Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec

Ještě na začátku hnízdní sezóny to se sýčky nevypadalo vůbec růžově. Jarní mrazy si na jednom z nejohroženějších druhů naší zemědělské krajiny vybraly svoji daň a další životy pak měly na svědomí technické pasti. Není divu, že počet samečků obhajujících teritorium byl oproti předchozím rokům nižší. Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické sovám pomáhali vyvěšováním bezpečných budek, zabezpečovali okolí hnízdišť a vyjednávali změny v hospodaření. Závěr letošní sezóny má i díky tomu pro Ptáka roku 2018 dobrý konec. Sýčci vyvedli přes 30 mláďat a v porovnání s předchozí sezónou ornitologové dokonce prokázali hnízdění na více lokalitách.

Letošní dramatická hnízdní sezóna skončila pro sýčky šťastně. Foto: Archiv ochránců sýčků

Continue reading „Dramatická hnízdní sezóna sýčků má dobrý konec“

Sledujte závěr čapí hnízdní sezóny!

Praha, 16. 7. 2018. Ornitologové vyzývají veřejnost ke sledování závěru čapí hnízdní sezóny. Již více než 540 dobrovolníků se letos zapojilo do sledování průběhu hnízdění čápů na webu České společnosti ornitologické. Zkontrolovali 1280 hnízd, což je neuvěřitelných 92 % všech hnízd v republice. Ke zjištění úspěšnosti hnízdění je však klíčová jejich další kontrola právě teď, v době vzletnosti mláďat.

Continue reading „Sledujte závěr čapí hnízdní sezóny!“

Pozvánka na večerní vycházky za ptačími sousedy

Nebezpečné skleněné plochy jsou vedle rorýsů a netopýrů jedním z hlavních témat Večerních vycházek. Vycházka ve Zlíně 2017.
Večerní sledování netopýrů v Uherském Hradišti 2017

Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech.

Zdá se vám město bez života? Není to tak. Stačí jen mít oči otevřené a uši nastražené. Třeba i na vašem domě hnízdí rorýsi a vy o tom nevíte, protože jste je nevnímali. Přijďte. Budeme poznávat naše ptačí sousedy podle hlasu, hledat hnízda jiřiček, zaposloucháme se společně do křiku rorýsů, někde objevíme i netopýry.

Dozvíme se, jaká nebezpečí jim v našem okolí hrozí, proč je silueta dravce mýtus i jak můžeme pomoci.
Třeba jsou to i vaši sousedé!

Těžký život havranů

Havrani polní se poslední dobou stali trnem v oku obyvatel TáborskéhoChrudimského sídliště. Lidé sepisují petice nebo na havrany rovnou útočí dělbuchy a vzduchovkami. Havrani přitom nejsou zdaleka běžným druhem a vyskytují se pouze v několika málo oblastech Česka. Od minulého století populace havranů silně kolísá vlivem změn v našem přístupu ke krajině i přímým pronásledováním člověkem. Ornitologové proto apelují, aby se lidé pokusili havrany respektovat jako sousedy a naučili se sdílet s nimi svůj životní prostor.

Continue reading „Těžký život havranů“

O víkendu do nížin na špačky růžové

Zdá se, že v posledních dnech jsme po mnoha letech svědky invaze špačků růžových do střední Evropy. V posledních dnech pozorování těchto pro nás exotických ptáků z okolních zemí jen prší, v Srbsku dokonce snad i hnízdí. V Maďarsku se objevují i více než stohlavá hejna. Že se špačci růžoví objevují i u nás, potvrdil ve středu 23. května Igor Uhřinovský z Olomoucka.

Část z hejna 10 špačků růžových pozorovaných 23. května na Olomoucku. Foto: Igor Uhřinovský, avif.birds.cz

O tom, že jsou invaze špačků růžových skutečně vzácným úkazem, svědčí i jejich výčet uvedený ve Fauně ČR. Za posledních 200 let k tomu došlo jen 12x, a to ještě většinou v XIX. století. Konkrétně se jednalo o roky 1837, 1875, 1876, 1886, 1889, 1893, 1899, 1908, 1909, 1934, 1937 a 1947. Téměř nikdo ze současných ornitologů tedy nepamatuje poslední větší invazi, která proběhla před 71 lety. Od té doby až do letoška se objevovala jen ojedinělá pozorování.
O nadcházejícím víkendu má tedy rozhodně smysl vyrazit do polní krajiny – špačci růžoví se mohou objevit prakticky kdekoli, ale největší pravděpodobnost setkání s nimi je zřejmě na jižní Moravě a v nížinách moravských úvalů. I zdánlivě nezajímavá zemědělská krajina může skrývat různá ornitologická překvapení a špačci růžoví jsou jedním z nich.

 

Vlha pestrá poprvé hojněji zahnízdila v jižních Čechách

Chráněné vlhy pestré v loňském roce poprvé ve větším počtu zahnízdily v Jihočeském kraji. Na dvou místech vyvedlo úspěšně mláďata celkem pět párů těchto pestrobarevných ptáků, kteří si vyhrabávají hnízdní nory, např. ve stěnách opuštěných pískoven.

Foto: Martin Reiser

Continue reading „Vlha pestrá poprvé hojněji zahnízdila v jižních Čechách“

Čapí výstava zakotvila v Třešti!

Výstavu nejlepších čapích fotografií zaslaných do fotosoutěže pořádané ke kampani Pták roku 2014 – čáp bílý a čáp černý můžete od 12. května do 30. června 2018 spatřit v Třešti na Vysočině.

Výstavu pořádá TJ OREL TŘEŠŤ ve spolupráci s městem Třešť v místní synagoze. Výstava je doplněna o třešťskou ptačí fotku, od 21.5. do 31.7. bude obohacena doplňkovým programem pro školy a rodiny, klíče a připravený materiál k dispozici v TIC Třešť.

Neváhejte, jste srdečně zváni!

Postřehy z prvního Kurzu malování ptáků

V polovině dubna jsem spolu s osmi dalšími milovníky ptactva s uměleckou duší měla možnost zažít historicky první kurz, který propojil malování ptáků s jejich poznáváním. Samotné spojení dvou výjimečných lektorů – výtvarnice Jany Krohe a ornitologa a ekologa Davida Hořáka naznačovalo, že se bude jednat o výjimečný zážitek. A to také byl.

Continue reading „Postřehy z prvního Kurzu malování ptáků“

Několik poznámek k přikrmování ptáků

Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku.  Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.

Skutečně nemáme vědecké studie o vlivu přikrmování?

Podle Dobrého existují vědecké studie dokládající, že přikrmování v době hnízdění zvyšuje hnízdní úspěšnost. Které studie to jsou, ovšem nedokládá. Stejně tak nerozvádí, zda zvýšená hnízdní úspěšnost stačí k tomu, aby zvrátila úbytek početnosti ptačích druhů. Nutno uznat, že studie dokládající vyšší hnízdní úspěšnost vlivem přikrmování skutečně existují. Stejně tak existují studie dokládající něco jiného – již před 10 lety vyšla shrnující práce (Robb et al. 2008, Front. Ecol. Environ. 6, doi:10.1890/060152) o vlivu přikrmování na ptáky, leccos se lze dočíst také na Conservation Evidence (www.conservationevidence.com) nemluvě o důkladnější rešerši odborné literatury. Není tedy třeba čekat desítky let. Poznatků o vlivu přikrmování na ptáky je dost už teď. Jen jsou to poznatky proměnlivé, někdy si protiřečí a někdy jsou třeba už neaktuální. Prostě se nedají vyložit jednoduše ano nebo ne, stejně jako celá příroda. Můžeme jednotlivé studie konkrétně kritizovat, pokud pro to najdeme dostatečně silné argumenty, ale ignorovat bychom je neměli, natož si vybírat jen to, co se nám hodí do krámu.

Foto: Neil Fletcher

Potravní nároky ptáků jsou různorodé

Petr Dobrý doporučuje přikrmovat celoročně. Co na tom, že přirozenou potravu lze umělým přikrmováním stěží nahradit. Stačí se podívat na složení potravy jednotlivých ptačích druhů ve Fauně (Štastný & Hudec 2011, Fauna ČR – Ptáci – Aves III/1-2., Academia Praha) – mimochodem díle, které shromažďuje výsledky práce od ornitologů za desítky let – abychom viděli, že málokterému druhu stačí jedna složka potravy. Mnohé ptačí druhy se živí něčím jiným v době rozmnožování, něčím jiným v době čerpání zásob k podzimnímu tahu a něčím jiným zase třeba v zimě. Nemluvě o tom, že mláďata v době hnízdní péče potřebují obvykle zase něco jiného. Lze si ještě představit, že pomoc v podobě energeticky bohaté potravy v době zimního strádání je vskutku kritická; představa, že lze nahradit pestré dietní nároky celoročním krmením na krmítkách je však iluzorní.

Krmení příliš nepomůže nejvíce ubývajícím druhů

Jak známo, mezi běžnými druhy v Česku nejvíce ubývají druhy zemědělské krajiny. Není však známo, že by celoroční přikrmování mohlo pomoci zvrátit úbytek skřivanů, strnadů, chocholoušů nebo čejek. Ani katastrofální úbytek koroptví se přikrmováním nepodařilo zvrátit. Z dalších ubývajících druhů navštěvují krmítka také třeba zvonek nebo pěnkava. Posledně jmenovaní dva ale na přikrmování, zvláště to celoroční, mohou ošklivě doplatit (viz dále). Pravda, sýkora koňadra či modřinka nebo kos černý jsou na tom dobře, přibývají a dost možná že k tomu přispívá i přikrmování. Ale dovozovat z toho, že celoroční přikrmování může zachránit naše ubývající druhy, je přinejmenším troufalost.

Pozor na choroby

Polní ptáci ubývají snad všude v Evropě včetně krmítkářské velmoci Velké Británie. Tam se krmí celoročně ostošest. Zoufalému úbytku polních ptáků krmení přesto nezabránilo. Naopak vše nasvědčuje tomu, že masivní celoroční přikrmování je zodpovědné za dramatický úbytek zvonků v Británii. V roce 2005 byla ve Velké Británii poprvé zjištěna trichomonóza u pěnkavovitých ptáků. Tato choroba způsobovaná parazitickým prvokem se na pěnkavovité pěvce zřejmě rozšířila z jejích tradičních hostitelů, holubů. Pro pěnkavovité ptáky je často smrtelná. Nejvíce byli postiženi zvonci – v roce 2006 dosáhla jejich populace v Británii maxima, 4,3 mil jedinců, v roce 2016 už jen 1,5 mil jedinců, tj. více než 60 % úbytek za 10 let. Vše nasvědčuje tomu, že významně k tomu přispělo právě celoroční přikrmování (více viz Lawson et al 2018, Phil. Trans. R. Soc. B 373: 20170091). Choroba se dále rozšířila do Skandinávie a dále do kontinentální Evropy, vyskytuje se i u nás, byť stále ne v takové míře jako ve Velké Británii. I u nás výrazný úbytek zvonků pozorujeme, souvislost s trichomonózou ovšem jen předpokládáme.

Zvonek pravděpodobně nakažený trichomonózou. Zdroj: www.gardenwildlifehealth.org/garden-wildlife

Poznej a chraň

Aby bylo jasno: na přikrmování ptáků v zimě není nic špatného. Je třeba se jen držet jednoduchých zásad a naslouchat odborníkům. Přikrmování ptáků je úžasným způsobem, jak se dostat blíž k přírodě. Kromě toho, že se o ptácích ledacos dozvíme, třeba dostaneme chuť pomoci i jinak než kupováním si odpustků v podobě celoročního krmení. Celá naše krajina je nemocná a nemocný je i náš vztah k ní. Ten nevyléčíme přikrmováním a ignorováním vědeckých poznatků.

Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť

První ptačí navrátilci ze zimovišť museli v uplynulých dnech čelit silným mrazům. Občasné mrazíky a chladnější počasí jsou sice schopni zvládat, ale letošní delší mrazivé období místy doprovázené i sněhovou pokrývkou jim značně ztížilo přístup k potravě, kterou v tomto období tvoří hlavně žížaly. Ptáci tak hledali místa, kde měli alespoň nějakou šanci něco ulovit. Na mnoha místech tak bylo možné zahlédnout ptáky i v těsné blízkosti lidských sídel, například na dvorcích nebo zahradách, kde se obvykle neobjevují. Na potravně vhodných stanovištích lidé pozorovali i nezvykle velká hejna. Změnilo se i chování ptáků – zejména oslabení jedinci ztráceli plachost a při vyrušení odlétali často až na poslední chvíli. Velmi slabí jedinci pravděpodobně nepřežili, ale nastávající oteplení přináší naději pro ptáky v dobré kondici.

Ptačí navrátilci museli čelit silným mrazům. Vysílení ptáci ztráceli plachost. Foto: Filip Laštovic

Continue reading „Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť“