Ornitologický kurz ČSO – Členové členům 2018

Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské začínající i pokročilé ornitology proběhne od 27. dubna do 1. května 2018 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Oblast je známa především výskytem teplomilné fauny (např. ještěrka zelená či kudlanka nábožná) a flory (např. sleziník hadcový). Z ptačí říše se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý, chocholouš obecný či skřivan lesní.

Během kurzu se zdokonalíme v určování ptačích druhů, jejich hlasů, seznámíme se s jejich hnízdní biologií, zaměříme se na problematické skupiny ptáků a vyzkoušíme si různé metody výzkumu přímo v terénu. Čtyři dny plné ranních výprav za ptačím zpěvem, zajímavých přednášek či večerní procházkou za nočními ptáky s předními českými profesionálními ornitology nás obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.

Účastníci kurzu při poobědové pauze – Členové členům 2016. Foto: Vojtěch Brlík

Zájemci o účast, zasílejte vyplněnou přihlášku a případné dotazy na adresu vojtech.brlik@gmail.com. Uzávěrka zasílání přihlášek je 25. března 2018. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky. Kurz není určen pro ty, kteří se ho v minulých letech již zúčastnili. Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 2 000 Kč pro členy ČSO (2 500 Kč pro nečleny). Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit na 1 200 Kč.

Přihláška na ornitologický kurz Členové členům 2018

Na setkání se těší

Vojtěch Brlík a Ivana Kroutilová

Mezinárodní sčítání vodních ptáků 2018

Foto: Petr Musil

Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census – IWC) proběhne o víkendu 13. a 14. ledna 2018. Tento projekt koordinuje Wetlands International (www.wetlands.org), u nás Fakulta životního prostředí ČZU (www.fzp.czu.cz) a členové ČSO jsou jeho pravidelnými spolupracovníky.

Sčítání každoročně přináší důležité informace o zimování vodních ptáků. Na základě dlouhodobých výsledků tohoto projektu publikovaných v prestižním ornitologickém časopise Ibis (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ibi.12559/full) bylo zjištěno, že dostupnost lokalit vhodných k zimování se ve střední Evropě mění a ptáci na to reagují. Některé druhy posouvají svá zimoviště směrem na sever nebo severovýchod, jiné stále častěji využívají k zimování stojaté vody, lokality ve městech nebo chladnějších oblastech.

Chcete se zapojit nebo již jste aktivním účastníkem? Bližší informace a možnost přihlašování na lokality naleznete na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.cz nebo prostřednictvím mailu musilovaz@fzp.czu.cz.

Zuzana Musilová

Výstava Litomyšlská ornitologie

Od konce ledna 2018 budou mít návštěvníci Regionálního muzea v Litomyšli příležitost prohlédnout si velkou výstavu, která představí významné ornitology Litomyšlska od 19. století po dnešek, seznámí je s kroužkováním ptáků i s dalšími činnostmi ornitologických kroužků, jež mají v Litomyšli dlouhou tradici od 60. let 20. století. Jejich práci si bude možné prohlédnout i v reportážích z konce 70. let.

 

Otevřeno denně mimo pondělí 9 – 12, 13 – 17 hodin, o víkendech a svátcích 9 – 17 hodin.

 

Regionální muzeum v Litomyšli a Pardubický kraj

Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl tu možnost poprvé v životě navštívit oblast Českého lesa – jeho severní část a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Mám několikaleté zkušenosti s touto „expediční“ ornitologií z východního Slovenska a tak jsem se na objevování a poznávání pro mne nových území velice těšil. Dostaly se ke mně i kusé informace o možném výskytu orla křiklavého v tomto regionu a tak jsem měl k těšení o důvod víc.

Mapování proběhlo ve dvou čtyřdenních termínech a to na přelomu května a června a začátkem července. Ptáci byli sledováni z předem vytipovaných bodů v krajině i z náhodných stanovišť po obvodu pohoří.  Kromě jedné výjimky v Německu byl monitoring prováděn výhradně z české strany mezi Rozvadovem a Starou Vodou (okr. Cheb). Na čtrnácti stanovištích jsem pozoroval celkem 37 hodin a 40 minut čistého času a podařilo se získat celkem 237 faunistických pozorování různých druhů dravců. Z pohledu frekvence pozorování byla nejpočetnějším druhem káně lesní se 101 záznamem (42,6%), následovaná luňákem červeným se 62 záznamy (26,2%), poštolkou obecnou se 46 záznamy (19,4%) a včelojedem lesním s 20 záznamy (8,4%).  Z dalších druhů dravců byli pozorováni orel křiklavý, moták sp., ostříž lesní, krahujec obecný a luňák hnědý – viz přiložená tabulka.

Při přejezdech mezi jednotlivými pozorovacími stanovišti v krajině Tachovska mi nedalo občas se zastavit a rozhlédnout se. Bylo to zejména v místech, kdy jsem z auta zahlédl větší koncentraci dravců nebo této možnosti napovídala situace v krajině (např. plošné kosení nebo sklízení luk). Na těchto zastávkách jsem viděl většinou káně lesní, poštolky obecné, luňáky červené a v menší míře i luňáky hnědé. Občas se ukázal moták pochop a jednou orel mořský. Z dalších ptáků to byli krkavci velcí, vrány černé, čápi bílí, volavky popelavé i jedna volavka bílá a čejky chocholaté.

Závěrem nutno dodat, že mne severní část Českého lesa a okolí nadchla a bude-li k tomu příležitost, rád se do příhraničních i jiných území západní části naší republiky znovu podívám. A nejen kvůli zajímavému potenciálu druhové pestrosti dravců…

druh počet pozorování zastoupení v %
káně lesní 101 42,6
luňák červený 62 26,2
poštolka obecná 46 19,4
včelojed lesní 20 8,4
orel křiklavý 3 1,3
moták sp. 2 0,8
ostříž lesní 1 0,4
krahujec obecný 1 0,4
luňák hnědý 1 0,4
CELKEM 237 100,0

Text i foto: Oldřich Šreibr

Nosí sýček smrt?

Houkání přepisované jako „půůůjď“ si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. Zvědaví sýčci se navíc občas nechali přilákat světlem v okně, a protože se celou noc svítilo obvykle jen u těžce nemocných, pověra byla na světě. Sýčci si svým hlasem a chováním neprávem vysloužili označení poslů smrti či průvodců posmrtným životem, a to nejen u nás, ale v některých starých kulturách, jako byli Féničané, staří Číňané nebo Egypťané. Ve středověku byly sovy včetně sýčků dokonce součástí ďábelské trojice spolu s kozlem a opicí. Naopak mnohé staré národy v Mezopotámii, starověkém Řecku nebo Sýrii si sýčka vážili, zobrazovali ho na cenných uměleckých předmětech, brali ho jako symbol moudrosti nebo ho například při pohřbívání dávali do hrobů jako dobrého průvodce při přechodu na onen svět. Jako dobré znamení sýčky vnímali i Athéňané, kteří si sovy dokonce vozili s sebou do bitev, aby mohli jejich vypuštěním dodat odvahu vojákům.
Dosavadní výzkum pracovníků ČSO provedený na datech o výskytu sýčka a počtu zemřelých v celkem 51 obcích ukázal, že lidé ve vesnicích obydlených sýčky neumírají častěji než lidé v sýčky neobsazených vesnicích. Při současném počtu sýčků v Česku je tedy zaslechnutí naříkavého „půůůjď“ spíše důvodem k radosti, protože k zaslechnutí této ohrožené sovy je potřeba velká dávka štěstí.

Jak sýčkovi pomoci?

Inspirujte se, jak pomoci nejen sýčkům, ale i jiným ptákům, drobným savcům, obojživelníkům, ještěrkám, broukům, motýlům, čmelákům, včelám a dalším živočichům. 

Odstraněním technických pastí, jako jsou například nádrže s hladkými stěnami, odstavené vertikálně postavené roury a trubky nebo pohozené provázky a síťovina.
Ponecháním neposečených pásů trávy – kořist sýčka žije ve vyšším porostu, odkud se ale dostává i do okolních posekaných ploch, kde ji sýček může ulovit.
Pastvou, která by neměla být intenzivní. Po zvířatech by tak měla zůstat mozaika různě vysokého porostu.
Instalací berličky pro lov – jednoduchého posedu ve tvaru T po okrajích rozlehlejších luk nebo polí beze stromů či jiných vhodných posedů v okolí, se bude dobře lovit nejen sýčkům.
Omezením trávení hlodavců a chemie, která zabíjí potravu sýčků. Vhodnější je vytvořit dobré podmínky pro přirozené predátory škůdců.
Podporou udržitelné produkce, to znamená upřednostňováním biopotravin a potravin a výrobků z místní produkce.
Ponecháním starých stromů poskytneme ptákům místo pro úkryty a posedy.
Sázením stromů nebo rovnou alejí vytvoříme ptákům pestřejší krajinu a místo pro odpočinek a lov potravy.
Vyvěšením bezpečných hnízdních budek, které sýčkům poskytnou vhodné místo pro hnízdění a ochrání mláďata před kunami. Podrobnější informace o výrobě a instalaci budek jsou na www.birdlife.cz/sycek.

Podrobnosti naleznete ve zvláštním čísle časopisu ČSO – Ptačí svět – Pták roku 2018.

O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie

Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“

Malé členské granty ČSO na rok 2018

Malé členské granty budou pokračovat i v roce 2018. Uzávěrka žádostí je 31. prosince 2017.

Ke stažení

 

Vyplněnou žádost zašlete do 31. prosince 2017 na adresu verm@birdlife.cz.

Malé členské granty jsou určeny k podpoře dobrovolné individuální aktivity členů na poli výzkumu nebo ochrany ptactva. Typicky budou jejich příjemci lidé, kteří se systematicky věnují amatérské ornitologii, ale jejich aktivitu limituje nedostatek prostředků. Příjemci mohou být i profesionálové, kteří mohou žádat o podporu svých dobrovolných aktivit nad rámec pracovních povinností.

Snažíme se, abychom se všichni mohli věnovat ptákům, proto je dokumentace ke grantům omezena na minimum. Stejně stručná a věcná by měla být i žádost. V případě, že pro plánování projektu umíte používat logický rámec, můžete jím nahradit celou žádost. V tom případě stačí jen dopsat informace o žadateli a doplnit harmonogram. Pro všechny ostatní, pro které jsou logický rámec a Ganttův graf španělskou vesnicí, je připravena jednoduchá žádost. Při jejím vyplňování se snažte být co nejstručnější. Žádost budou hodnotit ornitologové, kterým není potřeba vysvětlovat obecné informace. Příkladem takové zbytečné obecné informace je, že v lesích je málo dutin. Pokud by bylo cílem projektu vyvěšení hnízdních budek, je mnohem důležitější zdůvodnit, proč zrovna ve vámi vybraném lese je potřeba vyvěšovat budky pro konkrétní vybraný druh. Žádost není slohovým cvičením. Kde to jde, uveďte potřebné informace v odrážkách.

Hodnotící komise ani nikdo jiný nebude do návrhů grantů zasahovat, škrtat některé části či krátit rozpočet. Snažte se proto navrhnout vše reálně, nezveličujte rozpočet, zvažte, zda zvládnete vše, co navrhujete. Pokud bude něco nepřiměřeně přehnané, bude celý grant vyřazen!

Projekty bude hodnotit komise ve složení Tomáš Diviš, Martin Fejfar, Jaroslav Koleček a Martin Pudil.

Pokud vám něco není jasné, přečtěte si znovu tento článek a pravidla. V případě, že opravdu nenajdete odpověď na to, co vás zajímá, kontaktujte Zdeňka Vermouzka, verm@birdlife.cz, 773 380 285.

Zemřel nestor československé ornitologie, docent Karel Hudec (1927—2017)

V pátek 10. listopadu zemřel v Brně po krátké nemoci Karel Hudec ve věku těsně nedožitých 90 let.

Karla znalo několik generací ornitologů především jako autora a editora základního díla československé a později české ornitologie, Fauny ČSSR (Fauny ČR a SR, Fauny ČR) — Ptáci a jako autora nepřeberné řady dalších děl, od odborných publikací, přes popularizační články i knihy až po beletrii a divadelní hry. Pro předlouhou řadu přátel, spolupracovníků a žáků byl ale především vždy usměvavým a vstřícným člověkem, sršícím na dálku dobrou náladou a svým jedinečným humorem. Když letos v létě křtil svoji poslední knihu Ptáci v českém životě a kultuře, nic nenaznačovalo, že to bude kniha skutečně poslední. Karlův žák a jeden z nejbližších přátel Jožka Chytil dnes napsal: „Moravská (česká, československá, středoevropská) ornitologie osiřela — a přišla o svého nezapomenutelného guru, doyena, ale především skvělého člověka.“

Čest jeho památce!

Karel Hudec podepisuje svoji novou knihu při příležitosti jejího slavnostního uvedení 20. července 2017 v literární kavárně knihkupectví Academia v Brně.

Rozloučení s Karlem Hudcem se bude konat v úterý 21. listopadu, od 14 hodin ve smuteční obřadní síni brněnského krematoria.