S péčí o ptáky na Josefovských loukách pomáhají divocí koně

V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.

Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.

Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.

Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!

Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!

Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.

Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.

Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.

Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.

Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Vyšel Panurus 26 (2017)

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.

Panurus dlouhodobě plní obecně prospěšnou roli recenzovaných přírodovědných periodik a to i v době rychlejších a atraktivnějších (ale ne vždy dostatečně důvěryhodných) způsobů prezentace jako jsou internetové stránky. Čtenářská obec časopisu Panurus přesahuje hranice regionu. Vydávání časopisu Panurus je jedním z hlavních bodů činnosti Východočeské pobočky České společnosti ornitologické, která mj. také pořádá víkendové výzkumné tábory, ornitologické konference, ornitologické exkurze pro veřejnost a účastní se správních řízení.

Nový Panurus je možno zakoupit za 100 Kč v pokladně Východočeského muzea v Pardubicích, nebo si jej elektronicky objednat na adrese pobočky. V tomto případě připočtěte poštovní paušál 30 Kč a částku uhraďte na náš účet u Fio Banky, 2501022899/2010 a na e-mail vcpcso@centrum.cz nám sdělte, co jste si objednali, celkovou cenu objednávky a datum provedení platby. Obratem Vám časopis Panurus zašleme.

 

Libor Praus, šéfredaktor

Panurus 26 (2017) obsahuje následující články:

Kadava L.: Avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016.

Vaněk J.: VVT „Skutečsko 2016“

Kadava L.: Hnízdila volavka bílá (Ardea alba) v roce 2017 na Královéhradecku?

Šoltys V.: Historicky první zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku.

Zemánek M.: Zahnízdění strakapouda velkého (Dendrocopos major) v hnízdní budce.

Zemánek M.: Smíšená snůška rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus) a špačka obecného (Sturnus vulgaris).

Vrána J. & Novák L.: První potvrzené hnízdění slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) na Svitavsku.

Jasso L.: Skalník zpěvný (Monticola saxatilis) zastižen v Podkrkonoší.

Lemberk V.: RNDr. Jan Sklenář osmdesátiletý.

Praus L. (ed.): Ornitologické zajímavosti.

Kadava L. & Vrána J.: Ornitologická pozorování.

Pták roku 2018 – sýček obecný

Sýček už dávno smrt nevěští, naopak sám je na pokraji vyhynutí a symbolizuje tak osud živočichů zemědělské krajiny.

V

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá kolem 120 posledních párů. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle široce rozšířeným ptačím druhům. Občas, jako v letošním roce, ale ornitologové udělají výjimku. „Sýček obecný v současné době rozhodně nepatří mezi hojné ptáky – naopak – se zbývajícími 100–130 páry je to naše nejohroženější sova. Jeho dramatický úbytek přitom přímo souvisí se změnou lidského přístupu ke krajině. Sýčka lze vlastně považovat za ukazatel zdravé zemědělské krajiny a celkové druhové bohatosti. Proto si tento opeřenec rozhodně zaslouží naši pozornost,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO). Ještě na začátku dvacátého století byl sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. Odhady hovoří o desítkách tisíc hnízdících párů. To se ale vlivem intenzifikace zemědělství změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo plné jednotvárných lánů a chemie, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka.

Nová generace sýčků. Mláďata ornitologové kroužkují, aby bylo možné sledovat jejich pohyb po opuštění hnízda. Foto: Martin Šálek, ČSO

Původně sýčci hnízdili v dutinách stromů. Postupně se ale stejně jako mnoho jiných druhů nechali zlákat výhodami, které lidská sídla poskytují a v současnosti hnízdí čeští sýčci výhradně v budovách. Pozitiva sdílení životního prostoru s člověkem, se však mohou rychle změnit v negativa. Hnízdní příležitosti ve starých budovách zanikají při jejich rekonstrukcích či zateplení, louky a pastviny, na kterých sovy loví potravu, mohou být zastavěny nebo zarostou vysokou travou. Málo známým a pro člověka na první pohled neviditelným problémem jsou pak takzvané technické, člověkem neúmyslně vytvořené pasti. Typickým příkladem jsou sudy s vodou nebo bazény, ve kterých se utopí bezpočet živočichů od čmeláků a včel až po ještěrky, veverky a ptáky. Téměř pětina sýčků nalezne smrt právě v nejrůznějších nádržích.

V sudech na vodu se ročně utopí desítky sýčků. Nejohroženější jsou nezkušená mláďata. Foto: Ronald van Harxen

Odborníci z České společnosti ornitologické kladou při péči o zbývající sýčky velký důraz právě na odstraňování technických pastí. „Ve spolupráci s farmáři zabezpečujeme vodní nádrže, pokládáme stojící roury nebo plánujeme polepit vybrané skleněné plochy, které se nacházejí v blízkosti hnízdících sýčků,“ popisuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO. Ornitologové věří, že si lidé začnou více všímat podobných nástrah i ve svém okolí. Jejich zabezpečením pak mohou zachránit mnoho životů a to nejen v místech, kde žijí sýčci. „Vyzýváme všechny milovníky přírody – buďme letos více všímaví a udělejme naše okolí trochu bezpečnějším. Fotografie pastí a jejich zabezpečení posílejte do konce září na adresu ptacisvet@birdlife.cz. Na ty nejaktivnější a nejvynalézavější čekají odměny. Tou hlavní odměnou bude den strávený v terénu spolu s ochránci sýčků,“ vyzývá Miroslav Bažant z ČSO. Více informací o technických pastech a o tom, jak je odstranit, se můžete dozvědět ze stránek speciálu Ptačího světa – Pták roku 2018.

Plováky nebo pletivo přehnuté přes okraj sudu mohou ročně zachránit stovky živočichů. Foto: Martin Šálek, ČSO

Sýčci jsou spjatí s lidskými sídly a se zemědělským hospodařením. Proto i jejich ochrana vede přes úzkou spolupráci ornitologů s farmáři a majiteli pozemků, kde sovy hnízdí. Je až neuvěřitelné, že se ochráncům sýčků ještě nikdy nestalo, že by farmář odmítl na ochraně sýčků spolupracovat. „Začíná to obvykle vysvětlováním, proč je důležité sýčky chránit. Farmáři si po čase začnou sovích společníků vážit a jsou na ně hrdí. Často nám dokonce pomáhají s vyvěšováním budek, vracejí vypadlá mláďata zpět do hnízda nebo si na vedlejší objekt vyvěsí věrnou kopii naší budky,“ popisuje Šálek a dodává: „Jeden z farmářů si všiml, že sýčci létají pod okap sbírat z mokrého trávníku žížaly. Další večery pak chodil kropit trávník, až voda vyhnala žížaly na povrch a sýčci je tak mohli bez obtíží lovit.“

Instalace budek do vhodného prostředí je jeden z kroků, jak ornitologové podporují hnízdění sýčků. Foto: Martin Šálek, ČSO

Česká společnost ornitologická se věnuje dlouhodobé ochraně sýčka obecného v rámci vlastního programu Záchrana sýčků. Sýčkům se přednostně věnuje v Ústeckém a Středočeském kraji, kde se nachází největší česká populace. „Pro sýčky jsme vyvěsili už přes 70 budek, které sovy rády využívají, a další chystáme instalovat v předjaří. Zatím jsme vyjednali změnu hospodaření na několika sýčky obydlených lokalitách nebo například shromažďujeme genetický materiál pro analýzu „genetického zdraví“ populací,“ vyjmenovává Šálek. Významným posunem v systematické ochraně sýčků jsou také podklady pro přípravu záchranného programu pro sýčka obecného, které ornitologové zpracovali.

Pastviny představují pro sýčky nejdůležitější lovecká stanoviště. Vyšší zastoupení pastvin v okolí hnízdišť sýčků zvyšuje počet vyvedených mláďat. Foto: Martin Šálek, ČSO

Úbytek sýčků nenechává chladnými ani stovky lidí z řad široké veřejnosti, kteří se nechtějí smířit s tím, že by jejich děti znaly sýčka pouze z vyjmenovaných slov. „Za poslední rok téměř 800 lidí přispělo na záchranu sýčka celkovou částkou skoro 650 000 Kč! Dárci navíc vyjadřují svoji podporu i milými a povzbudivými vzkazy na dárcovském portálu www.darujme.cz/projekt/1000119,“ uvádí Lucie Hošková, fundraiserka ČSO. Na tomto portálu může na záchranu sýčků v ČR přispět každý, komu záleží na osudu této krásné sovičky. Všem dárcům srdečně děkujeme!

Při záchraně sýčků spolupracuje Česká společnost ornitologická zejména s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a Muzeem města Ústí nad Labem.

Kromě zaměstnanců ČSO se ochraně sýčků v České republice věnují i další nadšenci, kterým patří velké poděkování za práci, kterou pro naši nejohroženější sovu dělají.

Na území Karlovarského a Ústeckého kraje chráníme sýčky v rámci projektu ATHENE.

Další informace:

Zvláštní číslo časopisu Ptačí svět  Pták roku 2018.

Nosí sýček smrt?

Jak sýčkovi (a nejen jemu) pomoci?

 

 

 

 

 

 

Partneři kampaně Pták roku 2018

Lafarge Cement, a.s.; Českomoravský štěrk, a.s.; Meopta Optika s.r.o.; , Swarovski Optik; Správa Krkonošského národního parku; Správa Národního parku České Švýcarsko; Správa Národního parku Podyjí; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; Galerie Kodl a Vojtěch Beran; CK Primaroute; Klub ekologické výchovy; PRO-BIO, s.r.o.

                

 

               

                      

Pozvánka na členskou schůzi ČSO

Jarní členská schůze ČSO se uskuteční v sobotu 10. 3. od 10 hodin v sále ZŠ U Vršovického nádraží 1, Praha 10 (budova naproti železniční stanici Praha-Vršovice). V případě, že se do půl hodiny po začátku nesejde nadpoloviční většina členů, začíná od 10:31 náhradní členská schůze.

Předběžný program:

  1. První žákovská ornitologická konference
  2. Liniové sčítání druhů (LSD) – nový dlouhodobý monitorovací program ČSO
  3. Praktická ochrana ptáků v zemědělské krajině
  4. Sídla bezpečná pro ptáky
  5. Minulé i budoucí exkurze ČSO
  6. Vrchbělá – golfové hřiště v ptačí oblasti
  7. Pták roku 2018 – sýček
  8. Slatina – významná pražská mokřadní lokalita
  9. Exkurze ČSO do Ománu

Další části odborného programu budou upřesněny a publikovány na webu ČSO.

Těšíme se na setkání s co největším počtem členů ČSO; vítáni jsou i návštěvníci z řad nečlenů!

Jiří Flousek a Zdeněk Vermouzek

Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně

Na Josefovské louky dnes ornitologové dopravili divoké exmoorské koně. Pět mladých hřebečků, kteří pocházejí z pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, bylo na zasněžené louky vypuštěno za přihlížení více než stovky fanoušků ptačího parku. Svou přítomností budou divocí koně z Exmooru pomáhat udržovat prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků, kteří patří mezi cílové druhy Josefovských luk. Koně svou přítomností částečně nahradí doposud používanou těžkou techniku. Ornitologové apelují na návštěvníky parku, aby koním nenosili žádné pamlsky „na přilepšenou“, které koním mohou uškodit nebo je dokonce zabít.

Pětice divokých koní byla vypuštěna do aklimatizační ohrady na Josefovských loukách. Foto: Zuzana Karlíková, Česká společnost ornitologická

Continue reading „Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně“

Přivítání divokých koní na Josefovských loukách

Zveme všechny příznivce ptactva na slavnostní přivítání divokých exmoorských koní, kteří budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna!

Exmoorští koně jsou nejbližší příbuzní vyhynulým divokým koním. Na josefovských loukách budou udržovat prostředí vhodné pro luční druhy ptáků. Foto: David Dirga

Continue reading „Přivítání divokých koní na Josefovských loukách“

Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky

Ptačí park Josefovské louky má za sebou další úspěšný rok. Ornitologové s pomocí stovek dárců vykoupili již 42 ha pozemků, obnovili luční závlahy, vybudovali různě velké vodní plochy a provádí další ochranářské aktivity. Letos v parku proběhl rozsáhlý průzkum rostlin a živočichů a výsledky jsou více než uspokojivé. Vysoká koncentrace hned 25 druhů ohrožených a jinde vzácných vážek, přes 200 druhů brouků, stovky obojživelníků a hlavně rostoucí počty ptáků potvrzují zdárný rozvoj prvního soukromého ptačího parku České společnosti ornitologické, který by nevznikl bez podpory mnoha set dárců. Ve zvelebování parku budou ornitologové pokračovat i příští rok, kdy se na loukách objeví divocí koně.

Letošní průzkum Josefovských luk ukázal, že zavlažování a další ochranářské aktivity do parku přilákaly nejen ptáky, ale i mnoho jiných skupin živočichů. Foto: Luděk Klíž

Continue reading „Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky“

Jak Evropská komise promarnila příležitost reformovat Společnou zemědělskou politiku EU

Návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie, který nyní představila Evropská komise, úplně ignoruje závažnost stavu, v jakém se naše životní prostředí nachází – od úbytku druhové rozmanitosti, až po devastaci půdních zdrojů a vody. Návrh nenabízí žádné východisko ze současné situace, kdy většinu rozpočtu společné zemědělské politiky tvoří tzv. přímé platby bez jasného cíle. Hlavní novinkou se zdá být mnohem volnější ruka pro členské země při rozhodování o využití finančních zdrojů. Nicméně chybí návrh mechanismů, které zaručí, že veřejné peníze budou využívány ke skutečnému naplňování společných cílů Evropské unie.
Celkem 35 hnízd motáků lužních se letos podařilo zachránit díky aktivní ochraně hnízd. U běžných druhů je ale tato metoda nepoužitelná a pomůže jen změna zemědělské politiky Evropské unie. Foto: Tomáš Pospíšil, Birdphoto.cz

Continue reading „Jak Evropská komise promarnila příležitost reformovat Společnou zemědělskou politiku EU“