Jedním z úkolů oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu ČSO je pomáhat rozvíjet monitoring ptáků v oblastech, kde buď žádné programy dosud neexistují, anebo jsou v plenkách. Oblastí velkého zájmu je Balkánský poloostrov a celá jihovýchodní Evropa. Jednou z nadějných zemí je v tomto směru Moldavsko, kde máme velmi nadšené a pracovité kolegy, Silvii Ursul a Vitalije Ajdera. Založení programu sčítání běžných druhů ptáků ve své zemi věnovali obrovské úsilí a jejich nasazení a zápal pro věc jsou jedinečné. I když jsou podmínky v jejich zemi složité – zkušených ornitologů i financí je žalostně málo, nehledě na složitou politickou situaci – dokázali v loňské sezoně rozjet pilotní ročník monitoringu a ten se opravdu vydařil. Continue reading „Podpořte sčítání ptáků v Moldavsku“
Rubrika: Info pro členy
Novým předsedou ČSO je Tomáš Bělka
V pondělí 16. ledna 2023 byl na schůzi výboru ČSO konsensuálně zvolen novým předsedou ČSO Tomáš Bělka, který tak nahradil zesnulého Jiřího Flouska.
Jako devátý člen výboru byl kooptován jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík, který v minulých volbách výboru dostal nejvyšší počet hlasů z nezvolených kandidátů. Continue reading „Novým předsedou ČSO je Tomáš Bělka“
Přehled akcí ČSO v roce 2024
květen Vítání ptačího zpěvu v celém Česku
25. 4. Workshop: ochrana čejčích hnízd u Lysé nad Labem
4. 5. Vítání ptačího zpěvu na Josefovských loukách
4. 5. Vítání ptačího zpěvu na Mnišských loukách
4. 5. Vítání ptačího zpěvu na Zbudovských blatech
4. 5. Vítání ptačího zpěvu na Kosteliskách
10. – 14. 5. Kurz sčítání a mapování ptáků
11. 5. Vítání ptačího zpěvu v Malé Lipové
20. 5. Čtvrtá žákovská ornitologická konference
22. – 26. 5. exkurze NP Biebrza, Polsko
24. 5. Noční příroda v ptačím parku Kosteliska
24. – 26. 5. Musílkova cesta – expedice pro mladé ornitology
8. 6. Noční příroda v ptačím parku Josefovské louky
22. 6. Kubatovy slavnosti na Zbudovských blatech
6. 7. Malá Lipová – Za nejkrásnějším ptákem Evropy
20. – 28. 7. (Velmi) volný pracovní tábor na Josefovských loukách
27. – 28. 7. Letní kosení na Zbudovských blatech
30. 8. Noc netopýrů na Josefovských loukách
31. 8. – 1. 9. Noc netopýrů a lelkování na Mnišských loukách
31. 8. – 1. 9. Noční příroda a lelkování na Zbudovských blatech
27. – 29. 9. Pracovní tábor v ptačím parku Kosteliska
5. 10. Festival ptactva na Josefovských loukách
5. 10. Festival ptactva na Kosteliskách
5. 10. Festival ptactva na Zbudovských blatech
6. 10. Festival ptactva v Malé Lipové
6. 10. Festival ptactva na Mnišských loukách
2. 11. Podzimní brigáda na Zbudovských blatech
2. 11. Podzimní brigáda na Mnišských loukách
2. 11. Podzimní brigáda na Kosteliskách
9. 11. Podzimní brigáda na Josefovských loukách
Akce v ptačím parku Josefovské louky
Akce v ptačím parku Mnišské louky
Proběhlé akce:
5. – 31. 12. Mapujte rehky v zimě – leden
17. 1. Ornitolog na drátě – kam za ptáky v zimě: velké vodní plochy
18. 1. školení pro posudkáře (budovy+skla), Olomouc
23. 1. školení pro posudkáře (budovy+skla), Praha
25. 1. Seminář pro učitele: Mokřady kolem nás, Praha
3. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů v ptačích parcích
únor 2024 – vycházky ke Světovému dni mokřadů po celém Česku
7.-14. 2. exkurze Lanzarote a Fuerteventura
24. 2. členská schůze Severočeské pobočky ČSO
24. 2. členská schůze Slezské ornitologické společnosti
25. 2. Exkurze na nocoviště havranů, Brno
1. – 31. 2. Mapujte rehky v zimě – únor
1. – 3. 3. Jarní brigáda na Kosteliskách
9. 3. Jarní brigáda na Josefovských loukách
9. 3. Jarní brigáda na Zbudovských blatech
9. 3. schůze Moravského ornitologického spolku, Přerov
10. 3. Jarní brigáda na Mnišských loukách
14. 3. Webinář: Praktické zkušenosti s přípravou a realizací krajinných prvků
16. 3. Jarní brigáda v Malé Lipové
27. 3. Ornitolog na drátě – čas na vaše dotazy
17. 4. Workshop: ochrana čejčích hnízd u Horní Ředice (Pardubický kraj)
Tomáš Diviš: Moje vzpomínky na Jirku Flouska
Odešel Jiří Bartl
Jiří Bartl *20. 5. 1935 +11. 12. 2022
Když jsem se před dvaceti lety přestěhoval z Plzeňska na Vyškovsko, nenapadlo mě, že v místě svého nového bydliště najdu člověka, který svým zájmem o přírodu a zejména o ptáky předčí řadu mých známých. Potkali jsme se na jednom z podzimních Festivalů ptactva a záhy jsme si navzdory generačnímu rozdílu k sobě našli cestu, která v průběhu let přerostla v ryze přátelský vztah. Bydleli jsme kousek od sebe, a proto se pan Bartl na mě často obracel s řadou zajímavých dotazů a já na oplátku těžil z jeho letitých zkušeností nejen s opeřenci, ale i s okolní přírodou a krajinou. Nezřídka jsme o víkendech vyráželi na výlety po okolí, které byly povětšinou spojené s odchytem a kroužkováním ptáků, a oba jsme měli vždy velkou (skoro až klukovskou) radost, když se v našem zorném poli nebo v síti objevilo něco zajímavého.
Jako vyučený soustružník byl pan Bartl velmi manuálně zručný. Vždy jsem obdivoval jeho nejrůznější zlepšováky a vlastnoručně vyrobené sklopky nejrůznějších tvarů a velikostí a jiné vynálezy, ať už byly z kovu nebo ze dřeva. Pan Bartl nejenže ptáky rád pozoroval, fotografoval a kroužkoval, ale vyráběl pro ně budky a krmítka a uměl ptáky i zdařile vycpávat. Ve sklepě, který byl takovým jeho malým královstvím, choval šámy a kanáry a měl tam i svoji malou dílnu. Kromě svého neutuchajícího zájmu měl pan Bartl i skvělý dar o ptácích mimořádně poutavě a srozumitelně vyprávět, a tím si byl schopen získat srdce nejednoho zájemce o přírodu. Tohoto umu rádi využívali pedagogičtí pracovníci jak mateřských, tak i základních škol v Rousínově a okolí. O jeho koníčku v Rousínově a sousedních obcích věděl téměř každý a lidé se na něj často obraceli, když nevěděli, co si mají počít se zraněným nebo uhynulým ptákem.
Pan Bartl svým nakažlivým nadšením během akcí pro veřejnost probouzel u dětí i dospělých zájem o ptáky, přičemž vždy kladl důraz na jejich ochranu, ať už se to týkalo toho, jak vyrobit bezpečné budky, čím ptáky správně přikrmovat anebo jak zabránit kolizím s prosklenými plochami. Pan Bartl povýšil svůj koníček na poslání a vždy jsem si v duchu říkal, že jaká je to škoda, že v každé obci nebydlí někdo podobný. Hned by bylo povědomí o ptácích a přírodě obecně mnohem větší a vztah lidí k živým tvorům výrazně lepší. S panem Bartlem odchází vzácný člověk, který věnoval obrovské množství energie a času ptákům a kultivaci vztahu mezi lidmi a přírodou.
Čest jeho památce!
Petr Procházka
Zemřel Karel Pelikán
Dne 18. 10. 2022 zemřel v nedožitých 90 letech Mgr. Karel Pelikán, jeden z prvních členů České společnosti ornitologické s členským číslem 044.
Karel Pelikán spojil celý svůj život s přírodou, a to jak profesně (jakožto učitel biologie), tak ve svém volném čase, ve kterém se zabýval včelařstvím, zahradnictvím, bylinkářstvím, akvaristice, ale i obory výtvarnými, hudebními a literárními včetně poezie. Nade všemi obory pak čněla ornitologie, ve které se specializoval především na drobné pěvce.
Rodině vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Projevy z posledního rozloučení s Jiřím Flouskem
V pátek 25. listopadu jsme se ve Vrchlabí naposledy rozloučili s předsedou České společnosti ornitologické Jiřím Flouskem.
Zveřejňujeme smuteční projevy Jiřího Dvořáka ze Správy Krkonošského národního parku a Petra Voříška z kanceláře České společnosti ornitologické. Continue reading „Projevy z posledního rozloučení s Jiřím Flouskem“
Poslední rozloučení s Jiřím Flouskem – 25. 11. ve Vrchlabí
Odešel Jiří Flousek
Jiří Flousek * 23. 8. 1957 + 14. 11. 2022 Continue reading „Odešel Jiří Flousek“
Zápis z členské schůze ČSO 24. 9. 2022
Zápis z Členské schůze České společnosti ornitologické
Datum a místo konání: 24. 9. 2022, Zámek Mikulov
Letošní členská schůze proběhla v rámci konference ČSO Ptáci a svět v pohybu. Členskou schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, který omluvil dlouhodobě nemocného předsedu Jiřího Flouska. Skrutátorem byl zvolen Martin Bacílek (149 pro, 0 proti, 0 se zdrželi). V úvodu ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek shrnul základní údaje o ČSO (aktuálně více než 6600 členů, kancelář o 24 zaměstnancích, 8 regionálních poboček). Následovalo připomenutí stého výročí BirdLife International, kterého je ČSO národním partnerem.
Zdeněk Vermouzek poté představil výroční zprávu a účetní uzávěrku za rok 2021, které jsou k dispozici na birdlife.cz/vyrocni-zpravy. Následovala zpráva revizní komise, která neshledala v řízení ČSO vážnější nedostatky. Za nepřítomné členy komise zprávu přečetl člen ČSO Jakub Hlaváček. Výroční zpráva, účetní uzávěrka (s hospodářským výsledkem za rok 2021 v částce 1 922 524,88 Kč) i zpráva revizní komise byly následně členy ČSO schváleny (148 pro, 0 proti, 1 se zdržel).
Poté Lucie Hošková představila připravované akce a programy.
Další blok byl věnován změně stanov ČSO. Kompletní návrh byl vyvěšen na webu ČSO a členové měli možnost zaslat připomínky. Kancelář ani výbor žádné připomínky neobdrželi. . K nejzásadnějším úpravám patří obnovení funkce jednatele, jakožto druhého statutárního zástupce ČSO (kromě ředitele). Další důležitou úpravou je zavedení dvoutřetinové většiny pro zásadnější hlasování a ustanovení jednacího řádu schůze. Návrh na změnu stanov ČSO i jednací řád členské schůze byly schváleny ve společném hlasování (148 pro, 0 proti, 1 se zdržel).
90 let činnosti Moravského ornitologického spolku, který je v současnosti středomoravskou pobočkou ČSO, shrnula ve své prezentaci Kateřina Ševčíková, předsedkyně MOSu.
Cenu ČSO, udělovanou na návrh členů ČSO výborem organizace, převzali Ondřej Belfín a Jakub Hlaváček za úspěšnou přípravu a vedení tří ročníků Kursu určování ptáků.
Poslední blok byl zaměřen na úspěšné programy ČSO – Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) a Liniové sčítání druhů (LSD). Součástí bloku byla i přednáška Jiřího Reifa na téma „Trendy početnosti lesních ptáků poukazují na dlouhodobé změny v lesním hospodaření.“ V závěru schůze vylosovali Zdeněk Vermouzek s Ondřejem Belfínem tradiční odměny pro spolupracovníky JPSP a LSD. Knihy v hodnotě 1000 Kč získal Vladimír Toman (sčítá 3 roky), knihy v hodnotě 2000 Kč získal Martin Pudil (sčítá 26 let) a binokulární dalekohled, který věnovala Meopta – Optika, získala Marie Süssová (sčítá 20 let).
Zapsala Lucie Hošková.
Ověřili Zdeněk Vermouzek a Tomáš Pospíšil.
Návrh na změnu stanov ČSO 2022
Členská schůze ČSO, která se bude konat 24. září v Mikulově, bude mimo jiné rozhodovat o změně stanov. S návrhem změny, která prošla diskusí a schválením výboru, se má možnost seznámit každý člen. Členové mohou návrh připomínkovat do 11. září, aby i připomínky mohl výbor do finálního návrhu zapracovat. Připomínky posílejte e-mailem na verm@birdlife.cz.
Ke stažení:
Stanovy ČSO s vyznačením plánovaných změn (modře jsou označeny odkazy na prováděcí předpisy)
Jakkoli se může na první pohled zdát, že je změn hodně, ve valné většině se jedná o drobné formulační úpravy. Vycházejí z dosavadních zkušeností a úředních potřeb a na praktické fungování organizace nemají velký dopad. Oporu ve stanovách získávají také některé nové věci, jako malé granty nebo Cena ČSO.
Několik zásadních změn má za cíl pružnější, bezpečnější a transparentnější fungování ČSO:
- Stanovy obnovují funkci jednatele, s níž je spojena formální pozice statutárního zástupce. Funkce předsedy se stává čestnější, předseda už nebude muset být statutárním zástupcem. Rozhodnutí o obsazení funkce jednatele je na výboru, čímž získáme potřebnou flexibilitu například v případě dlouhodobé nemoci předsedy.
- Pro rozhodování o zásadních otázkách (stanovy, volební řád, jednací řád členské schůze) se zavádí nutnost souhlasu dvoutřetinové většiny účastníků členské schůze. Cílem je zajištění co možná největší stability a bezpečnosti organizace.
- Zavádí se jednací řád pro jednání členské schůze. Řád přesně určí, jak a dokdy se předkládají návrhy pro hlasování, a že členská schůze může hlasovat jen o tom, co bylo řádně oznámeno v pozvánce. Smyslem je větší otevřenost vůči členům a prevence zásadních změn bez vědomí většiny členů (tj. prevence vytunelování organizace).
Podrobný komentář změn
§ 1 (sídlo)
Ve stanovách musí být uvedené sídlo organizace, ale nemusí být přesná adresa. Úprava umožní, aby se v případě, že by se ČSO v budoucnu stěhovala, nemusely měnit stanovy.
§ 2 (účel, poslání, cíl a předmět činnosti)
Přidáváme výzkum přímo do hlavního účelu činnosti, v odst. 2 oddělujeme do samostatných bodů výzkum a ochranu jako dva klíčové prvky činnosti. K výzkumu přidáváme slovo „nezávislý“ (definice výzkumných organizací) a u ochrany přírody výslovně uvádíme obnovní projekty (tj. ptačí parky).
Vypouštíme slovo „zemědělským“ z hospodaření na pozemcích, protože již máme ve vlastnictví i lesní pozemky.
§ 3 (členství a evidence členů)
Vypouštíme písemný souhlas zákonného zástupce u zájemců o členství pod 15 let. Naprostá většina přihlášek chodí elektronicky, kde písemný souhlas stejně nemáme, resp. nemůžeme ověřit jeho pravost. Dle občanského zákoníku může neplnoletý člověk za sebe jednat, pokud je schopen porozumět souvislostem a následkům svého jednání. Členství vzniká až zaplacením členského příspěvku, tj. přepokládáme, že buďto zákonný zástupce příspěvek zaplatí (a tím svůj souhlas vyjádří), nebo dal neplnoletému důvěru k nakládání s potřebnou částkou a tím potvrzuje jeho schopnost jednat v potřebném rozsahu.
Vypouštíme fyzickou osobu podnikající jako možného kolektivního člena. Žádná podnikající fyzická osoba kolektivním členem není. Fyzické osoby, které chtějí podporovat ČSO významněji než jen členským příspěvkem, směřujeme k dárcovství.
Právo být členem pobočných spolků převádíme z vlastního odstavce na jedno z členských práv (technická změna).
Přidáváme výslovné právo členů žádat o podporu činnosti a dávat návrhy na Cenu ČSO. Jsou to nové věci, které dosud neměly ve stanovách oporu.
Vypouštíme souhlas se zpracováním osobních údajů členů. Dle právního doporučení ČSO má právo zpracovávat údaje členů na základě svého oprávněného zájmu při výkonu činnosti. Souhlas není třeba, a naopak by neměl být vyžadován.
Vypouštíme nadbytečnou větu o platnosti právních předpisů v ochraně duševního vlastnictví, protože jakýkoli zákon je vždy nadřazen stanovám, ochrana práv duševního vlastnictví tedy platí, ať to ve stanovách je uvedeno nebo ne.
Z důvodů pro vyloučení člena vypouštíme nutnost zavinění porušení předpisů o ochraně přírody. Nově by pro vyloučení stačilo, že předpisy porušil, a výbor nemusí zkoumat, zda to bylo úmyslně nebo z nedbalosti. Totéž u trestného činu. Současně stále platí, že „člen může být vyloučen…“, tj. stále rozhoduje výbor (a v případě odvolání členská schůze), zda je přestupek tak závažný, aby byl důvodem k vyloučení.
§ 4 (statutární orgán)
Zásadní změna. Obnovujeme funkci jednatele, který bude statutárním zástupcem. Naopak předseda statutárním zástupcem být nemusí (ale může, protože může být současně předsedou i jednatelem). Výbor musí mít možnost snadno změnit statutárního zástupce např. v případě jeho déledobé zdravotní neschopnosti, aby nebyla ohrožena schopnost organizace jednat navenek. Současně nepovažujeme za vhodné v takové situaci odvolávat a znovu volit předsedu. Stručně řečeno, funkce předsedy se stává více reprezentativní a čestnější, formální úkony budou nově spojeny s funkcí jednatele.
§ 5 (členská schůze)
Zásadní změna. Zavádíme jednací řád členské schůze, jehož smyslem je stanovit pro rozhodování členské schůze závazná pravidla. Jde o prevenci proti případnému vytunelování ČSO, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se malá skupina lidí domluvila a na členské schůzi navrhla a odhlasovala něco, o čem by většina členské základny nevěděla. Všem členům jednací řád přinese jistotu, že budou s předstihem vědět o všem, o čem bude členská schůze hlasovat.
Vzhledem k rostoucímu počtu členů stanovujeme povinnost svolat členskou schůzi, požádá-li o to jen desetina členů.
Přidáváme výslovnou možnost konání členské schůze online, aby nebyly pochybnosti o její platnosti v případě, že bude tento postup opět potřeba.
Přidáváme výslovné ustanovení, že členská schůze je usnášeníschopná 30 minut po oznámeném začátku jednání při jakémkoli počtu členů, protože účast nadpolovičního počtu členů, kterou předpokládá zákon, v případě spolku velikosti ČSO nelze očekávat. Jedná o kodifikaci dosavadní praxe. Potřebnou bezpečnost při jednání členské schůze zajistí jednací řád.
Pro rozhodování o zásadních dokumentech, kterými jsou stanovy, volební řád a jednací řád členské schůze, stanovujeme potřebu souhlasu dvoutřetinové většiny hlasujících.
Přidáváme výslovné právo pobočného spolku odvolat se proti případnému zrušení.
§ 6 (výbor)
Zavádíme přesnější definici konce volebního období, abychom se nedostali do situace, kdy výboru skončil přesně čtyřletý mandát a nový výbor ještě není zvolený. K tomu docházelo např. v situaci, kdy byl výbor zvolen v září, ale další volební schůze byla až v říjnu.
K pravomocem výboru přidáváme výslovnou možnost odvolat předsedu, místopředsedu a jednatele a pravomoc rozhodovat o udělení podpory (myšleny jsou malé granty, ale formulace je obecná).
Změna stanov obsahuje i řadu drobných, většinou stylistických nebo pravopisných úprav, jež nepovažujeme za nutné samostatně komentovat.
Pozvánka na Víkend pro rodiny s dětmi
30 let s Ptákem roku AKCE JE OBSAZENA!
2. – 4. září 2022
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi. Na tom letošním oslavíme 30 let Ptáka roku! Oslava se uskuteční o prvním zářijovém víkendu na Vysočině, v krásné přírodě CHKO Žďárské vrchy, v rekreačním středisku Naděje.
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží jednotlivé ptáky roku. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala jedna z předcházejících akcí se dočtete ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: Středisko Naděje, Svratouch 306, 539 42 Svratouch
Termín: Začátek: v pátek 2. 9. 2022, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 4. 9. 2022 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování pro nenáročné ve 4-5 lůžkových chatičkách, plná penze (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 100,- Kč, dítě do 14 let 1 800,- Kč
Ostatní: dospělý 2 600,- Kč, dítě do 14 let 2 300,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení celého poplatku nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ doplatku (tedy ¼ celkové ceny).
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu se vydáme na výlet po stopách jednotlivých ptáků roku. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků – třeba chytíme i letošního ptáka roku. Víte, kdo to je?
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2022
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská, Lucka Hošková
Pozvánka na expedici Musílkova cesta přes Sibiř
AKCE BYLA PRO MALÝ ZÁJEM ZRUŠENA!
Srdečně zveme holky a kluky ve věku 10 – 15 let se zájmem o ornitologii na expediční výpravu do jižních Čech Musílkova cesta přes Sibiř. Podmínka je doprovod alespoň jednoho dospělého, vážný zájem o ptáky a terénní práci ve skupinkách vrstevníků. Pro doprovod bude připraven dobrovolný program.
Cíl expedice:
Během omezeného času poznat, zmapovat a zdokumentovat co nejvíc ptactva v neprobádaném území plném rybníků, luk, polí a lesů v okolí táborové základny v Čimelicích.
Místo:
vjezd autem až k chatkám, spojení možné vlakem či autobusem
Termín:
20. – 22. května 2022, příjezd od 17:00, odjezd v neděli odpoledne
Expediční základna:
Ubytování s plnou penzí ve spartánských podmínkách osmilůžkových chatek, nezbytný vlastní spacák a deka či prostěradlo na matraci. Vzhledem ke kapacitě chatek počítejte prosím s možným sdílením s dalšími účastníky (např. pojede-li 2x otec se synem, budou sdílet jednu chatku). Rekonstruované společné umývárny a WC.
Nezbytné vybavení účastníků:
terénní oblečení, obuv do každého počasí i vlhkých luk, vlastní dalekohled, mobil (pořizování dokumentace, nahrávání hlasů), psací potřeby (tužka a zápisník)
další drobnosti budou účastníkům upřesněny před akcí e-mailem
Cena:
Děti: členové 1 700,- Kč, ostatní 1 900,- Kč
Dospělí: členové 2 100,- Kč, ostatní 2 300,- Kč
Cena zahrnuje ubytování (bez lůžkovin) na 2 noci, plnou penzi (snídaně, oběd a večeře od páteční večeře do nedělního oběda) a hlavně připravený program na celý víkend spojený s poznáváním ptáků a terénní práce.
Způsob platby:
Po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení celého poplatku nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ celkové ceny. Budeme-li nuceni akci zrušit kvůli případné další vlně koronaviru, budeme zájemců vracet celou uhrazenou částku. Jsme ale optimisté a věříme, že už se akce uskuteční!
Přihlášky:
Zájemci se mohou hlásit přes google formulář do neděle 15. 5. 2022, případné dotazy ráda zodpoví Gábina Dobruská (724 687 996, vikend@birdlife.cz)
Na shledanou v Čimelicích se těší
Gábina Dobruská, Alena Jechumtál Skálová, Eva Šilarová a Zdeněk Vermouzek!
Prohlášení ČSO k ruské agresi na Ukrajině
Česká společnost ornitologická odsuzuje agresi Ruské federace proti Ukrajině. Válečný konflikt je katastrofou jak pro obyvatele válčících stran, tak pro ptáky a přírodu dotčeného území. Po letech relativní stability, která je nezbytným předpokladem k řešení globálních výzev, jako je klimatická změna a masové vymírání druhů, považujeme za opovrženíhodné plýtvat lidskými životy, úsilím a prostředky vyvoláním válečného konfliktu ze strany Ruska.
Vyjadřujeme podporu obyvatelům Ukrajiny, kteří usilují o život v otevřené demokratické společnosti. Vyjadřujeme podporu i naší partnerské Ukrajinské společnosti pro ochranu ptáků (USPB, BirdLife Ukrajina). Uvědomujeme si, že organizace našeho typu mohou efektivně fungovat, sdružovat členy a naplňovat své poslání ve výzkumu a ochraně ptactva a přírody pouze ve svobodném státním zřízení, které uznává základní lidská práva.
Pro naše přátele, kolegy i všechny ostatní, kdo jsou válkou postiženi, včetně ptáků a přírody, si přejeme brzké ukončení bojů a návrat ke klidnému životu ve svobodné demokratické zemi.
Děkujeme všem členům ČSO, kteří projevují svoji podporu Ukrajině dary v humanitárních sbírkách nebo jakýmkoli jiným způsobem.
Jiří Flousek, předseda, jménem výboru a pracovníků kanceláře ČSO
Doplnění 17. března 2022
Česká společnost ornitologická se od počátku zapojuje do pomoci ukrajinským občanům, včetně pracovníků a členů Ukrajinské společnosti pro ochranu ptáků (USPB) a spolupracovníků celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků a hnízdního atlasu ptáků Evropy. Protože nemáme zkušenosti a schopnosti profesionálních humanitárních organizací, snažíme se plošnou pomoc doplnit a zacílit tam, kde k tomu máme podmínky:
- prostřednictvím USPB jsme rozeslali přehled odkazů na informace v ukrajinštině (díky Danovi Křenkovi za zprostředkování), jsme připraveni poskytnout individuální pomoc, když se na nás někdo obrátí,
- tým mezinárodního výzkumu a monitoringu je v kontaktu se spolupracovníky, kteří zatím zůstávají na Ukrajině; jsme připraveni jim obratem pomoci v případě potřeby,
- přednáškovou místnost na správě ptačího parku v Josefově jsme zaregistrovali jako prostor k nouzovému ubytování uprchlíků,
- jsme v kontaktu s BirdLife Europe a dalšími evropskými organizacemi, abychom vzájemně své kroky koordinovali.
Kdo má tu možnost, neměl by váhat s nabídkou ubytování nebo poskytnout finanční dary (např. Člověk v tísni, Nesehnutí (podpora ukrajinského neziskového sektoru), Post Bellum, Velvyslanectví Ukrajiny v České republice).
Zdeněk Vermouzek
Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2022
Na počátku února, během prvního únorového víkendu, jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Více než 300 návštěvníků 14ti vycházek mělo možnost pozorovat a poznávat různé druhy nejen vodních ptáků žijících v jejich okolí. Dozvěděli se také, jakou roli hrají mokřady pro jejich zimování a tah. Akce provázelo slunečné až jarní počasí, díky němuž byly počty ptáků nižší než v tuhých zimách. Continue reading „Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2022“
Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2022
Jelikož je doba nejistá, než se vydáte na některou z připravených vycházek, navštivte ještě jednou tento web. Budou zde aktuální informace o případném rušení akcí vzhledem k epidemiologické situaci.
Prosíme také, respektujte žádost organizátorů o registraci na vycházky. Pokud je u vycházky zmíněna, je to z důvodu, aby měli organizátoři přehled o počtu zájemců a nedostali se do konfliktu s případnými početními limity, nebo měli možnost Vás kontaktovat v případě změn na poslední chvíli.
Přehled vycházek:
Nově doplněné vycházky:
Přerov, sobota 5. 2
Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2022“
Přehled akcí ČSO v roce 2022
-> Přehled akcí v roce 2023
Proběhlé akce v roce 2022:
7. – 9. 1. Ptačí hodinka – sčítání ptáků na krmítkách
2. 2. Světový den mokřadů + vycházky
8. – 9. 2. webinář Na křídlech ptáků
29. 1. – 12. 2. exkurze Etiopie
19. 2. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
24. 2. Čápi – ptačí setkání, centrum Elpida, Praha – pro seniory
26. 2. jarní přípravy Josefovských luk
5. 3. schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice
7. 3. schůze Moravského ornitologického spolku (online)
9. 3. Ornitolog na drátě – 25. díl: Šplhavci
19. 3. jarní brigáda v Ptačím parku Malá Lipová
19. 3. Jarní schůze Východočeské pobočky ČSO, Pardubice
24. 3. Pták roku 2022 – ptačí setkání pro seniory, centrum Elpida, Praha
26. 3. Jarní schůze Jihomoravské pobočky ČSO, Brno
26. 3. schůze severočeské pobočky, Ústí nad Labem
5. 4. seminář Přírodě na dosah, Most
13. 4. Ornitolog na drátě – 26. díl: Ptačí hlasy
28. 4. – 1. 5. exkurze Kozmické ptačí louky (SV Morava)
30. 4. Vítání ptačího zpěvu na Josefovských loukách
3. – 8. 5. exkurze Camargue, Francie
11. 5. Ornitolog na drátě – 27. díl: Dudek, vlha, ledňáček
14. 5. Vítání vlžího zpěvu, Malá Lipová
duben – květen Vítání ptačího zpěvu na mnoha místech ČR
23. 5. žákovská ornitologická konference, Praha
26. 5. Dravci – ptačí setkání pro seniory, centrum Elpida, Praha
27. – 29. 5. výzkumný terénní víkend Rychlebské hory 2022
4. – 5. 6. – Seminář: Vlaštovky a jiřičky, Staré Hamry
4. 6. Noční příroda Josefovských luk
8. 6. Ornitolog na drátě – 28. díl: Obyvatelé půd
17. 6. Po stopách chřástala polního na Králickém Sněžníku
9. 7. exkurze do ptačího parku Malá Lipová
červen – červenec Večerní vycházky za ptačími sousedy
29. 7. – 7. 8. Volný pracovní tábor na Josefovských loukách
13. 8. Exkurze za motáky lužními na Svitavsku
26. 8. Noc netopýrů na Josefovských loukách
2. – 4. 9. Víkend pro rodiny s dětmi
10. 9. Schůze pobočky ČSO na Vysočině, Jihlava
10. -11. 9. Noc v ptačím parku Mnišské louky
ZRUŠENO 22. 9. Schůze Skupiny pro ochranu dravců a sov při ČSO
23. – 25. 9. ornitologická konference ČSO, Mikulov
1.–2. 10. Festival ptactva – 30. ročník
1. 10. Festival ptactva na Josefovských loukách
2. 10. Festival ptactva na Mnišských loukách
3. 10. Ornitologický klub (pro seniory), centrum Elpida, Praha
6. 10. Seminář pro učitele přírodě na dosah, Plzeň
7.–9. 10. Brigáda v ptačím parku Kosteliska
11. 10. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Písek
12.–13. 10. Conference on Nature Restoration Law
13. 10. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Praha
15. 10. Schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice
17. 10. Ornitologický klub (pro seniory), centrum Elpida, Praha
17. 10. Seminář pro učitele Přírodě na dosah, Benešov – zrušeno
19. 10. Ornitolog na drátě – 29. díl: Kam za ptáky na podzim
20. 10. Konference o ekovýchově, Praha
22. 10. Zazimování ptačího parku Josefovské louky
25. 10. Seminář pro architekty a státní správu, České Budějovice
29. 10. Schůze Západočeské pobočky, Plzeň
3. 11. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Ústí nad Labem
5. 11. Podzimní brigáda na Mnišských loukách v České Lípě
9. 11. Ornitolog na drátě – 30. díl: Ptačí budky a jejich obyvatelé
14. 11. Seminář pro učitele Přírodě na dosah, Liberec
22. 11. Seminář pro učitele Přírodě na dosah, Praha
22. 11. Seminář Péče o stromy s ohledem na ptáky a netopýry, Praha
3. 12. Schůze Jihomoravské pobočky ČSO, Brno
3.-4. 12. Výroční schůze a exkurze Moravského ornitologického spolku k oslavám 90. let MOS v Přerově
7. 12. Ornitolog na drátě – 31. díl: Ptačí smysly
10. 12. Schůze Východočeské pobočky ČSO, Pardubice
14. 12. Vánoční dvorek, centrum Elpida, Praha
18. 12. Exkurze na Nové Mlýny (JM pobočka)
27. 12. Vánoční vycházka za koroptvemi v Hradci Králové
31. 12. Silvestrovská exkurze na mokřad Trávní Dvůr (JM pobočka)
Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda
Vychází Sylvia 57/2021
Právě vychází letošní Sylvia! Dočtete se v ní mimo jiné o aktuálním rozšíření chřástala polního v ČR nebo o habitatových preferencích strnada zahradního. Nechybí ani tradiční zpráva faunistické komise.
Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam
Zápis z členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum, Praha, 10:00 – 17:00)
Za slunečného podzimního počasí se členové ČSO setkali na letošní členské schůzi v krásných prostorách Náprstkova muzea na Betlémském náměstí v Praze 1. Členskou schůzi zahájil předseda ČSO Jiří Flousek. Následovala vzpomínka na zemřelé členy a pietní minuta ticha. V té souvislosti byl promítnut krátký film (výňatek z filmu Natura paradoxa) jako vzpomínka na dlouholetého ředitele Kroužkovací stanice NM Jiřího Formánka, který zemřel letos ve věku 91 let a byl členem ČSO 75 let. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam“
Pozvánka na členskou schůzi ČSO 6.11. 2021
Srdečně vás zveme na celodenní členskou schůzi a setkání členů ČSO, které se uskuteční 6.11. 2021 od 10:00 v Náprstkově muzeu v Praze, Betlémské náměstí 1.
Můžete se těšit nejen na setkání s přáteli a podobně naladěnými lidmi, ale především na den nabitý zajímavým povídáním o ptácích a činnosti ČSO, jak si můžete přečíst v programu níže. Jsme velmi rádi, že po dvou letech můžeme uspořádat členskou schůzi opět naživo. Nicméně všichni víme, že se rychle zhoršuje epidemiologická situace, chceme, aby schůze proběhla bezpečně a také musíme dodržovat nařízení vlády.
Věnujte proto prosím pozornost následujícím pokynům k zajištění bezpečné účasti na akci. Předem děkujeme za jejich dodržování.
- Členská schůze je volně přístupná, nicméně pouze do naplnění kapacity sálu, která je v sále Náprstkova muzea sto osob.
- Pro účast na akci bude nutné se prokázat buď potvrzením o dokončeném očkování proti covidu – 19 nebo potvrzením o prodělání nemoci ne starším než 180 dní nebo platným negativním testem na covid -19 z oficiálního odběrového místa (antigen ne starší 24h, PCR test ne starší 72h). Případně je možné absolvovat (vlastní) antigenní samotest přímo na místě.
- Na akci bude po celou dobu (s výjimkou konzumace občerstvení) nutno nosit respirátor. Výjimku mají přednášející.
- Prosíme, abyste na schůzi nechodili, pokud máte jakékoli příznaky respiračního onemocnění. Ostatně, nejde jen o covid, i jiné virózy umějí pěkně potrápit.
Ze schůze připravíme videozáznam, který následně umístíme na web ČSO.
Součástí členské schůze bude i schvalování výroční zprávy za rok 2020. Pokud jste ji ještě nečetli, naleznete jí ZDE.
Program členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum 10:00 – 17:00):
- Zahájení, jubilea, vzpomínka na zemřelé členy
- ČSO slaví 95 let!
- Nové Pražské ptactvo ve světle odkazu Veleslava Wahla
- Zpráva o činnosti ČSO, připravované akce, schválení výroční zprávy a zprávy kontrolní komise
- Předání ceny ČSO
- Jak jsme dělali Evropský hnízdní atlas a co z toho vzešlo
- Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014 – 2017
- 40 let Jednotného programu sčítání ptáků
- Přestávka na oběd 12:30 – 14:00
- Ornitologický diskuzní panel
- Jak migrují naše pěnice černohlavé
- Přestávka
- Na polích hl. města Prahy se bude hospodařit „ekologicky“. Pomůže to ptákům?
- Tři roky s Ptačí hodinkou a sčítáme dál
- Ptačí choroby a zodpovědné přikrmování
- Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda
Občerstvení na schůzi nám věnovala společnost Pro-Bio. Děkujeme!
Po schůzi bude možné posedět v blízké restauraci Kozlovna.
Na členské schůzi bude možno zaplatit členské příspěvky ČSO a předplatit časopis Sylvia.
Součástí schůze bude i prodejní stánek ČSO, kde si účastníci budou moci zakoupit zboží nabízené v e-shopu ČSO. V naší nabídce najdete: určovací příručky a atlasy, dětské knížky, samolepky proti nárazům ptáků do skel, hrnečky, samolepky na auto s ptačími motivy, plyšové zpívající ptáčky, odznaky, kovové ptačí dekorace, bird-friendly kávu a mnohé další.
Zároveň vám nabízíme možnost doručení předem objednaného a zaplaceného zboží přímo na členskou schůzi bez placení poštovného. V případě zájmu si, prosím, objednejte zboží běžným způsobem, jako způsob doručení vyberte osobní odběr a do poznámky uveďte, že si přejete nákup doručit na členskou schůzi 6.11. Obratem vám přijde potvrzovací zpráva s platebními instrukcemi. Postupujte podle nich – použijte tedy číslo účtu i variabilní symbol v ní uvedené.
Těšíme se na setkání,
kancelář a výbor ČSO
Pozvánka na Festival ptactva 2021
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Vycházky se uskuteční v rámci projektu Okřídlení sousedé. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.
Za dr. Jiřím Formánkem (6. 2. 1930–12. 7. 2021)
V pondělí 12. července 2021 zemřel po dlouhé nemoci ve věku úctyhodných 91 let RNDr. Jiří Formánek, CSc., dlouholetý vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea. Rozloučení proběhlo v úzkém rodinném kruhu. Na svého přítele a kolegu vzpomíná RNDr. Jaroslav Škopek.
Pokud vás navždy opustí někdo, koho jste znali celých 46 roků, nutně se vám před očima začne odvíjet dlouhý „film“ plný událostí. Začíná tím, kdy jste se osobně poprvé setkali a pochopitelně končí vzpomínkou na setkání poslední. Já jsem Jiřího Formánka poprvé viděl v Československé televizi, když jsem jako student se zájmem sledoval pořady ostravského televizního studia „Lovy beze zbraní“. Býval tam ve společnosti znalců života v naší přírodě, například spisovatele Jaromíra Tomečka, fotografů Jana Rysa, Karla Hájka, Slávy Štochla a Jaroslava a Zdeňka Holečkových. Osobně jsme se poprvé setkali roku 1975, kdy mě vedoucí mé diplomové práce RNDr. Vladimír Hanák vyslal do Národního muzea, abych čerpal z archivu kroužkovací stanice dostupné údaje o sově pálené. „Vy jste naším členem?“ zeptal se mě na úvod dr. Formánek. Když jsem ho ujistil, že ano, pečlivě mě vysvětlil, kde potřebné údaje vyhledám. Následovala řada návštěv kroužkovací stanice, kde tou dobou byla data od roku 1964. Za starším materiálem jsem po večerech docházel do bytu Ing. O. Kadlece, předchozího vedoucího kroužkovací stanice. Setkání to byla velice příjemná, ale to už by byla jiná kapitola.
Když jsem počátkem září 1977 odcházel jako nezaměstnaný absolvent PřF UK na základní vojenskou službu do slovenského Kežmarku, nemohl jsem tušit, že přesně za rok se v Národním muzeu uvolní pro mě místo a mým přímým nadřízeným bude právě Jiří Formánek. Začala dlouhá řada let vyplněná prací převážně kancelářského charakteru a jednání s kroužkovateli, kteří často docházeli do kroužkovací stanice, především v době, kdy stanice sídlila v hlavní budově na Václavském náměstí. Cesty do terénu byly poměrně vzácné a zpočátku se omezovaly pouze na odchyty hus velkých a na kroužkování čápů bílých. Byly vždy velmi příjemným zážitkem, neboť Jiřího znalosti ptáků a jejich života byly obdivuhodné. Příkladné bylo rovněž jeho vyrovnané a klidné jednání s veřejností.
Jiří měl několik míst, kam pravidelně jezdil za ptáky. Byly to Novohradské hory a Šumava, kde hlavně v době působení v Jihočeském muzeu (1956–64) sledoval sýce rousné, kulíška a výra velkého. Značnou pozornost věnoval vodním ptákům, především kachnám a huse velké na rybnících v širším okolí Českých Budějovic. Stál u zrodu terénní stanice Československé ornitologické společnosti u rybníka Blatec poblíž Dívčic; po dlouhou dobu byl pak jejím správcem. Značnou část jižních Čech poznal při pravidelné akci, kdy na motocyklu s doc. Waltrem Černým objížděli hnízda čápů bílých a kroužkovali jejich mláďata. Byl to právě doc. Walter Černý, který doporučil Jiřího Formánka jako vedoucího nově ustavené kroužkovací stanice při Národním muzeu (1965). Jiří tam pak jako vedoucí setrval až do konce roku 2001.
Již od počátku 70. let jezdil Jiří za kolihou velkou na soustavu selských rybníčků u chodského Postřekova. Tou dobou už tam zřejmě hnízdil modráček středoevropský, což nikdo nepřipouštěl a nečekal, proto unikal pozornosti. Ale po roce 1980, kdy tam byli nečekaně odchyceni první jedinci, započalo pravidelné sledování této lokality. Odtud také pochází snímek prvního hnízda se snůškou nalezeného v českých zemích. Jiřího si místní „strejčkové“ oblíbili a stále vzpomínají nejen na něho, ale i krásné obrázky, které doprovázely několik přednášek pro místní myslivce.
Z cest do Krkonoš pocházejí jeho obrázky kosa horského, modráčka tundrového a pěvušky podhorní. Objevit její hnízdo v drsných skalnatých partiích Krkonoš se do té doby nikomu nepodařilo. Počátkem 80. let vedlo několik cest na Mostecko na výsypky po těžbě hnědého uhlí. Cílem bylo objevení hnízda lindušky úhorní, na jejíž výskyt nás upozornil kolega Vladimír Bejček.
Dalším místem častých víkendových cest bylo od počátku 80. let České středohoří. Tou dobou se Jiří rozhodl, že sestaví atlas se snůškami našich pěvců. Bylo třeba získat snímky těch druhů, které hnízdívaly v minulosti na řadě lokalit u nás, ale v posledních letech se pro ně svahy Oblíku a dalších kopců staly téměř posledními útočišti.
Počet jeho publikací, jak odborných, tak populárních, zdaleka neodpovídá jeho znalostem ptáků a množství materiálu získaného v terénu. Popularizační činnost probíhala většinou formou přednášek, které vždy doprovázel svými nádhernými diapozitivy. Četné byly články v populárních časopisech (Myslivost, Květy aj.) a odpovědi na dotazy z řad veřejnosti. Pokud měl někdo dotaz na ptáky, většinou volal do Národního muzea. Po řadu let tam v podstřeší sice sídlila Československá ornitologická společnost, ale neoficiálně, tedy bez uvedení telefonního čísla. A vzhledem k tomu, že pracovnice ornitologické společnosti neměla ornitologické znalosti, většina dotazů stejně „spadla“ na kroužkovací stanici. To platilo i po přestěhování kroužkovací stanice do Hostivaře (září 1982) a ve zmírněné podobě pokračovalo i po zavedení funkce tajemníka ČSO.
Jiří měl výborný výtvarný cit a smysl pro vnímání krásy jak přírody a jejích výtvorů, tak i žen. V době působení v Českých Budějovicích vypomáhal na nově vzniklé Vysoké škole zemědělské s výukou zoologie. Ukazoval mi nádherně pečlivě vyvedené obrázky (např. krevní oběh savců), které si jako pomůcky pro výuku nakreslil. A kreslit později musel i mapové podklady pro tahové mapy do publikace „Fauna ČSSR – Ptáci 1“, neboť v éře pokusu o vybudování komunismu to s dostupností map nebylo jednoduché. To platilo i pro vyhledávání zeměpisných souřadnic lokalit, kde byli ptáci okroužkováni či nalezeni. Podařilo se mu získat výborné staré „speciálky“, kde sám lokality vyhledával. Stále si tak zdokonaloval znalosti místopisu naší země, které byly na vysoké úrovni.
Do nárazových sítí v posledních desetiletích Jiří moc nechytal. K odchytu velmi rád používal sklopky, připadalo mu to „více akční“. Krom toho se zajímal především o druhy, které nebývaly dříve do sítí početněji chytány (bělořit šedý, slavík obecný, ťuhýk obecný, bramborníčci a modráčci). Vrcholným úspěchem jeho dovednosti postavené na znalostech chování ptáků byl odchyt jediného skalníka modrého, který se objevil na lokalitě v tureckých horách, kde jsme pod vedením Mgr. Miroslava Bobka sčítali protahující dravce.
Po odchodu do penze jsme se pravidelně setkávali při jarních kontrolách lokalit modráčků na Klatovsku. Připojovali se k nám vždy Václav Bošek a František Novák. Dvojice starších kolegů chytala do sklopek, já s F. Novákem do sítě s využitím přehrávky zpěvu modráčka. Večer jsme pak vše hodnotili u piva v útulné bolešinské hospodě, na což tam dosud všichni rádi vzpomínají.
Jiří byl vyhledáván i studenty, kteří pro úspěšné řešení své diplomové práce potřebovali nalézt hnízdo sledovaného druhu. Jednalo se především o druhy hnízdící na zemi v trávě. Zkušenosti jim byly nezištně předávány.
Do edice „Fauna ČSSR/ČR – Ptáci“ Jiří vypracoval kapitoly o tahu našich ptáků, nakreslil příslušné mapky a pořídil barevné tabule vajec všech druhů (včetně vybrání a přípravy k fotografování). Pro knihu „Příroda v ČSSR“ (2. vydání „Příroda v České a Slovenské republice“), kterou připravoval Jiří Čihař, napsal texty o našich ptácích. Podílel se na „Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Prahy“, kde vypracoval kapitolu o hnízdění v minulosti. Jeho posledním dílem je dlouho očekávaný atlas hnízd našich pěvců, kniha sice útlá, ale plná krásných „hnízdeček“, jak jim Jiří zásadně říkal.
Z výše uvedených řádků by se mohlo zdát, že Jiří byl všestranně vzornou a kladnou osobností, na niž by se člověk ani nedokázal zlobit. Já jsem se však na něho v posledních letech musel zlobit pokaždé, když přijel z Řep za námi do Podolí. Mobil sice měl, ale vždy ho nechával doma. A téměř se mu nedalo dovolat, neb ho zapínal, jen když on někomu volal nebo psal. V posledních čtyřech letech, po založení „Řepské zoologické skupiny“, jsme za ním jezdili do Řep. A tam jsem ho také viděl naposledy. Bylo to 4. dubna 2019. Další možnost setkání jsem svolal na 26. února 2020 do Řep kousek od Jirkova bydliště. Sešlo se nás rovných 20; Jirka si už netroufal a omluvil se. Všichni jsme to pochopili a povídali si o něm při obrázcích a u piva.
Jaroslav Škopek
Veleslav Wahl: Pražské ptactvo. LEDA 2021 (recenze)
Nenapadlo mě, že někdy budu psát recenzi na Pražské ptactvo Veleslava Wahla a že budu důrazně nedoporučovat koupi této knihy. Veleslav Wahl by nám měl být vzorem v mnoha ohledech a jeho Pražské ptactvo je fenomenální dílo. Proč bychom si tedy neměli koupit knihu, kterou vydalo nakladatelství LEDA v roce 2021?
Pražské ptactvo napsal Wahl za druhé světové války, první vydání vyšlo v roce 1944. Ve čtivé knize shromáždil dostupné poznatky o výskytu ptáků na území Velké Prahy i v jejím blízkém okolí, a to jak své vlastní, tak publikované a převzaté od přátel a kolegů. S téměř stoletým odstupem oceňujeme knihu o to víc, že dává slušný základ pro srovnání pražské ptačí situace tehdy a dnes. O ono „tehdy“ se přitom vztahuje k době dávno před začátkem systematického sledování početnosti a rozšíření ptáků a získat ucelený obraz o tehdejším ptactvu je docela komplikované. Wahlovu knihu by tedy měli všichni vážní zájemci o ornitologii znát.
S knihou je nerozlučně spojen i pohnutý Wahlův osud. Veleslav Wahl byl aktivním a platným členem domácího protinacistického odboje a po roce 1948 i odboje protikomunistického. V roce 1950 ho komunisté popravili (více viz články na webu ČSO a v Bubínku Revolver Revue). Přestože se ještě za svého života dočkal i druhého vydání, sám nepovažoval podobu knihy za definitivní. Dokazuje to mimo jiné jeho závěť, kde si přeje nové vydání knihy doplněné a vylepšené, pokud možno s ilustracemi Karla Svolinského. A byla to paradoxně právě Wahlova předčasná smrt, která umožnila současné, kritizované vydání Pražského ptactva v nakladatelství LEDA po zániku autorských práv sedmdesát let od autorova úmrtí.
Z podoby recenzovaného vydání je až příliš patrné, že vydavatel nemá k Wahlovi, k ptactvu a možná ani ke knihám skutečný vztah. Snaží se jen využít Wahlova jména a knižní předlohy, která je volně k dispozici. Jinak si nejde vysvětlit celkové neuvěřitelně lajdácké provedení publikace. Redakce nejen že nové vydání neopatřila žádnou předmluvou ani vysvětlujícím komentářem (kromě textu na předsádce, o kterém se ještě zmíním), ale neobtěžovala se ani pořídit novou sazbu. Kniha přetiskuje původní podobu stránek, dodané je jen vlastní číslování stránek a nicneříkající fotografická příloha. Na ní je odfláknutá redakce, lacinost a nízká kvalita tisku vidět opravdu na první pohled (viz například dudek, jemuž se zobák nevešel na stránku, tak ho prostě kus chybí). Fotografie v původní knize byly naopak na danou dobu špičkové, jak samy o sobě, tak tiskovým provedením. Vydavatel dokázal zkazit i skenování původních černobílých obrázků ptáků volně doprovázejících Wahlovy texty. Zabránit tomu, aby měli ptáci šachovnicově strakaté břicho, lze kvalifikovaným použitím skeneru. I to bylo zřejmě pro vydavatele zbytečnou investicí. Vydavatel evidentně netuší ani to, že Pražské ptactvo vyšlo dvakrát (podruhé v roce 1945), a že aktuální vydání má být označeno jako třetí, ne jako druhé.
Neznalý čtenář navíc nezíská jasnou informaci, že jde o reedici historického díla. Na předsádce naopak vydavatel píše, že pro každý druh „je uvedeno, v jakém žije prostředí, kde se vyskytuje v Čechách a kde žije v Praze a jejím okolí“. Úplně chybí upozornění, že o stavu pražského ptactva v 21. století se čtenář nedozví zhola nic.
Texty na obálce a předsádce ovšem za zmínku stojí i z jiného důvodu. Přestože zadní strana obálky slibuje pojednání o dvou tématech, o pražské avifauně a „o hrdinném, tragickém osudu mimořádně statečného a mravně zralého, schopného a obětavého mladého muže“, kniha žádné takové pojednání neobsahuje. Na zadní předsádce přináší jen tři stručné odstavce s nejzákladnějšími Wahlovými životopisnými údaji, obsahově mnohem chudší než Wikipedie, ze které zřejmě čerpaly. Formulace z přední předsádky zase nápadně připomínají části vzpomínkového článku k 70. výročí Wahlovy popravy. Chybně uvedené datum Wahlovy smrti už v tomto kontextu ani nepřekvapí.
Vydání od nakladatelství LEDA nenaplňuje Wahlovo přání, napsané v noci před popravou, aby další vydání knihy bylo doplněno a vylepšeno. Naprosto převládajícím dojmem z knihy je lacinost, snaha o co nejnižší výrobní náklady a nulový zájem o obsah, formu i souvislosti díla. To si kniha, ani Veleslav Wahl, rozhodně nezaslouží.
Docela často kolem sebe slyším nářky, že si jako národ málo připomínáme naše hrdiny. Popravdě, než si je připomínat tímto neuctivým, kořistnickým způsobem, to snad raději vůbec. A tuto knihu opravdu nekupovat. Tím spíš, že vážní zájemci si po troše googlení mohou čas od času koupit autentické první nebo druhé vydání Wahlova Pražského ptactva v některém antikvariátu.
Výzva organizátorům Festivalu ptactva
Pomalu nastává období podzimní migrace, které je již tradičně spojené s pořádáním Festivalu ptactva. Hlavní termín Festivalu letos připadá na 2. – 3. října 2021, uvítáme co nejvíce akcí přímo o tomto víkendu. Jako každým rokem počítejte prosím u těchto akcí s okamžitým odesláním výsledků do nedělního odpoledne, pro potřeby (nejen mezinárodní) tiskové zprávy.
Plánujete-li Festival, prosíme o nahlášení akcí nejpozději do 31. 8. 2021 a to prostřednictvím Google formuláře. Noví zájemci o organizaci vycházek se mohou hlásit na dobruska@birdlife.cz. Rádi vám poskytneme informace potřebné ke konání akce.
Přehled vycházek nahlášených do konce prázdnin vyjde v září ve Spolkových zprávách 3/2021 a bude uveden i na webu ČSO (zde bude možné seznam rozšiřovat i později). Organizátorům před akcí zašleme materiály a pokyny pro organizaci Festivalu.
Všem organizátorům předem děkujeme za spolupráci a čas, který jsou ochotni akcím věnovat!