Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2023

Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 32 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zúčastnilo se jich více než 500 návštěvníků, které neodradilo ani větrné počasí, provázející sobotní akce konané o hlavním, prvním únorovém víkendu. Odměnou pak byly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (morčáků, turpanů, hoholů i hoholky), ale třeba i dvou tokajících párů orlů mořských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.

Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!

Vycházky (nebylo-li u konkrétní vycházky v pozvánce uvedeno jinak) se uskutečnily v rámci projektu Okřídlení sousedé. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.

Sčítání středočeských a pražských labutí

Sčítání labutí velkých (Cygnus olor) má v naší zemi dlouhou tradici, největší rozmach nastal v 80. a 90. letech 20. století. Následovala však mnohaletá odmlka, která byla přerušena až nedávno z iniciativy původního koordinátora RNDr. Jana Hory. Díky regionálním pobočkám ČSO se podařilo v posledních letech zorganizovat sčítání téměř ve všech krajích. Letos sčítání proběhne ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy, tedy na území, odkud bylo tradičně hlášeno nejvíce hnízdících párů.

Labuť velká na hnízdě. Foto Petr Šaj.

Žádáme všechny čtenáře o pomoc při sčítání. Pokud v této hnízdní sezóně potkáte ve středních Čechách nebo v Praze labutě, zapište vaše pozorování do databáze birds.cz. Nejcennější jsou pro nás záznamy z první poloviny června, ale uvítáme každé pozorování z období od května do srpna. Svými záznamy můžete výrazně zpřesnit výsledky sčítání. Labutě často dokáží obsadit i lokality, které jsou stranou ornitologického zájmu (návesní rybníčky, polabské tůně, bezejmenné rybníčky v polích apod.), a některé páry tak mohou uniknout pozornosti. V rámci sčítání se zjišťuje početnost hnízdících i nehnízdících labutí. U hnízdících párů se sleduje počet mláďat v rodinkách. Pokud to okolnosti dovolují, rozlišují se šedá a bílá (immutabilní) mláďata. O této barevné mutaci si přečtěte více v článku P. Dolaty a J. Mourkové.

Příklad labutí rodinky s mláďaty dvou barevných mutací. Foto M. Sobotka.

U nehnízdících labutí se zaznamenává podíl mladých ptáků ve 2. kalendářním roce. Pozorování zadávejte včetně hnízdní kategorie, oceníme i jakoukoliv poznámku a fotografii. Smysl mají i záznamy labutí na již známých hnízdištích, pomůžou odhalit více detailů z hnízdní biologie druhu, jako je například průběh ztrát mláďat v čase. Navštívili jste zastrčenou vodní plochu a labutě jste nezastihli?
I tento údaj je pro nás cenný. Zadejte do birds.cz jakýkoliv jiný pozorovaný ptačí druh a do poznámkyk lokalitě napište „labutě nezjištěny“.
V případě dotazů nás můžete kontaktovat na e-mailu scitani.stc@email.cz.

Pavel Bergmann a Jan Krejčík

vlajka Ukrajiny

Prohlášení ČSO k ruské agresi na Ukrajině

vlajka Ukrajiny

Česká společnost ornitologická odsuzuje agresi Ruské federace proti Ukrajině. Válečný konflikt je katastrofou jak pro obyvatele válčících stran, tak pro ptáky a přírodu dotčeného území. Po letech relativní stability, která je nezbytným předpokladem k řešení globálních výzev, jako je klimatická změna a masové vymírání druhů, považujeme za opovrženíhodné plýtvat lidskými životy, úsilím a prostředky vyvoláním válečného konfliktu ze strany Ruska.

Vyjadřujeme podporu obyvatelům Ukrajiny, kteří usilují o život v otevřené demokratické společnosti. Vyjadřujeme podporu i naší partnerské Ukrajinské společnosti pro ochranu ptáků (USPB, BirdLife Ukrajina). Uvědomujeme si, že organizace našeho typu mohou efektivně fungovat, sdružovat členy a naplňovat své poslání ve výzkumu a ochraně ptactva a přírody pouze ve svobodném státním zřízení, které uznává základní lidská práva.

Pro naše přátele, kolegy i všechny ostatní, kdo jsou válkou postiženi, včetně ptáků a přírody, si přejeme brzké ukončení bojů a návrat ke klidnému životu ve svobodné demokratické zemi.

Děkujeme všem členům ČSO, kteří projevují svoji podporu Ukrajině dary v humanitárních sbírkách nebo jakýmkoli jiným způsobem.

 

Jiří Flousek, předseda, jménem výboru a pracovníků kanceláře ČSO

 

Doplnění 17. března 2022

Česká společnost ornitologická se od počátku zapojuje do pomoci ukrajinským občanům, včetně pracovníků a členů Ukrajinské společnosti pro ochranu ptáků (USPB) a spolupracovníků celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků a hnízdního atlasu ptáků Evropy. Protože nemáme zkušenosti a schopnosti profesionálních humanitárních organizací, snažíme se plošnou pomoc doplnit a zacílit tam, kde k tomu máme podmínky:

  • prostřednictvím USPB jsme rozeslali přehled odkazů na informace v ukrajinštině (díky Danovi Křenkovi za zprostředkování), jsme připraveni poskytnout individuální pomoc, když se na nás někdo obrátí,
  • tým mezinárodního výzkumu a monitoringu je v kontaktu se spolupracovníky, kteří zatím zůstávají na Ukrajině; jsme připraveni jim obratem pomoci v případě potřeby,
  • přednáškovou místnost na správě ptačího parku v Josefově jsme zaregistrovali jako prostor k nouzovému ubytování uprchlíků,
  • jsme v kontaktu s BirdLife Europe a dalšími evropskými organizacemi, abychom vzájemně své kroky koordinovali.

Kdo má tu možnost, neměl by váhat s nabídkou ubytování nebo poskytnout finanční dary (např. Člověk v tísni, Nesehnutí (podpora ukrajinského neziskového sektoru), Post Bellum, Velvyslanectví Ukrajiny v České republice).

Zdeněk Vermouzek

Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2022

Vážení organizátoři Vítání ptačího zpěvu,

jelikož Vítání ptačího zpěvu navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli, připadá letos Vítání ptačího zpěvu na víkend 30. 4. – 1. 5. 2022. Pokud plánujete akci spojenou s oslavou příchodu jara v ptačí říši, prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, přibližného programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 20. března 2022, nejlépe přes Google formulář. Prosím o dodržení termínu kvůli mapě. Dodatečné přidávání vycházek je v ní časově náročné.

Případná pdf pozvánek můžete posílat na dobruska@birdlife.cz.

Přehled všech akcí bude jako obvykle součástí Spolkových zpráv 2/2022, které vyjdou počátkem dubna (zveřejnění ve SZ nemůžeme garantovat u akcí nahlášených po 20. březnu), a současně bude uveřejněn na webu a Facebooku ČSO.

Jednotlivé akce je možné pořádat i v dřívějším nebo naopak pozdějším termínu, než je první květnový víkend. Zároveň bychom chtěli všechny organizátory požádat o uvádění názvu a loga ČSO při propagaci vašich akcí.

Před začátkem akcí budeme jako obvykle posílat podrobnější informace. Předem ale můžete počítat s již tradičním zadáváním výsledků: seznam pozorovaných druhů do avifu a ostatní informace přes google,  fotografie přímo na můj výše uvedený mail.

Všem organizátorům předem děkujeme za ochotu a přispění k zdárnému průběhu celé akce!

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2021

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

Matěj, 19 let, Ostravsko

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům jsem se dostal díky dokumentu Rajští ptáci. Baví mě hlavně chodit do terénu, moje oblíbená skupina jsou šplhavci, o strakapoudu jižním píšu středoškolskou odbornou činnost. Velmi mě zajímají také tropičtí ptáci a jejich ekologie. V budoucnu bych chtěl za ptáky hodně cestovat a rád bych se podílel na jejich ochraně a výzkumu.

 

 

 

Lukrécia, 20 let, Olomoucko + Praha

Už v kočárku jsem s mamkou pozorovala ptáky za pomocí atlasu, i když to byli třeba jen kosi. Když jsem byla trochu větší, chodila jsem na ornitologické výpravy s přírodovědným oddílem Lid medvědího potoka. Během dospívání mě ale vůbec nenapadlo, že bych se ptákům jednou chtěla věnovat. Prvního ptáka jsem si ze sítě vymotala sama v roce 2018, což spustilo lavinu v mém zájmu o ornitologii. Začala jsem opět s pozorováním ptactva v okolí Olomouce, a nakonec se zúčastnila několika výzkumů, týkajících se migrační ekologie rákosníků obecných a závislosti míry skvrnitosti vajec na kvalitě samic vlaštovek obecných. Momentálně studuji na PřF UK a mám v plánu svůj zájem o ornitologii jen rozvíjet, a to nejen v rámci chystaného článku. Můj nejoblíbenější dinosaurus je Diplodocus.

Lukáš, 17 let, Přerovsko

Příroda mě fascinovala už v útlém dětství. V devíti letech mi ale po návštěvě muzea ORNIS v Přerově zcela učarovali ptáci a od té doby se můj veškerý zájem soustředí právě sem. Na střední škole se tento vztah k ornitologii ještě prohloubil a nyní ptáky především pozoruji, fotím a monitoruji. Zajímám se také o jejich ochranu a ekologii. Díky cestám po republice i do ciziny jsem měl možnost seznámit se s různými biotopy a řadou zajímavých a vzácných druhů. A protože mi ptáci a cestování přirostli k srdci nejvíce, chci v budoucnu biologii vystudovat a stát se „bird guidem“ – mým snem je seznamovat stejně zapálené lidi s tímto úžasným světem plným barev, tvarů a zvuků.

 

Šárka, 18 let, Jizerské hory

Dlouhá léta u mě vedli na první příčce dinosauři. Tak jako šel vývoj s nimi k ptákům, tak šel i vývoj s mým zájmem a pokročila jsem i já. I když nastal tento pokrok nedávno, ptáci mě zajímaly pasivně i před tím, a to díky andulkám, které jsme chovali. O papoušky jsem se díky nim zajímala více a více, až jsem jimi zazdila dinosaury. Zároveň jsem již dlouho členem Českého svazu ochránců přírody Jizerka. Ochrana přírody je tedy jedním z mých dalších hlavních zájmů. Dnes mě zajímá hlavně ekologie, evoluce a etologie ptáků, a to především u papoušků, a tak v budoucnu bych se chtěla zaměřit hlavně na ně. Pokud se vše podaří, chtěla bych jednou pracovat na některém světovém záchranném programu ve volné přírodě či v zoologických zahradách.

Kuba, 20 let, jižní Morava + Praha

O přírodu jsem se zajímal už od mala, postupně ale můj zájem o ptáky převládl nad savci, hmyzem, dinosaury i vším ostatním. Zatím byla mým největším ornitologickým počinem asi má Středoškolská odborná činnost – zjišťoval jsem, jestli a jak ptákům pomáhají nebo škodí lesní průseky kolem elektrického vedení. Výsledky mojí práce se mi také podařilo vydat ve vědeckém článku. A výzkumu ptáků se chci věnovat i dál – teď studuji na Přírodovědecké fakultě UK a připravuji projekt mé bakalářské a pak snad i diplomové práce. Ze všech ptáků mám nejradši šoupálka – hlavně kvůli jeho roztomilému hopsání po kmenech. Naopak moc velký kámoš nejsem se strakami, které mi už párkrát snědly oběd.

Ondra, 24 let, Plzeňsko

Od útlého věku jsem doslova ujížděl na dokumentech Davida Attenborougha. Ze všeho nejvíc mě v nich fascinovala rozmanitost zvířecího chování. Na vysoké škole jsem se odhodlal proniknout do chování právě ptáků, protože jejich chování je jedno z nejzajímavějších. Stal jsem se součástí výzkumného týmu (Facebook), se kterým studuji chování jednoho z nejagresivnějších ptáků ťuhýka obecného. Postupně se snažím poznávat nové a nové druhy opeřených dinosaurů, a i díky akademii se to úspěšně daří. V budoucnu bych se chtěl věnovat opravdovému výzkumu ptačího chování a zjistit, jak tito úžasní tvorové vnímají svět okolo sebe.

 

Adéla, 22 let, Sedlčansko

Zvířata a příroda pro mě byly už od malička nedílnou součástí života a dychtivější zájem o opeřence se projevil ještě v plenkách mojí první chycenou slepicí u nás na dvorku. Nejbližšími se mi stali dravci a pěvci, takže jsem začala před pár lety vyrábět krmítka, pítka a budky. To je zatím asi moje největší aktivita v oblasti ornitologie. V budoucnu bych rozhodně chtěla dosáhnout lepší spolupráce mezi ornitology a soukromými zemědělci, mezi které patří i má rodina a naši předci. Z mého pohledu zemědělce a milovníka ptáků vidím, že dochází k mnoha nedorozumění a nevědomosti a to bych chtěla změnit, protože na komunikaci a spolupráci mezi těmito skupinami podle mě stojí budoucnost nejen ptačí populace.

Ondra, 19 let, Beskydy

K přírodě jsem byl veden již od mala, ale nakonec u mě zvítězila ornitologie. Dostal jsem se k ptákům, přes chov drobných exotů až po pozorování a aktivitu v terénu. V nejbližší možné době, bych si rád udělal kroužkovací licenci a věnoval se kroužkování a podílení se na výzkumu. Jinak se snažím vyrábět budky pro ptáky a rozvěšovat je po okolí. Je zajímavé pozorovat, jak se hnízdění každý rok mění a díky kroužkování vím, že někteří ptáci mi v nich hnízdí již pravidelně. Do budoucna bych se určitě rád ptákům věnoval nadále.

 

Sylvie, 15 let, Krkonoše

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům mě přivedl dědeček. Ráda trávím hodně času v terénu, nejvíce se zajímám o horské druhy pěvců. Jsem členkou Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP, kde spolupracuji na mapovacích projektech. V budoucnu bych chtěla studovat zoologii a věnovat se ochraně přírody. Myslím si, že Akademie je skvělou příležitostí pro mladé lidi poznat vrstevníky, kteří se zajímají o ptáky a velkou příležitostí se přiučit od zkušenějších.

 

 

Honza, 23 let, Úvaly + Praha

Od útlého věku jsem se zajímal o přírodu. Začalo to dinosaury a skončilo to (prozatím) …taky dinosaury, tedy jedinými dodnes přeživšími, tedy ptáky. Ačkoliv mě baví asi od sedmi let, v pubertě jsem se na chvíli od zájmu o ně odvrátil, abych se jim mohl od roku 2015 opět naplno věnovat. To mi vydrželo dodnes, kdy mě zájem o přírodu jako celek zavál až na Přírodovědeckou fakultu UK, na které aktuálně dokončuji magisterské studium. Ve škole se věnuji ekologii městských společenstev ptáků, ve volném čase pak vedu od roku 2017 ornitologický kroužek v Úvalech, ptáky pozoruji, kroužkuji, fotím a píšu o nich blog. Rád jezdím za novými druhy v ČR i do zahraničí. V budoucnu bych se chtěl i dále věnovat popularizaci přírody a samozřejmě hlavně ptákům, a to jak ve volném čase, tak i ve vědě.

Verča, 18 let, Ostravsko

Příroda je mým koníčkem už odmala. Vyrůstala jsem na dokumentech o zvířatech a pravidelně jsem se ze zvědavosti účastnila všech možných soutěží. Mou vášní je zoologie a do budoucna ji určitě plánuji studovat společně s ekologií a evolucí. Miluji výpravy do terénu a bádání. To jsem si mohla vyzkoušet při vypracování mé SOČ v rámci Ostravské univerzity. Tam jsem sice nezkoumala opeřenstvo, nýbrž hmyz, konkrétně brouky. Vzpomínám si, že u toho se nám podařilo najít hnízdo, u kterého jsme strávili celý den a brouky jsme přesunuli na druhou kolej. Tehdy se ve mně opět probudilo nadšení do ornitologie a v dnešních dnech už chodím do terénu převážně za tímto účelem.

Honza, 17 let, Šumpersko

Už jako malé dítě jsem byl fascinován přírodou. Asi jako spousta malých kluků jsem se zajímal o dinosaury, na kterých jsem v podstatě vyrostl. Později jsem se ale začal zajímat spíše o přírodu současnou. Ptáky mám rád odjakživa, ovšem významným milníkem, díky kterému jsem ptákům nejvíce propadl, byl vstupní úkol do Biologické olympiády, který jsem si vybral a ve kterém jsem pozoroval ptáky vázané na vodní plochy v roce 2019/20. Opeřenci mi přirostli k srdci a já se od té doby vydávám do přírody primárně za účelem pozorovat jejich úžasný život. Určitě bych chtěl, aby mé budoucí povolání bylo spjaté s přírodou. Momentálně studuji na gymnáziu. Na ptácích mě nejvíce fascinuje jejich biodiverzita – každý pták je unikát, každý je něčím výjimečný!

Kuba, 22 let, Mělnicko

K zájmu o přírodu mě vedla rodina už od útlého dětství, už jako úplně malý kluk jsem byl fascinován hlavně podmořským světem, sledoval jsem různé dokumenty a chtěl jsem být mořským biologem. Ale moře je daleko, a tak jsem zjistil, že ani u nás to není nuda, tak jsem se asi kolem 13 let začal naplno věnovat ptákům. Kromě pozorování ptáků pro radost, se rád zapojuji i do různých monitoringů (IWC, LSD), v kterých vidím velký smysl. Můj zájem o přírodu vyvrcholil přihláškou na PřF UK, kde nyní studuji bakalářské studium. Ač jsou ptáci mým velkým koníčkem, studijně se hodlám věnovat druhé skupině létajících obratlovců – netopýrům. Zoologii a přírodovědě bych se chtěl věnovat i v budoucnu, snad budu mít to štěstí…

Gabča, 25 let, Brněnsko

Ptáci mě uchvátili už když jsem byla malá, prvním pozorováním byl brhlík lezoucí hlavou dolů u nás doma na smrku. Blíže jsem se s nimi seznámila ale až na konci střední školy a rozhodla se, že se jim budu věnovat i na vysoké. Ve výzkumu se zabývám hlavně hnízdním parazitismem kukaček a studuji obranné mechanismy jejich hostitelů. Mimo školu se pak zapojuji do mapování pro Jihomoravskou pobočku ČSO a jezdím pomáhat na kroužkovací akce. V Brně jsem spoluvedoucí ornitologického kroužku pro děti a v budoucnu bych se ráda více zapojila do dalších aktivit, které souvisí s ochranou ptáků.

 

Mikuláš, 20 let, Ostravsko

Od mala jsem se zajímal o přírodu a všechno živé. Pro ptáky jsem se nadchnul v 11 a od té doby mě to nepustilo. V 16 jsem měl možnost strávit rok na střední škole v USA, kde jsem poznal úžasnou ptáčkařskou komunitu, trochu jiný přístup k ptáčkaření a spoustu nových druhů.  Na vysoké škole nakonec nestuduji ptáky, ale všeobecné lékařství. Ptáci mi přesto zůstali jako krásný koníček, který mě připravuje o většinu mého volného času. Vždycky rád vyrazím na nějakou zajímavou lokalitu, i když většinu času na ptácích teď trávím kroužkováním.

dudek na Josefovských loukách

O uplynulém víkendu proběhlo netradiční Vítání ptačího zpěvu

dudek na Josefovských loukách
Dudek chocholatý byl pozorován hned na několika místech. Foto: Břeněk Michálek

Ačkoli skupinové akce, tedy ani klasické Vítání, se ještě konat nemohlo, lidé si přivítání ptačího zpěvu ujít nenechali. O prvním květnovém víkendu jsme zaznamenali 1 109 vycházek, při nichž byl zaznamenán alespoň jeden druh do faunistické databáze Avif. Nejvíce vycházek (190) se uskutečnilo v Jihomoravském kraji, kde také bylo pozorováno celkem nejvíce druhů – neuvěřitelných 176 druhů během jednoho víkendu! Co se týče početnosti, bodovala vlaštovka obecná (7 726 jedinců), následovaná rackem chechtavým (3 420 jedinců), třetím nejpočetnějším druhem byl špaček (1302 jedinců).

Zaznamenali jsme i zajímavé druhy, které jistě potěšily každého pozorovatele. Hned na několika místech lidé pozorovali dudky či rybáky černé. Zaznamenány byly i první letošní hrdličky divoké. Více podrobností na mapě Vítání.

Organizátoři, kteří dělají akce pravidelně a spojují je s kroužkováním, často nechtěli tuto tradici přerušit. Uskutečnili proto komorní Vítání, bez diváků. Takové proběhlo například v Jiříkovicích. Třeba vás zaslaná reportáž naladí na vycházku o následujícím víkendu – ptáci stále ještě zpívají.

Těšíme se, že netradiční Vítání proběhlo snad naposled a příští rok už se budeme moci těšit na normální setkání v přírodě.

Výzva ke spolupráci na katalogu hnízdišť ledňáčka říčního (Alcedo atthis) ve Středočeském kraji

Samec (vpravo) a samice (vlevo) ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Foto: Libor Marčík

Ledňáček říční hnízdí ve strmých březích vodních toků a nádrží, kde si vyhrabává noru tvořenou hnízdní chodbičkou a hnízdní komůrkou. V poslední době dochází k nevhodným zásahům v místech, kde ledňáčci hnízdí. Proto se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) – Regionální pracoviště Střední Čechy rozhodla pro zmapování hnízdišť ledňáčka říčního na území Středočeského kraje. Na některých lokalitách na tomto velkém území probíhají několikaleté projekty zaměřené právě na tento druh.

V současné době je zmapována oblast Podblanicka, Benešovska, Vlašimska a Středního Povltaví. Tuto velmi rozsáhlou oblast zmapoval Pavel Čech, koordinátor národního programu ALCEDO. Tento program vznikl v roce 1994 jako jeden z programů Ochrany biodiverzity Českého svazu ochránců přírody. Jeho náplní je výzkum ekologie a ochrana ledňáčka říčního. Pavel Čech zahájil výzkum na výše uvedeném území před 45 lety, zmapoval hnízdní možnosti ledňáčků a vytipoval nové hnízdní příležitosti a mnoho let ověřoval stálá hnízdiště ledňáčka. Dospělé jedince i mláďata kroužkoval. Území v okolí Berounky a jejích přítoků v Českém krasu již několik let mapuje Jaroslav Veselý ve spolupráci s Liborem Marčíkem. Dospělé jedince i mláďata zde kroužkuje ve spolupráci s Alenou Hadravovou. Na Křivoklátsku začal s mapováním hnízdišť ledňáčků Michal Souček, který dospělé jedince i mladé vzletné ptáky kroužkuje. Oblast jihovýchodně od Prahy (Průhonice, Jesenice, Říčany) je také dobře zmapovaná spolu s většinou pražských potoků. Zde se výzkumem ledňáčka říčního zabývá už několik let Alena Hadravová a ve spolupráci s pražskými ornitology jsou kroužkováni dospělí jedinci i mláďata.

Vzhledem k rozsáhlosti území Středočeského kraje, na kterém bychom chtěli zmapovat hnízdiště ledňáčka říčního, uvítáme pomoc kolegů ornitologů. Z okresu Praha – východ máme zmapovanou jen Rokytku (od Tehovce po Radošovice), Říčanský potok (od Světic po Říčany), Dobřejovický potok (od Doubravic po Dobřejovice), Pitkovický potok (od Svojšovic po Lipany) a Botič (od Čenětic po Radějovice), ostatní vodní toky v tomto okrese zmapované nejsou (okolí Kamenice, Velkých Popovic, Mnichovic, Kostelce nad Černými lesy, Úval, Čelákovic a Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi). Dále nám chybí data o hnízdištích v okresech Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav a Nymburk. V okrese Příbram máme data pouze z v. n. Slapy a okolí a Kocáby. V okrese Beroun chybí data z oblasti Hořovic, v okrese Kladno okolí Kamenných Žehrovic a část Loděnického potoka (od Stochova po Unhošť), Slaný a Velvary.  V okrese Praha – západ chybí data z Vltavy, v okrese Rakovník data z Rakovnického potoka (od pramene blízko obce Drahouš po Rakovník), z Líšanského potoka a části Loděnického potoka (od pramene blízko obce Kroučová po Mšecké Žehronice). Při nalezení hnízdiště ledňáčka by bylo dobré pořídit fotografii hnízdní stěny, případně nory, zaznamenat souřadnice a spolu se stručným popisem lokality zaslat na email – jaroslav.vesely@nature.cz nebo michal.soucek@nature.cz.

Informace k hnízdění:

Mládě ledňáčka říčního (Alcedo atthis) po vylétnutí z nory. Foto: Libor Marčík

Obvyklá délka nory je 40 až 70 cm, ale může být i delší než 1 m. Ledňáček hnízdí obvykle dvakrát během hnízdní sezony, méně často třikrát, byla zaznamenána i čtyři hnízdění. Hnízdní sezona trvá od poloviny března do září. Své hnízdní teritorium ledňáček obsazuje již začátkem března. Početnost hnízdících párů značně kolísá v závislosti na průběhu zimy, pokud jsou déle trvající mrazy, většina zimujících jedinců nepřežije, tažní jedinci se vracejí později. Důležitým faktorem ovlivňujícím početnost hnízdících párů je dostatek vhodných hnízdních příležitostí a dostupnost potravy. Hustota hnízdících párů bývá uváděna 1–3 páry na 10 km toku, ale velmi záleží na množství hnízdních příležitostí a bohatosti potravní základny. V teritoriu hnízdícího páru bývá někdy více hnízdních nor, které pár využívá pro jednotlivá hnízdění. Časté bývá překrývání hnízdění, kdy samec v jedné noře dokrmuje mláďata, zatímco v jiné noře už samice snáší další vejce. Pokud probíhá další hnízdění ve stejné noře, samice snáší vejce až po vyvedení mláďat a vyčištění nory od trusu a vývržků. Při posledním hnízdění v sezoně obvykle mláďata krmí oba rodiče. Počet hnízdících párů v ČR byl v období 2001–2003 odhadnut na 500–900.

 

Za spolupráci děkují

Jaroslav Veselý, Michal Souček, Alena Hadravová

Rekordní sýččí sezóna

Nikdy v minulosti jsme nezaznamenali tolik hnízdění a vyvedených mláďat sýčků jako letos. Výskyt jsme zjistili na 55 lokalitách, na 29 z nich jsme potvrdili i hnízdění. Celkově sýčci vyvedli nejméně 66 mláďat včetně rekordní snůšky se 7 mláďaty. Letos také sýčci zahnízdili už v 11 našich budkách, z toho v 8 bylo hnízdění úspěšné a z budek tak vyletělo 29 mláďat (z celkově 59 zjištěných mláďat). V dalších 17 budkách jsme nalezli alespoň pobytové stopy. To je při počtu 98 našich budek využívanost dosahující skvělých 29 %. Sýčkům jsme se snažili pomoci i jinak. Na 11 místech jsme domlouvali hospodaření zajišťující optimální loviště. Na mnoha lokalitách jsme nainstalovali berličky pro snadnější lov a také jsme odstranili desítky technických pastí ohrožujících zejména vyvedená mláďata. Snad i díky tomu přežije co nejvíce mladých ptáků.

Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří ochranu sýčků v ČR podporují.

Mirek Bažant a Martin Šálek


Partnerem ochrany sýčků v ČR je i Lafarge Cement a.s.

Logo Expodům

Párty stan na naše akce darem od firmy Expodům

Logo Expodům

Česká společnost ornitologická se během celého roku účastní mnoha nejrůznějších akcí. K možnosti prezentace naší organizace nám dlouhou dobu chyběl praktický rychlerozkládací stan. Náš problém vyřešila firma Expodum, která se rozhodla nás podpořit a party stan nám darovala. Stan je skladný a lze ho rozložit za pár minut. Za tuto vřelou nabídku a podporu naší organizace mnohokrát děkujeme.

Výzva k podání nabídky – nákup terénního automobilu 4×4

Zadavatel

Česká společnost ornitologická

IČO: 4962549

Sídlo/místo podnikání:

Na Bělidle 252/34

150 00 Praha

Kontaktní osoba: Zdeněk Vermouzek

 

Specifikace VZ:

Název VZ: Nákup terénního automobilu 4×4 do 3,5 t pro projekt PannonEagle Life

Druh zadávacího řízení: VZMR: Otevřená výzva

Druh VZ: Dodávky (zboží)

 

Stručný popis: Předmětem plnění této veřejné zakázky je dodávka terénního automobilu typu pick-up pro provoz v rámci projektu PannonEagle Life (LIFE15 NAT/HU/000902).

Výzvu k podání nabídky včetně zadávací dokumentace najdete ZDE.

O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie

Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“