bramborníček hnědý

Jak vyzkoušet LSD na nečisto

Jednou z podmínek pro zapojení do Liniového sčítání druhů je perfektní znalost ptáků – nejen podle vzhledu, ale především akusticky. Pokud si nejsme jisti, zda jsou naše schopnosti dostatečné, stojí za to vyzkoušet si LSD na nečisto.

bramborníček hnědý
V monitorovacích programech, jako je LSD, určujeme ptáky podle vzhledu i podle hlasu. Na snímku je bramborníček hnědý. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto. cz

Při sčítání přítomnost většiny ptáků zjišťujeme podle hlasu, aniž bychom příslušného ptáka vůbec viděli. Z dosavadních dat je takto určeno 73 % ptáků v době hnízdění, v zimě 61 %. Pokud je průměrný počet zaznamenaných ptáků na jedné linii 74, znamená to, že jsme 54 z nich určili podle hlasu. V zimě je to 22 ptáků z průměrných 36.

A právě potřeba dobré znalosti ptáků podle hlasu řadu zájemců od LSD odrazuje – jednoduše si nevěří, že ptáky znají dostatečně dobře. Jiným problematickým případem jsou lidé, kteří perfektní znalosti sice nemají, ale za to mají velké sebevědomí. Stojí tedy za to si LSD vyzkoušet na nečisto a teprve podle výsledků se rozhodnout, zda jsou naše znalosti dostatečné nebo potřebují ještě třeba rok tréningu.

Jsou dvě možnosti, jak to udělat, které se liší jen posledním krokem, tedy tím, zda a jak data odešleme. Začít bychom měli důkladným přečtením metodiky. Podle ní si vylosujeme sčítací čtverec a vytyčíme v něm dvě sčítací linie. Stáhneme aplikaci pro mobil či tablet a projdeme si linie, abychom se s nimi seznámili. Potom už můžeme vyrazit sčítat. Postupujeme přesně podle metodiky, zejména dodržíme předepsanou denní dobu sčítání (dodržení termínů není u sčítání na zkoušku nezbytně nutné). Po skončení hodinového sčítání na linii bychom měli být schopní posoudit, zda jsme zvládli určit skoro všechny ptáky, kteří se kde ozvali. V létě musíme rozhodně určit všechny zpěvy, v zimě všechny hlasy, které jsou typické a slýcháme je častěji. Naopak nemusíme určit úplně každé drobné pípnutí, což v případě některých typů hlasů ani není možné.

Na konci linie, po proběhnutí 60 minut a průchodu kolem koncového bodu, se rozhodneme pro jedno z možných ukončení sčítání:

  • V menu zvolíme Předčasně ukončit sčítáníNenávratně smazat. Pozorování budou smazána z paměti mobilního zařízení a vůbec nebudou odeslána do databáze. Tuto možnost použijeme spíš při pokusech s aplikací, jinak je lepší následující možnost.
  • V menu zvolíme Předčasně ukončit sčítáníOdeslat jako kompletní seznam. Touto volbou změníme záznam LSD na standardní kompletní seznam. Pozorování tedy budeme mít uložená, můžeme se k nim kdykoli později vrátit, nebudou ale označená jako součást LSD a nebudou se používat pro analýzy. Tuto variantu použijeme ve všech případech, kdy na konci linie usoudíme, že v určování ptáků máme ještě mezery. Takovýchto zkušebních sčítání můžeme vytvořit neomezené množství, dokud si s určováním nejsme jisti.
  • Sčítání ukončíme červeným tlačítkem Ukončit přímo na hlavní obrazovce. Tuto volbu použijeme, pouze pokud si jsme jistí, že nám žádní ptáci neunikli a že záznamy má smysl nejen uchovat, ale i zařadit do souboru dat LSD. V tomto případě naší účasti v LSD nic nebrání a v příštím termínu je potřeba sčítat zase. (Pokud bychom odeslali sčítání, které nechceme do souboru LSD zařadit, je třeba napsat koordinátorovi na lsd@birds.cz. Koordinátor může sčítání „zneplatnit“. Data sice zůstanou uložená, ale nebudou se používat pro analýzy.)
vzhled aplikace LSD s označeným postupem LSD na nečisto
Zkoušíme-li si LSD na nečisto, můžeme využít dvě možnosti ukončení pozorování: Nenávratné smazání všech záznamů nebo odeslání jako kompletní seznam.

Zimní období je pro vyzkoušení LSD ideální, protože ptáků je v krajině celkově méně a větší část z nich je vidět. Termíny zimního sčítání jsou 1. až 15. listopadu, 25. prosince až 8. ledna a 22. února až 8. března.

Všem zájemcům přeji uspokojení ze skutečnosti, že pozorováním ptáků přispívají i k rozvoji našeho společného poznání i k ochraně ptactva!

krmitko

Vyrobte ptákům vlastní krmítko

Třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách, proběhne 8. – 10. ledna 2021. Ačkoli je termín dalšího sčítání ještě daleko, je právě teď nejvyšší čas pustit se do příprav, abychom měli v lednu na krmítku živo. V tomto díle našeho seriálu vám ukážeme, jak si jednoduše vyrobit vlastní krmítko pro ptáky.

Co patří do krmítka? Poradíme, jak na zimní přikrmování

Třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách, proběhne 8. – 10. ledna 2021. Ačkoli je termín dalšího sčítání ještě daleko, je právě teď nejvyšší čas pustit se do příprav, abychom měli v lednu na krmítku živo. Jaké krmítko vybrat, kam ho umístit a jak se o něj starat, poradíme v tomto článku. Continue reading „Co patří do krmítka? Poradíme, jak na zimní přikrmování“

Jak založit prosperující racčí kolonii?

Racci, bílí ptáci létající mnohdy ve velkých hejnech. Na obloze si jich všimne snad každý. Ne každý ale ví, že náš nejpočetnější druh – racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) – kdysi hnízdil na našem území ve statisícových počtech. Nyní se musíme posunout o dva řády níže. Změna hospodaření na rybnících, úbytek vhodné potravy, chemické polutanty jsou jen malým výčtem příčin, které jsou stále předmětem ornitologicko-ochranářského bádání. Faktem ale je, že jeho populace v ČR nadále klesá. Jen se podívejte na průběžné výsledky atlasového mapování z let 2014–2017. Continue reading „Jak založit prosperující racčí kolonii?“

Webinář Domov pro lidi i pro ptáky dostupný ke zhlédnutí

Pro všechny dobrovolníky se zájmem o zapojení do praktické ochrany ptáků v čele s jiřičkou, Ptákem roku 2020, jsme připravili webinář Domov pro lidi i pro ptáky. Nejen pro všechny zájemce, kteří se nemohli zúčastnit osobně, ale i všechny další, kteří chtějí ptákům pomáhat. Záznam jsme zveřejnili na YouTube.

Přednášejícími jsou Evžen Tošenovský a Lukáš Viktora, odborníci České společnosti ornitologické na ochranu ptáků v zástavbě. Pořad moderuje Gabriela Dobruská.

Aby se Vám v pořadu lépe orientovalo, připravili jsme přehled začátků jednotlivých kapitol:

05:00 – Evžen Tošenovský: Ptáci v budovách – stručný úvod do problematiky, hnízdní biologie cílových druhů

29:50 – Lukáš Viktora: Už je poznáme. Teď ještě, jak je před námi ochránit… (Jak je to se zákonem, jaké máme možnosti a pravomoci)

48:45 – Evžen Tošenovský: Sousedé v ohrožení; Co ohrožuje synantropní ptáky?

1:04:30 – Lukáš Viktora: Jaká jsou praktická řešení? (Jak zabránit ztrátám hnízdišť)

1:31:15 – Evžen Tošenovský: Jak se můžu zapojit? (mapování a registrace hnízdišť, osvětové aktivity)

Projekt Domov pro lidi i pro ptáky byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Pozvánka na webinář Domov pro lidi i pro ptáky

V letošním roce měly v rámci projektu Domov pro lidi i pro ptáky proběhnout 3 workshopy v různých místech naší země pro dobrovolníky se zájmem o zapojení do praktické ochrany ptáků v čele s jiřičkou, Ptákem roku 2020. Jelikož se vzhledem k současné situaci nemohou uskutečnit, srdečně vás zveme na webinář, kde můžete rozšířit své znalosti, načerpat inspiraci, ale i vzájemně sdílet zkušenosti. Webinář proběhne formou moderované video-konference v přímém přenosu, jíž se bude moci aktivně zúčastnit 20 zájemců přímo v prostředí ZOOM.

Kdy?                   v úterý 19. května 2020, od 14:00

Délka trvání:     1,5 – 2 hodiny dle aktivity účastníků

Program:

  1. Úvod a stručné seznámení s prostředím ZOOMu
  2. Představení synantropních druhů a jejich problematiky
    Krátké představení druhů žijících v blízkosti člověka a hlavních problémů, kterým jednotlivé druhy čelí.
  3. Jaké mám pravomoci
    Seznámení s legislativou: které druhy jsou zvláště chráněné, co to znamená v praxi, na co musí být výjimka, jak a kam se podává, …
  4. Čeho se člověk na ptácích dopouští a možná řešení ochrany v praxi
  5. Jak mohu pomoci ovlivnit postoj veřejnosti či pomoci při řešení konfliktních situací

Během jednotlivých bloků budou mít posluchači možnost klást otázky, diskutovat a sdílet své zkušenosti.

Zájemci se mohou přihlašovat přes Google formulář. Během úterního dopoledne před vysíláním obdrží přihlášení zájemci pozvánku do konference ZOOM. Záznam po odvysílání zveřejníme.

Více informací u Gabriely Dobruské na dobruska@birdlife.cz.

 

Projekt Domov pro lidi i pro ptáky byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

vychazky

Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru

Omezení pohybu kvůli šíření koronaviru vystavilo stopku mnoha běžným volnočasovým aktivitám. S největší pravděpodobností nebudeme moci uspořádat oblíbené vycházky za ptáky Vítání ptačího zpěvu (ale pro jistotu sledujte web ČSO). Mnoho lidí v těchto dnech vyráží individuálně do přírody. Patříte mezi ně? Zapojte se do dobrovolného výzkumu ptáků. Nezapomeňte na povinnou roušku a neshlukujte se do skupin. A mimochodem, do občanské vědy se můžete zapojit i například při cestě do práce. Continue reading „Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru“

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Krmíme ptáky, ale správně – recenze

Peter Berthold, Gabriele Mohrová

KRMÍME  PTÁKY, ALE  SPRÁVNĚ

KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK

Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz

Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je  významný a krásný vánoční dárek

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.

Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.

V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.

Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.

Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.

Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé  knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.

Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje

Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody

Pomozte chránit ptáky a zapojte se do Týdne Skleněného zabijáka

Prosklené plochy v oknech nebo opláštěních celých budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí jen v Česku odhadem mnoho set tisíc ptačích životů. A ve světovém měřítku jdou odhady do miliard.

Lidé po celém světě se vydají ke skleněným plochám ve svém okolí a při akci Collision Count Week pořádané organizací FLAP Canada budou pátrat po ptácích, kteří se nárazem do zrcadlící nebo průhledné plochy zabili nebo poranili.

Přidejte se i vy  – má to smysl. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy nám totiž poskytnou přesnější čísla a jasné argumenty pro následná jednání s majiteli nebezpečných objektů.

Foto: K. Ševčíková

Jak se mohu zapojit?

Vydejte se ke skleněným plochám ve vašem okolí a pátrejte po mrtvých a zraněných ptácích v blízkosti těchto míst. Ideální je vypravit se na mapování brzy ráno, kdy ještě mrtvolky nejsou odklizené úklidovými četami.

Doporučujeme se zaměřit hlavně na prosklené budovy (obytné, kancelářské, obchodní, průmyslové). V zájmu vaší bezpečnosti naopak nedoporučujeme protihlukové stěny, kde je pro zmapování potřeba pohybovat se v místech se zvýšenou dopravou.

Uložte si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici pro případ nálezu zraněného ptáka. Kontakty na záchranné stanice najdete na stránkách zvirevnouzi.cz.

Prosíme, respektujte při mapování soukromý majetek a zákazy vstupu.

Co vše je dobré sledovat?

Při nálezu mrtvého nebo zraněného ptáka si zaznamenejte:

  • datum a čas nálezu
  • co nejpřesnější místo a ideálně i orientaci stěny budovy (S/J/V/Z), u které jste ptáka našli
  • nález vyfoťte se skleněnou plochou na pozadí, ne pouze detail uhynulého/poraněného ptáka
  • o jaký druh se jedná (pokud ho máte vyfocený, přesné určení zajistí ČSO)

 

Co s nasbíranými údaji?

Údaje z mapování vložte do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz/avif.

Po registraci/přihlášení stačí zadat datum a čas vycházky, místo nálezu (obec a ideálně bodem v mapě určete i přesné místo) a do poznámky zadejte orientaci skleněné plochy a heslo „Týden Skleněného zabijáka“ (krok 1). Pak se tlačítkem Uložit dostanete do kroku 2, kde zadáte ptačí druh a v poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Nezapomeňte nahrát fotografii a zvolte tlačítko Přidat pozorování.

Pokud jste na stejném místě našli více ptáků, zadejte další druh (krok 2). Pro zadání dalšího místa zvolte tlačítko Uložit a začněte od kroku 1.

Pokud nemůžete vložit údaje do výše uvedené databáze, můžete nám je poslat e-mailem na adresu viktora@birdlife.cz.

Všechna získaná data pak předáme pořadatelské organizaci FLAP Canada a využijeme pro další jednání.

Jak to pomůže ptákům?

Zraněným ptákům pomůžete přímo vy předáním do péče záchranné stanice a díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.

DALŠÍ INFORMACE:

birdmapper.org

Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu

V posledních týdnech nás kontaktují lidé a hlásí nám nálezy uhynulých a zjevně nemocných kosů. Jedná se často o celé kosí rodinky a stejná situace je i v dalších evropských zemích – Itálii, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Španělsku, Belgii, Francii, Polsku, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku nebo Řecku (1). Možnou příčinou je virus Usutu, který přenášejí komáři a výrazně citliví jsou na něj právě kosi. Lidé se ale bát nemusí. Continue reading „Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu“

Zabezpečených zastávek přibývá, ale s rozporuplnými výsledky

Ti z vás, kteří občas zavítají na stránky zastavky.birdlife.cz, si mohli všimnout, že jsme nejen překročili metu 10 000 ohodnocených zastávek, ale také toho, že v posledních týdnech přibylo těch zabezpečených.

Hodonín – Rodinova. Zastávka vybudována se zvýrazňujícími vodorovnými proužky. Foto: Zbyněk Janoška

Některé zastávky vznikají již se zvýrazňujícími prvky (například zastávky Hodonín – Rodinova), častěji však dochází k zabezpečení stávajících nebezpečných zastávek. Velké poděkování za to patří zejména školám, spolkům a dětem, které se zapojují do kampaně Jaro ožívá, zaměřené na zabezpečování skleněných ploch nebezpečných pro ptáky. Zároveň došlo v Brně k zabezpečení 20 zastávek, které po jejich provozovateli vyžadovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – a rozdíl mezi těmito akcemi nemohl být větší.

ČIŽP a ČSO začaly jednat s firmou CITY-TOOLS, s.r.o., která provozuje reklamu na zastávkách hromadné dopravy v Brně již v polovině roku 2016. Na prvním setkání firma představila návrh polepového vzoru, který byl jak ČSO, tak ČIŽP akceptován. Jednalo se o vodorovné proužky, tvořené textem obsahujícím název a logo firmy – řešení, které kromě předcházení kolizím s ptáky sloužilo i jako reklama pro firmu. Další jednání se nicméně táhla a až na po několika urgencích ze strany ČIŽP bylo na jaře 2018 započato se zabezpečováním zastávek. Celkem bude v Brně zabezpečeno 20 zastávek, které ČSO vyhodnotila jako nejnebezpečnější na základě údajů z databáze zastavky.birdlife.cz. Zvolené řešení je ale velmi vzdálené tomu, které jsme v roce 2016 odsouhlasili a které požadovala ČIŽP. Namísto pruhů nebo reklamy byly celé zastávky polepeny souvislou, jednolitou barevnou fólií.

Brno – Stará nemocnice. Souvislé šedé plochy jsou sice viditelné, ale ošklivé Foto: Kryštof Horák

Poté, co jsme kontaktovali firmu CITY-TOOLS, s.r.o., nám bylo řečeno, že ke změně polepu došlo kvůli finančním nákladům – polepit zastávku jednobarevnou fólií je zkrátka nejlevnější způsob. Při kontrole bylo navíc zjištěno, že byly polepeny pouze zadní stěny přístřešků a boční stěny zůstaly nezabezpečené. Takovéto řešení je sice lepší variantou než původní stav, ale pro ptáky není zdaleka ideální a estetická hodnota nově zabezpečených přístřešků by se hledala těžko i mikronovým mikroskopem.

Brno – Osová. Boční plochy zůstaly čiré a stále představují riziko. Foto: Kryštof Horák

Jakkoli vítáme, že došlo k zabezpečení dvou desítek ploch, na kterých byla zaznamenána mortalita ptáků, zvolené řešení neodpovídá našemu doporučení a existují vizuálně příjemnější způsoby, jak docílit toho, aby se o skleněné plochy ptáci nezabíjeli.

V porovnání s brněnskými zastávkami, jejichž zabezpečení bylo výsledkem téměř dvou let práce (poděkování patří zejména ČIŽP) působí úprava zastávek v Brandýse nad Labem jako zázrak. Paní Andrea Čermáková ze ZŠ Na výsluní se s městem domluvila na zabezpečení celkem 21 zastávek, přičemž každá třída si kompletně vymyslela a připravila polep své zastávky. Výsledkem jsou bezpečné zastávky, z nichž každá je originál, spokojené děti i učitelé a povzbudivé reakce okolí.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Česká společnost ornitologická podporuje všechny aktivity, které vedou k prostředí bezpečnému pro ptáky. Vítáme, když se lidé starají o své okolí  jsou ochotní investovat vlastní čas a úsilí pro dobrou věc. O to smutnější je, když za veřejné peníze, z daní nebo s úředním posvěcením vznikají ošklivé věci.

Brandýs nad Labem. Foto: Andrea Čermáková

Několik poznámek k přikrmování ptáků

Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku.  Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.
Continue reading „Několik poznámek k přikrmování ptáků“

Děti na Dobříši pomáhaly chránit ptáky

Desítky dětí nám dnes pomohly chránit ptačí životy. U stánku ČSO na Dni Země v Dobříši celý den vystřihovaly ze zbytků barevných fólií samolepky, kterými místní skauti polepí nejnebezpečnější skleněné zastávky ve městě.

Školáci i předškoláci se naučili, že jedna silueta na skle je málo a že k účinnému zabezpečení je potřeba sklo polepit hustě. Práce jim šla pěkně od ruky a bylo na nich vidět, že je to baví. Někteří se k nám dokonce opakovaně vraceli, aby přidali další motiv.

Kdo se dřív dostane na řadu? Děti z mateřinek to neměly lehké, všechny chtěly stříhat u malého stolu.
Za odměnu na každého čekala samolepka.

Za spolupráci moc děkujeme všem malým pomocníkům, městu Dobříš, dodavateli samolepících fólií i místním skautům, pro které práce ještě neskončila – čeká je náročný úkol zastávky pomocí vystříhaných samolepek polepit. Držíme palce, ať se to pěkně povede a věříme, že zastávky vyzdobené jejich samolepkami budou dělat radost lidem i ptákům.

Gabriela Dobruská

 

Akce proběhla v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky.

 

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!