnebezpečnější na základě údajů z databáze zastavky.birdlife.cz. Zvolené řešení je ale velmi vzdálené tomu, které jsme v roce 2016 odsouhlasili a které požadovala ČIŽP. Namísto pruhů nebo reklamy byly celé zastávky polepeny souvislou, jednolitou barevnou fólií.

Brno – Stará nemocnice. Souvislé šedé plochy jsou sice viditelné, ale ošklivé Foto: Kryštof Horák

Poté, co jsme kontaktovali firmu CITY-TOOLS, s.r.o., nám bylo řečeno, že ke změně polepu došlo kvůli finančním nákladům – polepit zastávku jednobarevnou fólií je zkrátka nejlevnější způsob. Při kontrole bylo navíc zjištěno, že byly polepeny pouze zadní stěny přístřešků a boční stěny zůstaly nezabezpečené. Takovéto řešení je sice lepší variantou než původní stav, ale pro ptáky není zdaleka ideální a estetická hodnota nově zabezpečených přístřešků by se hledala těžko i mikronovým mikroskopem.

Brno – Osová. Boční plochy zůstaly čiré a stále představují riziko. Foto: Kryštof Horák

Jakkoli vítáme, že došlo k zabezpečení dvou desítek ploch, na kterých byla zaznamenána mortalita ptáků, zvolené řešení neodpovídá našemu doporučení a existují vizuálně příjemnější způsoby, jak docílit toho, aby se o skleněné plochy ptáci nezabíjeli.

V porovnání s brněnskými zastávkami, jejichž zabezpečení bylo výsledkem téměř dvou let práce (poděkování patří zejména ČIŽP) působí úprava zastávek v Brandýse nad Labem jako zázrak. Paní Andrea Čermáková ze ZŠ Na výsluní se s městem domluvila na zabezpečení celkem 21 zastávek, přičemž každá třída si kompletně vymyslela a připravila polep své zastávky. Výsledkem jsou bezpečné zastávky, z nichž každá je originál, spokojené děti i učitelé a povzbudivé reakce okolí.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Česká společnost ornitologická podporuje všechny aktivity, které vedou k prostředí bezpečnému pro ptáky. Vítáme, když se lidé starají o své okolí  jsou ochotní investovat vlastní čas a úsilí pro dobrou věc. O to smutnější je, když za veřejné peníze, z daní nebo s úředním posvěcením vznikají ošklivé věci.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Je ideální čas vyrazit na Liniové sčítání druhů

Od 15. května běží druhý termín Liniového sčítání druhů. V tom prvním, který byl současně historicky prvním sčítáním tohoto nového programu, se zapojilo 44 lidí, kteří dohromady sčítali 63 čtverců (dvě linie v každém čtverci, dohromady tedy 126 linií).

Po prvním termínu obsahuje databáze 9 333 záznamů o výskytu a chování 126 druhů a celkem o 11 526 jednotlivých ptácích. Takový soubor už je docela hodnotným zdrojem poznání, a ve druhém termínu by se měl minimálně zdvojnásobit. Na reálné výsledky je sice ještě brzy, ale jednoduchý pohled na data říká, že třeba pro stanovení zjistitelnosti druhů budeme mít docela dobré podklady. Jen namátkou: zatímco střední vzdálenost, na kterou byli zjišťováni králíčci nebo šoupálci, byla jen 45 m a 47 m, u drozdů zpěvných činí střední vzdálenost 82 m a u brávníků dokonce 125 m.

 

Z rychlé analýzy prvních dat LSD můžeme vidět například o kolik se liší střední vzdálenost, na kterou jsme schopni zjistit přítomnost králíčků, šoupálků, drozdů zpěvných a brávníků. Foto: Tomáš Bělka, Dušan Boucný a Petr Šaj, birdphoto.cz.

 

Docela zajímavé je rozmístění jednotlivých sčítacích lokalit. Nápadné jsou shluky kolem Prahy a Brna, dobře jsou pokryté severní Čechy a většina Moravy. Sčítání naopak prakticky chybějí v jihovýchodních, jižních a západních Čechách. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, kde si LSD zatím nenašlo ani jednoho příznivce. Je to velká příležitost pro zde žijící ornitology, kteří mají ještě možnost pročíst si metodiku na www.birdlife.cz/lsd a bílá místa zaplnit. Začít sčítat je totiž možné i od druhého termínu.

Lokality LSD zcela chybějí v Plzeňském a Karlovarském kraji, málo jich je také v jižních a jihovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě (stav k 15. květnu 2018). Pomůžete bílá místa zaplnit?

 

Velké poděkování patří všem 44 spolupracovníkům, kteří se do LSD zapojili hned od začátku. Jsou to: Jaroslav Bažant, Hana Bednářová, Václav Beran, Jan Cibulka, Gašpar Čamlík, Kamil Čihák, Jaroslav Fišera, Jan Grünwald, Petr Hájek, Kryštof Horák, Miroslav Jelínek, Martin Jůna, Hana Kazmířová, Alena Klvaňová, Vojtěch Kodet, Jaroslav Koleček, Zdeněk Konečný, Jaroslav Kouřil, Ivana Kroutilová, Vašek Křivan, Lenka Křížová, Vojtěch Kubelka, Martin Kupka, Jiří Lehký, Květoslava Matlachová, Filip Petřík, Jiří Pokorný, Jaromír Pospíšil, Petr Procházka, Martin Pudil, Tereza Putalová, Jiří Reif, Josef Rutterle, Jiří Sládeček, Martin Strnad, Vlasta Škorpíková, Gabriela Štětková, Hana Trachtulcová, Denis Urbanský, Zdeněk Valeš, Zdeněk Vermouzek, Jiří Vlček, Petr Voříšek, Jakub Vrána a minimálně dvě manželky a přítelkyně, jejichž jména se bohužel v databázi nezobrazují. Přehled jmen mimo jiné ukazuje, že terénní ornitologie přestává být výhradní doménou mužů, což je jistě dobře.

Cíl 50 sčítaných čtverců jsme již dosáhli, nyní chybí již jen 6 nových spolupracovníků, abychom tohoto čísla dosáhli i počtem zapojených lidí. Přidáte se?

Děti pomáhají chránit ptáky a zabezpečené skleněné plochy přibývají jako houby po dešti

O skla na budovách, protihlukových stěnách nebo zastávkách hromadné dopravy se ročně zabije obrovské množství ptáků. Právě nebezpečné zastávky proto Česká společnost ornitologická eviduje prostřednictvím webové aplikace zastavky.birdlife.cz. Dobrovolníci už pomocí této aplikace ohodnotili více než 10 000 zastávek a ornitology těší, že s rostoucím počtem zmapovaných míst roste i počet zastávek, o které už se ptáci nezabíjí. Kampaň Bezpečné zastávky inspiruje školní kolektivy, spolky, obce i jednotlivce napříč Českem, k aktivní pomoci naší přírodě. Kdo zabezpečí skleněnou plochu ve svém okolí do 10. června, se navíc může zúčastnit soutěže o zajímavé ceny.

Skauti v Dobříši zabezpečili tři nejnebezpečnější místní zastávky. Foto: Jana Šigutová

Continue reading „Děti pomáhají chránit ptáky a zabezpečené skleněné plochy přibývají jako houby po dešti“

Už jste slyšeli zpívat lejska malého?

Právě začátek května je nejlepší čas na zaznamenání největšího počtu zpívajících samců tohoto krásného druhu, a proto neváhejte za nimi vyrazit do jejich typických biotopů. Při této příležitosti si nezapomeňte uvědomit, že lejsci malí používají celkem 16 různých typů zpěvu, přičemž některé od sebe poznáte snadno i podle sluchu. Jak a proč se u lejsků vyvinulo tolik různých typů zpěvu, které se vyskytují napříč celou Evropou, ale zatím nevíme. Pokud byste chtěli pomoct odpovědět na tuhle záhadu, tak neváhejte a zpěv lejsků malých nahrajte a své pozorování i s nahrávkou předejte přes speciální formulář: birds.cz/ficedula.

 

 

Za případnou pomoc předem děkujeme!

 

Ondra Belfín a Lucia Turčoková

 

Více o výzkumu najdete také na stránce: ficedulaparva.webnode.cz.

Vlhám pestrým ornitologové upravili poničenou hnízdní stěnu

Před rokem zalepil neznámý pachatel v Čejkovicích na Hodonínsku desítky hnízdních otvorů vlh pestrých. Kdyby ptáky z nor ucpaných montážní pěnou neosvobodili ornitologové a pracovníci České inspekce životního prostředí, ptáci by zahynuli pomalou trýznivou smrtí. Před návratem ptáků ze zimovišť proto zorganizovala Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické pro veřejnost akci spojenou s úpravou poničené hnízdní stěny a jejího okolí. Ornitologové věří, že díky většímu povědomí o přítomnosti ohrožených vlh a zapojení místních lidí do jejich ochrany se loňský útok nebude opakovat.

Ornitologové zapojili do úpravy poničené hnízdní stěny veřejnost. Foto: Ivo Stejskal

Continue reading „Vlhám pestrým ornitologové upravili poničenou hnízdní stěnu“

Úspěšný start Liniového sčítání druhů

Nadcházející týden, včetně prodlouženého víkendu, je posledním, kdy lze sčítat v historicky prvním termínu Liniového sčítání druhů. Zveřejňujeme přehled současné situace, aby si dosud váhající nenechali ujít příležitost být u toho.

LSD využívá možností mobilních zařízení s androidem, díky kterým je zadávání polohy i chování každého zjištěného ptáka jednoduché a rychlé.

Z velkého počtu více než devadesáti zájemců o LSD jich ke 2. květnu odeslalo sčítání 27, další se na sčítání ještě chystají. Potěšitelné je, že odsčítaných čtverců je již nyní 40 (každý po dvou liniích), neboť šest lidí sčítalo dva čtverce, jeden člověk tři a jeden dokonce šest čtverců. Od více spolupracovníků mám bez přehánění nadšené reakce, alespoň pro některé z nás (včetně mě) se tedy LSD stává skutečně návykovým.

Podrobnější pohled na data říká, že jsme zatím zaznamenali 8016 jedinců 126 druhů, přičemž na jeden čtverec připadá průměrně 177 jedinců 33 druhů. V první pětce co do počtu jedinců se umístili (překvapivě 🙂 špaček, pěnkava, černohlávek, koňadra a kos. Takovýto přehled ale ve skutečnosti znamená jen to, že jde o druhy běžné a současně snadno zjistitelné. Jaké jsou skutečné početnosti, se dovíme až ze statistického modelování po několika sezónách.

První smysluplné výsledky LSD ale budou rozhodně již na podzim. Díky všem spolupracovníkům!

Na základě současného stavu si dovoluji vyslovit optimistické přesvědčení, že cílových 50 čtverců v prvním roce se podaří splnit. A bylo by příjemné, kdybychom se alespoň přiblížili i 50 spolupracovníkům. Můžeme k tomu přispět jak vlastním zapojením, tak motivací kamarádů.

Na závěr jen připomínám známou věc, že podrobná metodika je ke stažení na www.birdlife.cz/lsd a návod na hlasové zadávání je na http://www.birdlife.cz/hlasove-zadavani-v-avif-mobile/. Hlasové zadávání je opravdu velký pomocník, bohužel ale na mnoha místech v terénu nefunguje.

 

Přeji všem příjemný prodloužený víkend s LSD!

Data z Avifu pomáhají identifikovat místa častých srážek se zvěří

Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.

Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.

Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz

Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.

Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.

Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.

Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz

Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.

Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.

 

 

Literatura pro zájemce o více informací k problematice

Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management

Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.

Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.

Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.

Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.

Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).

Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.

Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.

Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.

Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Beskydské houkaní a jeřábkování 2018

Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.

Continue reading „Beskydské houkaní a jeřábkování 2018“